Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-CVI-

„Tae má větší penis," oznámil, „a taky je v tom lepší. Promiň."

Jungkook se málem zadusil vlastní slinou, když to slyšel. Doteď mu nepřišlo, že by podal nějak špatný výkon. Asi to nebylo až tak dobré jako obvykle, ale to jen proto, že byl nervózní - šlo tu přece o kluka, kterého opravdu miluje! Hoseokova slova se do něj nepříjemně zaryla a pálila ho na srdci.

„Taehyung měl spoustu času najít tvé slabiny, taky je najdu," zamračil se dotčeně a otočil se k Hoseokovi zády. Nepotřeboval, aby věděl, že je z toho rozhozený (i když by to pravděpodobně stejně nepoznal).

„Už jsi jednu našel," pověděl Hobi a opřel si čelo o Jungkookova nahá záda. Možná nebylo úplně nejvhodnější říct takovou věc bezprostředně po jejich prvním styku, ale nemohl si pomoct - na to, jakou má praxi, by to mohl zvládnout líp, ne?

„Jimin si nikdy nestěžoval, možná nejsem jen dost dobrý pro tebe," zabrblal uraženě. Vlastně si nikdy nikdo nestěžoval, ale možná to bylo jen proto, že byl relativně slavný a oni s ním nechtěli ztratit kontakt? Najednou si připadal velmi nejistý. Rozhodl se, že musí zavolat Jiminovi.

„Já si nestěžuju. Bylo to fajn."

„Fajn..." povzdechl si. Očekával mnohem víc než fajn. „Musím si zavolat, počkáš tady?"

„Buď tady se mnou," žádal ho Hobi s našpuleným rtem, i když stále mluvil k jeho zádům. Užil si to, o tom žádná, ale Tae se překonává špatně.

„Nebyl by Taehyung lepší?" pronesl Jungkook sarkasticky, ale vzdal své snahy se posadit. Přetočil se zpátky na záda, zadíval se na strop.

„Nebyl, Kookie, rozhodně ne," zkrabatil obočí. „Nechtěl jsem vás srovnávat, ale nabízelo se to. Nemusíš být smutný, tvůj penis je taky super."

„Radši chvíli nemluv," zašklebil se Jungkook, koutky mu několikrát zacukaly. „Někdy je lepší nic neříkat, pak máš jistotu, že člověku neublížíš," ukazováčkem mu zmáčkl nos.

„Tak já nic říkat nebudu," protočil očima modrovlásek, ale pousmál se.

„A neurážej se, lásko, to já bych měl být uražený. Právě jsi mi řekl, že v sexu stojím za nic. Musím pak zavolat Jiminovi, aby mi zpátky zvedl sebevědomí," pohladil Hoseoka prsty po tváři, stočil si jeho hlavu směrem k sobě a krátce jej políbil.

Hobi se beze slov natáhl pro další polibek. Posunul se k němu blíž a přehodil si nohu přes tu jeho. Doufal, že to přesně Jimin neudělá a že ho odbyde, nebyl typ, co by někoho kdovíjak vychvaloval. Možná to ale v Jungkookově případě bylo jinak...

„Příště budu lepší, slibuju. Byl jsem nervózní."

Ani na to Hoseok záměrně nic neřekl a jen se mu otřel rty o krk. Aby všechno neházel jen na něj - taky našel jen jedno jeho slabé místo. Byl to právě krk. Všiml si toho už dřív, ale pozornost tomu věnoval až dneska.

„Už můžeš mluvit, Hoseoku," zamručel spokojeně, schoval si staršího pořádně do náruče.

„Hm... abych ti náhodou neurazil ego," zamumlal mu do kůže.

Jungkook protočil oči. Poslepu nahmatal telefon a levou rukou ho odemkl a vytočil v něm Jiminovo číslo. „Ty bys byl totiž určitě nadšený, kdybych řekl, že byl Jimin, nebo někdo z mých bývalých milenců, lepší než ty, že?" Zapnul hlasitý odposlech - byl líný zvedat ruku k uchu. Položil si mobil na hruď.

„Ahoj? Jungkooku?" ozvalo se z telefonu právě včas, aby Hobi nemusel odpovídat. Samozřejmě, že by mu to nebylo zrovna dvakrát nejpříjemnější. Ale s Jiminem spal taky, takže mohl teoreticky taky porovnávat. Ne že by si to pamatoval úplně do detailů, stalo se to dávno.