Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-XXXVII-

Jimin si s Jungkookem vyměňoval nervózní pohledy. Seděli na gauči, prázdné hrnečky od kávy ležely na stolku před nimi. Po skončení Taehyungova telefonátu nastalo divné ticho. Jimin na Jungkookovi jasně viděl, že je znepokojený. Tae opět dělal ublíženou chudinku - Jimin ho tak nikdy nepřestal vidět. Štval ho. A teď z Jimina před Jungkookem, jeho milencem, udělal největšího hajzla a lamače srdcí.

„Není to tak, jak to vypadá!" vyhrkl Jimin po chvíli.

„A jak to je?" zamračil se Jungkook. Jimina ze sebe sesadil dolů a postavil se na nohy. „Co jste si s Taehyungem udělali? A neříkej mi, že je to kvůli Hoseokovi, protože s tím očividně nemá nic společného."

„Uhm, je to to dávná historie... ale Taehyung mě prostě nesnáší, s tím moc nenadělám," pověděl Jimin vyhýbavě. Hrál si s lemem trička. Nechtěl moc zabředávat do vzpomínek společných s Taehyungem. Nebyla to zrovna příjemná záležitost.

„Jaká historie? To se znáte už delší dobu?" Jungkook zmateně nadzvedl obočí. Myslel si, že se Taehyung s Jiminem poznali až díky Hoseokovi. Nenapadlo ho, že by mohli mít nějakou společnou minulost. A podle všeho o ní neměl tušení ani Hoseok sám.

„Vážně to chceš slyšet? Není to nic zajímavýho," povzdechl si Jimin. Snažil se od toho Jungkooka odradit, nechtěl nad tím ani přemýšlet. Bral to jako vyřízenou věc.

„Jasně že chci? Tae tě nenávidí. Myslel jsem, si, že je to kvůli tvému vztahu s Hoseokem, jenže není, nemám pravdu? Něco jsi mu kdysi provedl? Nebo on tobě?" Jungkook se rozešel do kuchyně, aby si do skleničky napustil studenou vodu.

Jimin počkal, než se Jungkook vrátí, a poplácal na místo vedle sebe, aby se taky posadil. Jimin se pak na něj otočil čelem a pohodlně si složil nohy do tureckého sedu.

„Abych odpověděl... jo, něco jsem mu provedl, ale mohl si za to sám. Nejsem bezcitná svině a tobě ublížit rozhodně nechci - nikdy jsem nikomu nechtěl ublížit, ani Taehyungovi," začal Jimin vyhýbavě. Záleželo mu na Jungkookovi.

„Co jsi mu udělal?" třešňovlásek ho probodl nehezkým pohledem. Bylo mu jedno, jak moc je Jimin dobrý v posteli. Pokud Taemu opravdu nějak víc ublížil, tak by mu to neodpustil nikdy.

Jiminovi z toho přeběhl mráz po zádech. Jungkook na něj vždycky koukal tak vesele, něžně, možná trochu s láskou, i když v tom nebyly žádné romantické city, ale tohle? Tohle neznal a vůbec se mu to nelíbilo.

„Myslíš, co jsem mu neúmyslně udělal?" zamračil se Jimin. „Asi jsem to dělat neměl, ale byli jsme mladí a Taehyung to nemůže všechno svalit na mě."

„Já se ptám, co jsi mu provedl, ne jestli to bylo úmyslně!" vyjel na něj Jungkook. Znovu se postavil na nohy, vztekle rozhodil rukama.

Blonďák nezahálel a také vyskočil na nohy. Založil si ruce na hrudi v obranném gestu. „Tak když to tak moc chceš vědět, tak jsme se spolu vyspali! Hrozný přečin, fakt!"

„Vyspali?" vydechl Jungkook šokovaně, „Jak? Teda kdy? Cože?" Zmateně se posadil na stolek - těsně vedle prázdného hrníčku.

„Bylo to dávno, ve čtvrťáku na střední. Chodili jsme do stejného ročníku," pokrčil Jimin rameny, nepřestával se chmuřit. „Nikdy jsme se nějak nebavili, spíš jsme soupeři o to, kdo bude mít lepší výsledky a tak. A pak-"

„Taky jsem s Taehyungem chodil na střední," přerušil ho Jungkook. „Vůbec si tě ze školy nepamatuju."

„Ale tys chodil níž, ne? Nebavil jsem se s nikým z mladších," řekl Jimin na vysvětlenou, „a na škole nás bylo hodně, navíc jsem se změnil docela. Ale to není moc důležité."