Sobotní ráno bylo u Hoseoka doma hektické. Taehyung ho donutil vstát brzy, i když po náročném týdnu poprvé vstávat nemusel. Asi v sedm ráno mladšímu zazvonil budík. Hobi si myslel, že někam jde, ale pak ho začal budit. Neochotně se tedy vyhrabal z peřin. Téměř poslepu se došoural do koupelny, kde si dal rychlou a hlavně studenou sprchu, aby se trochu probral. Vyčistil si zuby a zamířil do kuchyně, kde na něj čekala snídaně.
Snídaně nebyla nijak velká. Spíš byla velmi střídmá, na lince však ležely dvě krabičky plné jídla. Až tehdy Hoseok pochopil, že zřejmě někam jedou. Byl zmatený, Tae nemluvil o tom, že by se někam chystali. No bez protestů se oblékl, Tae vzal jídlo do batohu a oba se teple oblékli.
„Řekneš mi teda, kam jdeme?" zeptal se už asi po dvacáté za tohle ráno, když nasedali do auta. Těsně po probuzení mu to moc nemyslelo a bylo mu to i jedno, ale teď už to chtěl vědět.
„Nech se překvapit, zlato," usmál se Tae tajemně. „Pojedeme asi půl hodiny, pak už půjdeme pěšky. Slibuju, že se ti tam bude líbit. Teda aspoň doufám." Taehyung byl nervózní. Dlouho si lámal hlavu s tím, kam Hobiho vzít. Nakonec se rozhodl pro místo, které už kdysi společně navštívili.
„Hmm, budeme tam celý den? Je to nějaký výlet nebo něco potřebuješ zařídit?" vyptával se Hoseok dál. V autě bylo teplo, takže bundy a čepice odložili na zadní sedadla. Taehyung s sebou vzal i rukavice pro ně oba, kdyby jim náhodou byla zima.
„Chtěl jsem si s tebou prostě udělat pěkný den, Hobi," pousmál se Tae. Rychle po spolujezdci těkl pohledem, ale raději se dál věnoval vozovce. Od toho incidentu s Jiminem byl mnohem opatrnější.
„Vážně?" podivil se Hobi. „Takhle venku jsme dlouho nikde nebyli, klidně i několik měsíců. Mám to brát jako rande? Rande jsme taky neměli několik měsíců. Nikdy mě nikam nebereš," rozmluvil se.
„Přece oba hodně pracujeme... Můžeme to brát jako rande. Vlastně jsme na tom místě už byli, jen jsme spolu ještě nechodili," přiznal Taehyung.
„Tak to bylo docela dávno," pokýval Hobi hlavou.
„To ano, tehdy jsem tě ještě nemiloval. Klidně se prospi, jestli chceš, pojedeme ještě takových dvacet pět minut," pobídl Hoseoka. Viděl, jak těžce se mu ráno vstávalo.
„Už dobrý, nejsem tak unavený," pověděl s lehkým nuceným úsměvem. „Pustíš písničky?"
„Nechceš je pustit ty? Můžeš si vybrat, co tam dáš, stačí si připojit mobil." Taehyung byl ten den obzvlášť velkorysý. Za normálních okolností odmítal u řízení poslouchat cokoliv, co by se mu nelíbilo. Říkal, že by ho to rozptylovalo.
„Tak jo," přikývl Hobi a udělal tak. Jenže jakmile přišlo na výběr písničky, znejistěl. Sice měl nějaké v mobilu stažené, ale nikdy nevěděl, co pustit. Většina z nich byly Jiminovy nebo Taeho oblíbené. Obrátil na černovláska. „Co mám pustit?"
„Jakou chceš, zlato, vyber si nějakou, na kterou třeba rád tancuješ," navedl ho Tae nenápadně.
„Uh, teď tancujeme na Halsey," řekl Hoseok a pustil tedy něco od ní. Jmenovalo se to Angel on Fire. Měl dojem, že už ji slyšel, ale nebyla z aktuálního alba, takže si ji tak dobře nevybavoval. „Jinak Halsey je moc milá. Ale myslím, že si přivlastňuje Jimina. Včera říkal, že mi napíše a nenapsal, protože byl prý s ní."
„Nojo vlastně, povídal sis s ní i ty?" zeptal se Tae nenuceně, aby udržel plynulou konverzaci, „Jimin mi říkal, že s ní někam zašel, když jsem s ním ve středu byl."
„Jo, ale moje angličtina je asi fakt ubohá. Kdybych kdysi ve škole dával pozor a nebyl pořád pryč... možná bych uměl tak, jako to umí Jimin," povzdechl si Hobi nostalgicky. Jeho střední škola byl docela boj, protože v ní kvůli svým důvodům spíš nebyl než byl. „A o středě jsi mi toho moc neříkal nakonec. Pořád nemůžu uvěřit, že jsi odešel, aniž bys mi to řekl."
„Tak to ber jako překvapení? Myslel jsem, že budeš rád, když se s Jiminem tak nějak udobřím. A v noci jsme si povídali, pokud si dobře vzpomínám. Hrozně hezky jsi voněl, měl jsem chuť tě umuchlat!" zasmál se Tae.
„Já vím, vždycky to myslíš dobře, promiň," pousmál se Hobi. Ztratil chuť se bavit s lidmi (a Tae byl člověk), takže odvrátil hlavu směrem k okýnku a díval se z něj na ubíhající cestu.
A Taehyung to pochopil.
Do konce cesty tedy na Hobiho už nemluvil. Až když zastavili na parkovišti asi sedm kilometrů pěšky od Bukhansanského národního parku, oznámil, že jsou na místě.
„Jdem do Bukhansanu, že?" hádal Hoseok. V dálce před sebou viděl slavný kopec za Seoulem. Byla pravda, že se tam od začátku jejich vztahu nepodíval - nebyl čas. Sex zabírá hodně času.
„No, pokud nechceš jít zpátky do města, tak ano," Taehyung s úsměvem na rtech vylezl z auta a došel do kufru pro bundy a batoh. Oblékl se a Hobiho oblečení mu donesl dopředu, aby nemusel vylézat do mrazu.
„Super, je to tam hezké," usmál se Hobi nazpátek a zachumlal se do bundy. Na hlavu si narazil čepici a odhrnul si vlasy z čela, které pod ni taky schoval.
„Vypadáš báječně," černovlásek k němu natáhl ruku, pomohl mu vystoupit a jeho dlaň už znovu nepustil. Dveře zabouchl, zamkl auto a pomalu se vydal směrem ke stezce, která vedla do lesa.
„Ty víc," odvětil Hobi s mírným úsměvem. Neuměl přijímat lichotky, takže je raději vracel zpátky. Propletl si prsty s Taem, jak to dělávali běžně, když někam šli a nebyli tam lidé. Už to byl takový zvyk.
„Není ti zima?" zeptal se Tae, přitáhl si Hobiho za dlaň k sobě a políbil ho na spánek. Měl skvělou náladu. Počasí bylo sice studené, ale svítilo sluníčko a jakmile zalezli mezi první stromy, městský rámus vymizel a nahradilo ho ohlušující ticho.
„Ne, asi ne," zavrtěl hlavou hnědovlásek. Rozhlížel se po přírodě. Na listech stromů se ještě leskla ranní námraza.
„Asi?" nadzvedl Tae obočí, palcem přejel po Hobiho zápěstí.
„Určitě. Je mi teplo, Tae," podíval se mu tváře. „A tobě?"
„Je mi moc hezky," zastavil se v pohybu, jen aby si mohl na slunci, které prosvítalo skrz koruny stromů, Hobiho otočit čelem k sobě a věnovat mu polibek na rty.
xxxxx
Těšíte se na Vhope výlet tak jako oni? Zlepší se tak jejich vztah, nebo se úplně rozhází?Jinak byly jsme v kině na BTS: Break The Silence a bylo to super, rozhodně doporučujeme! *-* Jen za námi seděl někdo, kdo sténal, kdykoliv se Jiminovi vyhrnulo tričko... poprvé jsme z toho s K dostaly několikaminutový záchvat smíchu a uniklo nám tak pár scén xd
Taky jste si určitě všimli, že je tohle už padesátá kapitola. Děkujeme, že čtete, komentujete a hvězdičkujete! Dělá nám to radost🥺💜
Mějte se krásně❤️
ČTEŠ
Meruňková kobliha | BTS FF ✓
FanfictionHobiho život s psychickou poruchou není vždy jednoduchý, ale s přítelem po svém boku jde všechno lépe. Jenže stačí jeden chybný krok vedle, jistoty se rozbijí a s nimi i všechno, na čem mu aspoň trochu záleží. _____ Zabouchl mu dveře před nosem a vy...