Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-XLIX-

Celý den probíhal klidně. Pracovní doba jim utíkala rychle, Yoongi chvíli pomáhal Namjoonovi vepředu, protože po obědě dělal Seokjin už jen dorty na zakázku a naopak přišlo hodně zákazníků, protože končil týden a lidé si po škole nebo po práci chtěli v klidu posedět přáteli.

Taehyung se za celý den neukázal, za což byl Jin jedině rád. Alespoň měl dost prostoru Namjoona nenápadně svádět pro své účely. Nebyly to ale postranní účely, protože o nich Joon věděl a neměl na něj crush, jak mu sám řekl. Seokjinovi to přišlo ideální. Doufal, že se tedy Taehyung ještě někdy v cukrárně ukáže, protože by se mu jinak nemohl pasivně-agresivně pochlubit tím, že spal s Namjoonem a že ho už jeho elegánský zadek ani v nejmenším nezajímá.

Yoongi se od toho ranního incidentu, kdy Seokjin vybalil, že se mu líbí Namjoon, snažil svému, teď už bývalému, spolubydlícímu vyhýbat. Mluvil na něj jen minimálně, když opravdu musel.

Doteď vnímal Namjoona jen jako nového kamaráda, který mu dal střechu nad hlavou. Kvůli Jinovi teď ale viděl Namjoona více jako sexuální objekt. Zatracený Seokjin! ozvalo se mu poněkolikáté v hlavě, když si všimnul, jak si Joon umývá ruce. Své velmi pěkné ruce.

„Potřebuješ něco?" zeptal se fialovovlásek, když si všiml Yoongiho pohledu. Nevěřil tomu, co nakávovaný Jin řekl. Nemyslel si, že by se Yoongimu líbil, protože mu on sám řekl, že nikoho nehledá, a znali se jenom chvilku.

„Ne," vyhrkl Yoongi zahanbeně, když si uvědomil, že byl přistižen při zírání. Uhl pohledem, popadl tác s další objednávkou a šel obsloužit zákazníky.

Namjoon se mu nelíbil, ale to, že tomu Jin dal potenciál ho... znepokojovalo. Co když se do něj zamiluje a co když se do sebe zamilují navzájem a pak se spolu odstěhují do Japonska, pořídí si psa, kočku a dítě a taky se vezmou na Bahamách? Yoongi si vždycky představoval, že se ožení buď na Bahamách nebo ne neožení vůbec - nic mezi tím.

Namjoon nad ním pobaveně zakroutil hlavou a dál se věnoval práci. Když se ozval zvoneček nad dveřmi, automaticky stočil pohled tím směrem, aby zjistil, kdo odchází (co kdyby někdo odešel bez placení?) anebo kdo přišel. Překvapeně zamrkal, když poznal Jimina. Jungkook mu ho ukazoval na fotkách, vlastně se jím dost chlubil, protože byl opravdu pěkný. Měl blonďaté vlasy, malý nos, ostrou čelist a podmanivé oči. Namjoon si byl jistý, že by si ho jen tak s někým nespletl, a to ho ani nikdy předtím neviděl naživo.

Mnohem víc ho ale překvapil jeho doprovod. Přišel s dívkou, která na první pohled pocházela z Evropy nebo Ameriky a připadala mu povědomá. Nedokázal si ji však zařadit. Ale tak... všichni běloši si byli podobní, a to ani nemusel být rasista.

Zatřepal hlavou a po chvíli si to namířil ke stolu, kam se během jeho krátkého zamyšlení stihli posadit.

„Vítám vás, máte vybráno?" optal se jich s milým profesionálním úsměvem. Nenápadně koukal na Jimina, aby zjistil, jestli to Jimin opravdu je.

„Zatím ne, ale chtěl bych se zeptat na doporučení. Něco typického pro naši zemi nejlépe," zazubil se blonďatý mladík. „Ne že by se to nedalo sehnat i v Americe, ale tady je to originál," upřesnil.

„Hmm, můžu říct majiteli cukrárny, je tady vzadu a ohledně těchto věcí je hodně kreativní," usmál se na oba. „Máte nějaké alergie nebo něco, co nejíte? Abychom vás omylem neotrávili," zasmál se Joon.

„Uhm, máš na něco alergii?" zeptal se Jimin anglicky své společnice. Nerad by jí ublížil, ale mluvit anglicky před někým dalším se mu zrovna dvakrát nechtělo. I když, jestli to správně pochopil, přišlo Halsey roztomilé, jak se snažil.