-XLVI-

340 41 9
                                    

Jungkook zjistil, že vynechávání přednášek nebyl nejlepší nápad. Od spolužáků na skupině totiž zjistil, že jedna z těch, co označil za nepodstatné, vlastně docela podstatná byla a mluvilo se tam o seminárce, na kterou měli týden. Jenže on to zjistil teprve předevčírem, co přišel od Jimina domů, a deadline byl dneska. Celý včerejšek poctivě psal, takže měl hotovou asi třetinu. I tak ale silně nezvládal. Asi to bude muset někde okopírovat nebo někoho podplatit, aby mu to napsal. A nebo...

„Hyung?" ozval se nevinným hláskem a otočil se na kolečkové židli čelem ke svému spolubydlícímu, který cosi klikal do mobilu. „Mohl bych mít na tebe prosbu? Víš, že jsi můj nejoblíbenější hyung..."

„Co potřebuješ, Kookie?" Namjoon si položil telefon na hruď a stočil pohled na mladšího chlapce, který na něj koukal štěněčím pohledem. Už teď věděl, že bude litovat, že vůbec reagoval.

„Píšu seminárku... no a tak trochu nestíhám. A když to někde zkopíruju, tak to generátor najde," začal pomalu a tvářil se jako ztracené dítě, „ale kdybych to zkopíroval anglicky a přeložil do korejštiny, tak by se to nepoznalo. Víš, já moc anglicky neumím-"

„Umíš anglicky dobře, nevymýšlej si, jsi jen líný," protočil očima Namjoon. Posadil se do tureckého sedu, unaveně si promnul spánky. Včera neměl moc dobré spaní, myslel na to, jak ho Jin požádal o sex. Představoval si, jaké to s jeho dlouhodobým crushem asi bude. Měl velké plány.

„Ale tam jsou odborná slova a další věci, na které moje 'hello how are you I'm fine thank you' úplně nestačí," namítl Jungkook zklamaně.

„A myslíš, že já znám odborné hudební termíny? Kookie, neznám je ani v korejštině, natož v angličtině," zakroutil nad ním Namjoon hlavou. Postavil se na nohy a protáhl si ztuhlé tělo. V zádech mu nepříjemně zakřupalo.

„Ale ty si v angličtině i čteš, hyung. Vždyť jsi byl na rok v Anglii. Prosím," vstal ze židle a přešel blíž k Namjoonovi, jako by to mělo změnit jeho názor.

„Nepřibližuj se, manipulátore!" Namjoon se pro jistotu pokřižoval. Co kdyby na něj Jungkook zkoušel ty svoje techtle mechtle?

„Prosím, hyung, celý včerejšek jsem psal a mám jen třetinu," pokračoval Jungkook se svými roztomilými vydíracími taktikami.

„Do kdy to máš mít hotové?" povzdechl si fialovovlasý, posadil se na svoji židli a přišoupl se s ní k Jungkookovu stolu.

„Do dnešní půlnoci... já to nedám, hyung." Jungkook nenápadně odšoupl svou židli ještě dál, aby se Joon k jeho stolu pohodlně vešel a nerozmyslel si to.

„Máš aspoň najitou tu seminárku v angličtině? Kouknu na to, ale pod podmínkou, že tady budeš-" zarazil se. „Pod podmínkou, že tady nebudeš," opravil se rychle.

Když bude Jungkook pryč, uleví tak Yoongimu, který se vrátí z práce celý rozlámaný. Navíc Yoongi studoval podobný obor jako Jungkook, takže by mu mohl pomoct. Je starší, takže se ve studiu dostal určitě dál, i když už je to skoro rok, co ho vyhodili.

„Jo, jednu jsem našel," Jungkook se nahl přes Joona a rozklikl pdf soubor. „Tady tuhle. Ale můžeš si vybrat i jinou... zmizím na jak dlouho budeš chtít, hyung."

„Kolik to má mít celkem stran?"

„Dvacet pět, takže třicet šest tisíc znaků," oznámil Kook téměř až nadšeně, protože byl jeho hyung ochotný se podílet na jeho malém studijním podvodu.

„To není tak moc. Ty až budeš psát diplomku, tak se z toho posereš," ujelo Namjoonovi. Normálně neklel. Neměl rád používání sprostých slov, říkal je jen výjimečně, když se mu to opravdu hodilo do kontextu.

Meruňková kobliha | BTS FF ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat