Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-CXII-

„Uf... to bylo... wow." Hoseok nenacházel slova. Jungkook se spokojeně usmíval a za pas si ho tiskl k sobě. Vlepil mu malou pusu do zpocených vlasů, zavřel oči a nic neříkal. Užíval si, jak jeho přítel reagoval. Byla to o sto procent lepší reakce než minule.

Přemýšlel nad tím, že by hned napsal Taehyungovi, že děkuje za radu. Za normálních okolností by to asi i udělal, ale když šlo zrovna o Hoseoka, musel si nechat zajít chuť. Zaprvé slíbil, že dá Taemu prostor, aby se mu ozval on sám, a zadruhé nebyl sebevrah.

„Jak se cítíš?" zeptal se nakonec Hoseoka. Dlaň mu položil na tvář a políbil ho na rty. Měl opravdu dobrou náladu a tak nějak doufal, že mu ji Hobi nechtěně nezkazí další špatnou poznámkou na jeho výkon.

„Úžasně. Jako na obláčku," povzdychl si Hobi šťastně, zatímco se tulil k Jungkookovi a nechával se konejšit jeho vůní. „Naprosto dokonale, Jungkookie."

Jungkook se samolibě usmál, ale rozhodl se, že nebude páčit lichotky směřované na něj samého, a tak se radši zeptal na něco úplně jiného: „Zítra je neděle, takže nemusíš do práce, že?" Svalil se zpátky na záda.

„Nemusím a nepůjdu. Ty taky školu nemáš... Co podnikneme?" zeptal se ho sladce a políbil ho na obnažené rameno.

„Já nebudu mít školu až do konce ledna. Můžeme dělat cokoliv. Co bys chtěl?" usmál se nad ním.

„Cokoliv s tebou. Miluju tě."

„Můžeme jet někam na výlet. Nebo můžeme jít na bungee jumping, říkal jsi, že bys to chtěl zkusit, ne?" nakrčil zamyšleně obočí, jak se snažil rozpomenout, jestli mluvil přímo o skákání, nebo jen celkově o adrenalinové zábavě.

„Ty mě... nemiluješ nazpátek?" vyhrkl Hobi, když Jungkook neřekl to, co očekával. „Řekl jsem něco špatně? Udělal jsem něco špatně? Byl jsem já špatný??"

„Cože? Ne, jistě že tě miluju, lásko, jen jsem byl zamyšlený. Byl jsi úžasný, nepochybuj o sobě," pousmál se Jungkook, odtrhl pohled od stropu a zadíval se místo toho na svého přítele. „Notak, usměj se na mě. Opravdu tě miluju, Hobi."

„Ah, dobře, Jungkookie," usmál se na něj Hosoek, uklidnilo ho to dřív, než stihl panikařit. „A můžeme klidně někam na výlet, ale kam? Někam k moři?" hodil na něj psí oči.

„Jestli chceš tak klidně. Teoreticky můžeme vyrazit už dneska, přespat v Busanu u našich a zítra být celý den na studené pláži," zasmál se Jungkook při představě, jak chladno bude u vody. „Ale to by ses musel seznámit s mými rodiči a s bratrem a nevím, jestli se ti zrovna do toho chce."

„Oh. Mám rád moře, ale poznávání tvé rodiny se odkládá na... prostě jindy," zasmál se modrovlásek nervózně. Ale culil se u toho na něj.

„V pořádku. Taky si myslím, že je na to ještě brzy. Ještě mě napadlo vyrazit někam dneska a přespat v autě." Jungkook si Hoseoka překulil na sebe, prsty mu několikrát přejel přes páteř. „Nepůjdeme se vykoupat? Můžeme pak spolu streamovat, kdybys chtěl."

„Chceš mě na svém streamu?" Hoseokovi se rozzářily oči. Stále nemohl opomenout fakt, že Jungkookova videa měl rád a jeho streamy se vždy snažil sledovat, i když hrál třeba nějakou hru, jejímž pravidlům nerozuměl. Byla by to pro něj velká čest, kdyby ho uvedl do své sociální bubliny s fanoušky.

„Jestli ti to nevadí, rád bych tě představil jako svého přítele. Stejně bych to dřív nebo později udělal nějakou fotkou, tak proč ne rovnou streamem?" pokrčil rameny. Tak nějak doufal, že by tím mohl Hoseokovi udělat radost. Věděl, že mu záleží na tom, aby se za něj nestyděl. Nechtěl ho skrývat, jako to dělal Taehyung, kterého mimochodem před několika dny někdo vyfotil, jak se prochází ruku v ruce se Seokjinem a obletělo to sociální sítě.