Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-XLIV-

Jimin si zrovna dopřával sprchu po tréninku. Byl po dnešním tréninku zpocenější než obvykle, protože pan Wu rozhodl, že Jimin bude jako jeden ze dvou tanečníků ten "hlavní" - to znamenalo ten, co tančí vepředu s Halsey. Jimin si nemohl absolutně stěžovat. Jednak byl potěšený, že dostal tohle privilegium, a také tak mohl trávit víc času poblíž Halsey. Po tom, co byli spolu na jídle, se mu líbila ještě víc - a to už nemyslel jen vzhledem nebo platonicky jako fanouškovi.

Po sprše se začal pomalu chystat na setkání s Taehyungem, které mělo proběhnout dnes. Hobi si v práci opět na cosi s ním stěžoval, takže se Jimin obával, že Tae bude podobně nabroušený a nevyhnou se několika hádkám. Zatím se každé jejich setkání neobešlo bez konfliktu. Bál se, že se nic nezmění a oni se opět pohádají.

Taehyungovi se na schůzku s Jiminem nechtělo. Cítil se emočně vyčerpaný po svém včerejším zhroucení. Brečel dlouho do noci. Několikrát napsal Jinovi, ale ten ho ignoroval. Tae se mu nedivil - zasloužil si to. Párkrát otevřel i chat s Jungkookem, aby mu napsal. Jungkook se mu už několik dní neozýval a neodepsal mu ani teď. Tae si připadal opuštěnější než kdy dřív.

Jak se blížila třetí hodina, začínal být stále nervóznější. Nechápal, že na schůzku s Jiminem nakonec kývnul. I přes odpor, který k celému tomu setkání (působilo na něj jako naprostá fraška), se začal oblékat. Pečlivě se upravil. Oblékl si bavlněný zelený svetr s výšivkou, přehodil přes sebe zimní kabát, vzal si klíče od auta a bez Yeontana vyrazil na cestu. Hoseok nebyl doma - měl terapii - což Taehyungovi hrálo do karet, protože mu aspoň nemusel nic vysvětlovat.

Před Jiminovým domem zastavil pár minut před celou. Každou chvíli na mobilu kontroloval čas. Pokud by náhodou Jimin meškal, prostě odjede. Dokonce doufal, že nepřijde včas.

Jimin se ve dveřích objevil o dvě minuty později než Tae. Nemohl riskovat, že Taehyunga nechá zase odjet, když už ho tak pracně vytáhl ven. Sice očekával, že to bude asi dost trapné a nebudou si mít moc co říct, ale pořád se přesvědčoval, že mu za to stálo.

„Ahoj," pozdravil ho a zlehka se usmál. Přisedl si k němu do auta, protože to vypadalo, že odtamtud nehodlá vylézt. Měl automaticky nutkání ho jít obejmout (vždy objímal jako pozdrav), ale na poslední chvíli si to rozmyslel. Stejně se v sedě objímalo špatně.

„Čau," Taehyung se na něj ani nepodíval. Rovnou zapnul blinkr a rozjel se, protože auto nechal nastartované, aby se nevyplo topení.

Ani se neobtěžoval Jiminovi říct, kam vlastně jedou. Původně ho chtěl vzít k Jinovi do cukrárny, ale usoudil, že by to nebylo vhodné. Takže se vydal jinam. Zamířil do studentské kavárny, která stála vedle jejich bývalé školy. Každý student tam aspoň jednou byl a Tae s Jiminem rozhodně nebyli výjimkou. Chodili tam velmi často se svými kamarády.

„Kam jedeme?" zeptal se Jimin, jakmile vyjeli. Zapl si pás a věnoval Taemu zvědavý pohled, kterého si ale Taehyung ani neuráčil všimnout.

„Ke škole," odpověděl Tae stroze. Neměl náladu se s Jiminem vybavovat, i když věděl, že se tomu nevyhne.

„Proč ke škole? Chceš mě tam rituálně obětovat Satanovi? Nedivil bych se ti," zašklebil se Jimin s mírným pobavením v hlase. Věděl, že to s Taehyungem nebude jednoduché, ale doufal, že ho rozmluví.

„Bavíš se dobře?" Taehyunga nebavily hloupé vtípky, o které se Jimin pokoušel.

„A ty?" obrátil na něj jeho otázku. Bylo mu jasné, co odpoví, ale nemohl si to odpustit. Prsty si hrál se zipem rozepnuté bundy.

„Vypadám na to?" nadzvedl černovlásek obočí. Šlápl na plyn o něco víc, překročil tak povolenou rychlost, ale on chtěl být co nejrychleji na místě.

„Zpomal," napomenul ho Jimin jemně, ale přísně. Nic jiného neřekl, protože to nemělo smysl. Přišlo mu zbytečné spolu řešit událost starou šest let.

„Nepoučuj mě laskavě," odfrkl si Taehyung a na truc ještě víc zrychlil. Jel vedlejšími uličkami, kde nebyl takový provoz, ale zároveň rozhodně nebylo na místě jet tudy skoro sedmdesátkou, protože tu nebylo dost místa.

„Nebudu, když budeš laskavě dodržovat předpisy," odvětil Jimin. „Nechovej se jak děcko, Taehyungu... ještě si budu myslet, že mě unášíš na prodej mafii."

„To určitě, co by s tebou asi tak dělali? Bys jim byl k hovnu." Tae stiskl v dlaních volant o něco pevněji. Byli jen kousek od cíle. Nehodlal zpomalit ani na chvíli.

„Se mnou se toho dá dělat tolik... to by ses divil," odfrkl si Jimin. „A zpomal, jedeš moc rychle," upozornil ho znovu. Netušil, jak dobrý řidič byl, ale člověk nikdy neví, kdy mu pod pod kola skočí dítě nebo kočka.

„Kurva, co kdybys nechal řízení na mně?" Taehyung po něm šlehl naštvaným pohledem. Jimin ho vytáčel už jen svojí existencí. Vadilo mu, že dýchá moc nahlas! To prostě chvíli nemůže držet hubu?!

„Jo, ale jestli ti to nedošlo, tak v tom autě sedím s tebou. Takže až přejedeš nějakou nebohou babičku..."

„Tak to bude tvoje vina, protože na mě pořád mluvíš a rozptyluješ mě," zamračil se Tae. Znovu se otočil na Jimina. Na chvíli tak přestal dávat pozor. Nepostřehl, že se blížil k malé křižovatce, ve které rozhodně neměl přednost. Zprava se vyřítila bílá dodávka.

Jimin ovšem pozor na cestu dával a dodávky si všiml. „Zastav!" zaječel na Taeho.

Taehyung rychle otočil hlavu zpátky. Šlápl na spojku a brzdu zároveň. Zastavili tak prudce, až oba dva pořezal pás do krku. Naštěstí zabrzdila i dodávka, takže se nesrazili. Taehyung zůstal koukat vyděšeně před sebe. Nebyl schopný odtrhnout pohled od silnice, kde si stále představoval své pomačkané auto jak použitý papírový kapesník. Z myšlenky, co by ten náraz udělal s Jiminem, se mu udělalo nevolno. Roztřesenou rukou si nemotorně rozepnul pás a vyběhnul ven, aby zjistil, jestli je řidič dodávky v pořádku. K jeho překvapení zjistil, že auto řídila žena, který vypadala stejně vyděšeně jako on sám.

Jimin měl křečovitě zavřené oči, už od toho okamžiku, kdy zakřičel. Od té doby byl zticha. Prudké zastavení a bouchnutí dveří auta, kdy Tae vystoupil, vnímal jen okrajově. Až když bylo nějakou chvíli ticho, jen zvenčí se tlumeně ozývaly hlasy, se odvážil otevřít prvně jedno oko, až pak i to druhé.

Úlevně si oddychl. Žije. Protřel si spánky. Přes čelní sklo sledoval Taehyunga bavící se s cizí paní. Opodál stála ta zatracená dodávka. Jimin si promnul krk, ve kterém mu při brzdění křuplo - uvědomil si to až se zpožděním. Když ho prvotní šok přešel, nahradil ho vztek. Však jsem mu to říkal! Říkal jsem mu, ať nejede tak rychle, sakra!

Tae si s ženou povídal asi dlouhých deset minut. Několikrát se jí omluvil, nabídl jí peníze i pozvánku na kávu, ale žena všechno zdvořile odmítla. Když už nic, tak ji Taehyung alespoň uklidnil, i když sám byl pořád vyděšený. Neustále mu klouzalo na mysl, že mohl Jimina zabít.

xxxxx
Schůzka Jimina a Taeho se zatím nevyvíjí dobře... a to spolu ještě ani nestihli promluvit.

Myslíte, že bude Jimin schopný tancovat, když ho bolí za krkem? :)

Přejeme pěkný den🧡