Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-LI-

Všechno bylo krásné a až téměř idylické. Tedy do doby, než se Hobi s Taem dostali do části parku, kde se nacházelo více lidí - dnešek byl díky slunečnému počasí jako stvořený pro vycházku a kolem Seoulu nebylo hezčího místa než zrovna tady.

Taehyung se podrbal na nose rukou, v níž nedržel vodítko od Yeontana. Musel tedy pustit dlaň Hoseoka, protože Tannie se rozběhl dost daleko na to, aby se vodítko napínalo. Potom si ruku strčil do kapsy a tvářil se, že si nevšiml Hobiho neklidného pohledu. Mrzly mu konečky prstů.

„Proč jsi mě pustil?" zamračil se Hobi. Bez doteku druhého mu chladla ruka.

„Jen mě studila ruka, promiň. Nasadím si rukavice. Podržíš Tannieho?" Natáhl k němu pravou ruku s vodítkem. Ani si neuvědomil, že Hobiho vlastně pustil. Výjimečně to nesouviselo s lidmi, kteří se objevili na cestě v protisměru.

„Mhm, no dobře," hmkl Hoseok. Nebyl úplně přesvědčený, že ho Tae nepustil záměrně. Když byli na veřejnosti, moc se za ruce nedrželi, protože korejská společnost příliš nepodporovala homosexuální vztahy. Hobimu to vadilo, ale nic proti tomu nezmohl.

„Tak to prosím vezmi, mám rukavice v batohu. Chceš vytáhnout i svoje?" zeptal se Tae a strčil Hoseokovi vodítko až pod čumák.

„Vždyť je tak deset stupňů nad nulou, jak ti může být zima?" Hobi se krátce zasmál a převzal vodítko s Yeontanem. Ten si zvesela změnil trasu tak, aby cupital po boku jemu a ne Taemu. Očividně se mu tam líbilo, protože vrtěl ocáskem.

„Jsme ve stínu, možná to je tím," pokrčil černovlásek rameny.

Z batohu vytáhl pár kožených rukavic. Nasadil si je, znovu si naložil náklad na záda a popadl vodítko zpátky. Vtiskl Hobimu ještě rychlý polibek na tvář.

„Klidně vezmu na chvíli Yeontana já," nabídl se Hobi a rovnou znovu se natáhl po vodítku.

Tae se usmál, přehodil si vodítko do levé ruky a zároveň tou stejnou rukou stiskl Hoseoka. Trochu ho zatahal, čímž si ho přisunul blíž k sobě. Cítil se dobře jako už dlouho ne. Pomalu se blížili na vrchol kopce s národním parkem, kam měli naplánováno dojít. Taehyung se těšil na výhled, který byl z hory vidět. Nejraději by sem někdy vyšplhal v takovém čase, aby viděl východ nebo západ slunce.

Chvíli spokojeně šli bok po boku a tiše obdivovali přírodu. Vážně dlouho tady nebyli a oběma to navozovalo vzpomínky na doby, kdy se znali teprve krátce a jen spolu nevinně randili. Bylo to klidné místo a i Hobi si přišel tak nějak fajn. Skoro zapomněl, jaké to je chodit mezi stromy s barevnými listy, kdy vzduch voněl po podzimu.

Tento klid ale narušil pohoršený hlas starší paní s králíčkem na vodítku, kterou míjeli. „Buzeranti!"

Tae se napnul. V první chvíli chtěl Hoseoka pustit, ale pak si uvědomil, že to není dobrý nápad, tak jen zrychlil chůzi. Byl by nerad, kdyby ho někdo poznal.

„Cože jste to řekla?!" vykřikl hnědovlásek nevěřícně. Okamžitě zastavil a trhnutím ruky zastavil i Taeho a zmateného Yeontana, který šel očichávat králíčka dotyčné ženy. „Myslíte si, že jste něco víc?!"

„Hoseoku, přestaň-" pokusil se ho zastavit druhý. Přímo nesnášel, když se takhle dohadoval na ulici. Už to kdysi udělal a Tae mu pak říkal, že mu to není příjemné a ať to nedělá. Ti lidé jsou hloupí, nezáleží na nich, tak proč se s nimi stresovat.

„Určitě jsem lepším příkladem pro děti, které tady také jsou. Tohleto homoušství si nechte na doma! A nebo raději ani to ne, fuj!" hrozila jim paní prstem, jako by snad páchali trestný čin.