Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-CXIV-

Taehyung Jungkookovi napsal přesně o dva týdny později, co spolu naposledy měli nějaký kontakt. Víceméně vychladl a Jin mu poslední dobou velmi zlepšoval náladu - přišlo mu, že to nejspíš dělá záměrně, protože si všiml, že byl z toho celého nesvůj.

Domluvili se, že se sejdou před Jungkookovými kolejemi, a protože byl Tae zvědavý (a taky si chtěl vzít svou jednu knížku, kterou tam nechal), šel s Jungkookem do bytu, ve kterém dřív bydlel s Hoseokem. Jungkook se tam prý tak napůl stihl přestěhovat - bylo to pohodlnější než koleje, co se týče soukromí.

„Hej, čau!" volal na něj Jungkook hned od vchodu, byl už oblečený a nachystaný vyrazit. Usmíval se na něj a mával, jako by se nic mezi nimi nezměnilo. Asi mu vážně chyběl.

„Ahoj, Kookie." Taehyung postával na chodníku v tenké vrstvě sněhu a s rukama v kapsách. Zhoupl se z pat na špičky, několikrát to zopakoval. Cítil se celkem uvolněně a řekl si, že když už se odhodlal Jungkookovi napsat, tak bude milý.

„Vyrazíme?" kývl rovnou k cestě a na Taeho kývnutí se rozešel. „Jak se máš?"

„Dobře. Seokjin mi hodně pomohl a docela jsem se sblížil s Sungkyung. Včera jsme spolu byli v cukrárně, taky nesnáší ty diety, které musíme dodržovat. Zahráli jsme si společně na rebely," usmál se při vzpomínce na to, kolik nezdravého jídla včera společně snědli. Jeho herecká kolegyně byla ze psí cukrárny naprosto unešená a Seokjin zářil štěstím, že se u něj začíná scházet tolik slavných lidí. Už chyběl jen prezident a skupina Dreamcatcher a mohl by v klidu umřít.

„Co jste měli dobrého?" zeptal se Kook s úšklebkem. Taky by nezvládal ty jejich herecké diety, on sám přežíval na nezdravém jídle, miloval nezdravé jídlo. On BYL nezdravé jídlo.

„Všechno. Seokjin se činil. Bylo to pěkné odpoledne. Jak se máš ty? Sledoval jsem váš stream s Hoseokem. Vypadali jste spokojeně..." Taehyung se tehdy cítil velmi nekomfortně, hlavně když viděl, že Jungkook sedí na jeho a Hoseokově posteli, která už vlastně nebyla jeho. Jen Hoseoka. A Jungkooka.

„Jo, já se mám víceméně skvěle. Zkouškové skončilo a s Hoseokem se mám taky parádně. A mí fanoušci ho taky milují," zaculil se zamilovaným úsměvem, načež si uvědomil, že by před Taehyungem možná neměl tolik básnit. Rychle nasadil vážnou tvář a předstíral, že se to nestalo. Doufal, že se na něj Tae zrovna nedíval moc intenzivně.

„Kdo by ho nemiloval, že," přitakal Taehyung s úšklebkem na rtech. „Nebude doufám v bytě, že ne? Nechci se s ním zrovna dvakrát potkat."

„Nebude, je v práci. Teď se připravují na nějakou soutěž, co bude vysílaná v televizi," pousmál se. Byl na Hoseoka hrdý. Patřil do vážně dobré skupiny tanečníků a on ho za to obdivoval.

„To je dobře. Zaslouží si to," přiznal trošku neochotně Taehyung. „Necháváš teď na kolejích Namjoona často samotného?"

„Já vím," přikývl. Sníh jim pod nohama mizel, napadlo ho tak málo, že do večera bude zaručeně pryč. „Joon tam má o společnost postaráno, plní své zimní plány. U toho fakt být nemusím."

„Nechutné," Taehyung nakrčil nos a chůzi zrychlil. Bylo mu chladno a chtěl být u Hoseoka v bytě co nejdřív, aby si mohl dát čaj.

„Trochu. Už jsem si zvykl. A vlastně jsem dělal to samé, haha."

„Nechutné," zopakoval Taehyung.

K jeho štěstí se konverzace rozproudila poměrně snadno - trochu se bál, jestli budou mít o čem mluvit v takové trapné situaci - a k bytovce, jemu tak dobře známé, došli brzy. Automaticky začal lovit v kapse klíče, pak mu ale došlo, že už je vlastně nemá, a tak před sebe pustil Jungkooka, aby otevřel.