Hoseok sebou hodil o podlahu. Natáhl se pro svou flašku s vodou, ze které se hned napil a rovnou si trochu vylil na obličej. Byl zpocený a unavený z tanečního tréninku, jenž se protáhl o dobré dvě hodiny, protože stále více než polovina z nich neuměla celou choreografii perfektně. Hoseok byl zrovna ten, kdo si ji zapamatoval nejrychleji, a teď už ji jen trénoval pořád dokola. I tak se u toho pořádně zapotil - dával do toho všechno. Jimin na tom byl dost podobně. Ležel vedle něj a mračil se na strop.
„Pitomá Halsey, má taky tančit a nenechat dvojnásobnou práci na nás," postěžoval si Hobi.
Jimin se pokusil zaprotestovat, ale zrychlený dech mu v tom zabránil. Místo toho ze sebe vydal podivný skřek, který druhého chlapce rozesmál.
„My jsme tanečníci, ona zpěvačka. Zadala nám práci. Zkus si toho vážit a pořád nefňukat," povedla se mu nakonec složit smysluplná věta. „A mimo to už je konec, ne? Všichni odchází, jen my dva se tu válíme jak koblihy. Dneska nespěcháš?"
„No a co, že všichni odchází," odfrkl si Hoseok a zápěstím si otřel vodu smíchanou s potem z čela, „nebyli tak dobří jako já, takže si narozdíl od nich klidně můžu poležet. Jsou to lemry."
„Na to jsem se ale neptal. Necháš Taeho venku mrznout dlouho?" mladší se pokusil upřesnit svoji předchozí otázku. Bylo celkem běžné, že Hobi se odpovědi, ať už záměrně nebo neúmyslně, vyhýbal. Ze začátku to Jiminovi vadilo, ale časem si zvykl. Hoseok byl zkrátka jiný než ostatní, se kterými přicházel dennodenně do styku.
„Nemrzne, je hezky v teplíčku," odsekl Hobi. Štvalo ho, když se na něj Taehyung takhle vykašlal. Však ho má vyzvedávat, a ne si užívat s nějakým kamarádem. Ale tak proč by o něj vůbec někdo jako je on stál? Taehyung byl atraktivní mladý muž, mohl mít kohokoliv, ale on se zahazoval s ním... Ještě že tak!
„A kde je? Vždyť je tu pokaždé. Tak trochu jako tvoje chůva." Jimin Taeho osobně moc neznal. Potkávali se po jejich společných trénincích a párkrát si vyměnili několik frází, když se mladík rozhodl svého hyunga navštívit v bytě, který s Taehyungem sdílel už několik týdnů. Popravdě si s Taem zrovna nepadli do oka, ale když s ním byl Hoseok šťastný...
„Prý chůva," zavrtěl Hobi hlavou v nevěřícném gestu. „Chůva je s kamarádem," odpověděl jízlivě. Byl rád, když se o něj Taehyung staral, ale poslední dobou mu přišlo, že ho spíš nenávidí. Vlastně měl pocit, že ho nenávidí celý svět a do toho bohužel spadal i jeho přítel.
„S kamarádem? Říkáš, že je s kamarádem, ale zní to, jako by někde zabíjel kočky, hyung."
„Co já vím?!" S tímto se Hoseok zvedl do sedu.
„Ale notak, Hobi, přeháníš to. Taky se mnou trávíš čas. Tohle není zrovna dobrý přístup. Víš alespoň jeho jméno?" povzdechl si Jimin. Občas ho kamarád svým přístupem vyloženě vysíral. Snažil se ho navádět, jak nejlépe uměl, on si ale stejně šel slepě za svým. Tedy většinou. Našly se i chvíle, kdy ho kupodivu poslechl, ale nepoděkoval za to nikdy.
„Nikdy pro tebe nic není dobrý přístup," odlepil si vlasy z čela a prohrábl si je. „Jongkuk," řekl nakonec o malinko klidněji. Ani nevěděl, jestli si to pamatuje správně. Jediné, co o něm věděl, bylo to, že je to jeho dlouholetý kamarád, který je pro něj jako bratr. Hobimu přišlo podezřelé, že o něm po celou dobu jejich vztahu neslyšel, ale na nic se nestihl zeptat, protože jako vždy spěchal na trénink.
„Měl by ses víc zajímat. Taehyung je k tobě sice hodný, ale taky nebude mít trpělivost napořád. Však víš, na mě už trpělivost nemá. Mimochodem, dneska jsi extrémně protivný, Hoseoku!" rozčílil se Jimin.
ČTEŠ
Meruňková kobliha | BTS FF ✓
FanfictionHobiho život s psychickou poruchou není vždy jednoduchý, ale s přítelem po svém boku jde všechno lépe. Jenže stačí jeden chybný krok vedle, jistoty se rozbijí a s nimi i všechno, na čem mu aspoň trochu záleží. _____ Zabouchl mu dveře před nosem a vy...