Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-LXXXVII-

Taehyung a Hoseok se potkali až v neděli pozdě odpoledne. Hobi totiž strávil noc v Jiminově bytě s Jungkookem (a taky Halsey ve vedlejší místnosti) a přišel domů až po obědě, protože ho Jimin přesvědčil, ať zůstane na jídlo. Nakonec nezůstal jenom na oběd, odpoledne se vydali s Jungkookem ven - Halsey odpočívala na hotelu, takže byl Hobi štěstím bez sebe. Kdyby ho Jungkook nedržel za ruku, nejspíš by to vykřičel do světa.

A tak přišel do jeho společného bytu s Taem v dobré, přímo skvělé, náladě. Jenže tam na něj opět dýchl chlad - Taehyung konstantně nechával otevřená okna, jako by byl Elsa ve svém Ledovém království. Proto první věc, co Hobi po svém příchodu udělal, bylo zavírání oken. Bundu pak hodil na opěradlo gauče a mikinu nechal v kuchyni na stole, když si vařil čaj s obyčejnými bylinkami. Taky si samozřejmě všiml, že Tae ani Yeontan nejsou doma a on je opět sám.

Byl sám ještě další půlhodinu. Mezitím se stihl převléct do pohodlnějšího oblečení a uvelebit se v obýváku s notebookem a jeho rozkoukaným seriálem. Deku měl přehozenou přes ramena, protože topení se nějak nezapínalo.

Taehyung se vrátil domů unavený. Od rána byl v práci, přestože byla neděle, a po cestě zpátky se navíc musel procházet s Yeontanem. Už ve dveřích si promnul spánky prsty, když viděl, jaký nepořádek stihl Hoseok doma udělat. Nechtěl se ale rozčilovat, nemělo to smysl. V tichosti si tedy sundal boty a uklidil je do botníku rovnou i s těmi Hoseoka, které se válely na druhé straně místnosti. Pověsil si kabát na věšák a vydal se do obýváku. Pozdravil Hobiho a pomalu se šoural po bytě. Sbíral ze země jeho oblečení, které se všude válelo. Až pak si šel do koupelny umýt ruce a převléct se do domácího, pohodlného oblečení.

Vrátil se zpátky až po patnácti minutách. Snažil se rozdýchat špatnou náladu, aby na Hoseoka zbytečně nevyjel. Někdy míval pocit, že mu to dělá naschvál.

„Ahoj, TaeTae!" pozdravil ho Hobi s nadšením, že ho vidí. Zaklapl notebook a zvedl se z gauče, aby ho mohl přivítat objetím. Nevšiml si, že by byl Tae jakkoli přešlý - to si uvědomil až v momentě, kdy mu objetí sotva opětoval.

„Čau, už jsem tě zdravil," zakroutil nad ním hlavou Taehyung. V kuchyni postavil vodu na čaj a rovnou utřel linku, která byla politá vodou. Stočil automaticky pohled ke stolku, u kterého byl gauč. Samozřejmě že hrnek stál přímo na desce.

„Aha, jejda," zasmál se Hoseok trochu neupřímně.

„Uklidil jsem ti boty a oblečení, co se tu všude válelo." Taehyung se ani nesnažil znít vyčítavě. Byl vyčerpaný a jediné co chtěl, bylo si sednout, uvařit si čaj a možná si číst. Později by mohli kouknout na záznam ze včerejšího koncertu, jak slíbil, a pak půjde spát. Další noc na nepohodlném gauči.

„Aha, ono nebylo uklizené?" podivil se druhý. Odstoupil od Taeho na dva kroky. Přišlo mu, že něco nebylo v pořádku, ale nemohl pojmenovat co. Ani netušil, jestli si to jen vymyslel, nebo to tak skutečně je.

„Ne."

„No, bordelářství je prý znak geniality. Třeba jsem geniální," pokusil se odlehčit konverzaci. Dlaní se opřel o linku, u které Tae stál, a pousmál se, protože nechtěl vypadal nepřívětivě.

„Třeba," odpověděl Tae. Zalil si čaj, popadl do ruky dva podtácky a odešel ke gauči, na který se posadil. Jeden zastrčil pod Hoseokův hrnek, druhý použil na svůj čaj.

Hoseok ho následoval společně s Yeontanem. Sedl si těsně vedle Taeho, dotýkali se stehny. Cítil obrovskou potřebu Taemu naznačit, že chce, aby to bylo jako dřív. Chyběl mu. I teď, kdy byl tak blízko u něj. Přišlo mu, jako by byl vzdálený na kilometry.