Meruňková kobliha | BTS FF ✓

-XXI-

Protože dnes Namjoon neměl ve škole víc než jednu důležitou přednášku, byl v práci až do večera. Jinovi se hodila každá pomocná ruka, a tak tam byl kdykoliv, kdy mohl. Nebyl ten typ studenta, co by zanedbával své vzdělání, chtěl být profesorem, ale některé přednášky byly vážně nudné. A tak se s Yoongim vracel z celodenní směny v cukrárně až večer. Byla už tma, když dorazili na kolej.

Yoongi byl nadšený jako už dlouho ne. Cítil se dobře, že může pracovat, a ještě k tomu v tak úžasné společnosti. Seokjin se ukázal být jako vynikající zaměstnavatel. I když si Namjoon během poledne odběhl na přednášku, všechno probíhalo naprosto hladce. Seznámil se s číšnicí, která měla směny, když Namjoon nemohl. Yoongimu byla velmi sympatická, ale moc spolu nemluvili, protože na to nebyl čas.

„Jungkook ještě nebude uvnitř?" Yoongi se zastavil až před kolejním bytem. Mluvil potichu, aby ho náhodou chlapec uvnitř neslyšel.

„Neměl by být, většinou se vrací až po mně," usmál se Namjoon, vyhrabal z kapsy klíče a odemkl dveře. Nakoukl do pokoje, a když zjistil, že je vevnitř prázdno, tak Yoongiho - jako správný gentleman - pustil před sebe.

„Díky," zabrblal Yoongi potichu. V zrcadle u dveří si upravil pocuchané vlasy, potom si vysvlékl bundu a schoval ji do skříně. Pořád nosil Namjoonovo oblečení, i když mu Seokjin nabídl výplatu předem. Namjoon proti tomu nic neměl.

„Ale až přijde Kook, tak se budeš muset schovat, pokud sis to teda nerozmyslel..." připomenul Namjoon a začal se převlékat do pohodlného domácího oblečení. Byl zvyklý před svými kamarády pobíhat i nahý, takže se ani nepozastavil nad tím, jestli Yoongiho nepohoršuje.

„Nerozmyslel, schovám se zase do skříně. I když včera se vrátil tak opilý, že by si mě nevšiml, ani kdybych mu ležel na posteli," ušklíbl se Yoongi pobaveně. Včerejší noc pro něj byla zážitek. Věčnost čekal ve skříni, než se Jungkook vrátí a usne, aby pak mohl jít spát na gauč. Když se ale Namjoonův spolubydlící vrátil, spadl několikrát na zem. Yoongi se divil, že mu to vůbec na recepci prošlo. Na kolejích se musí dodržovat noční klid, který Jungkook rozhodně porušil.

„Tak dobře," zasmál se Namjoon a pokroutil hlavou. „Kook byl včera asi s Taehyungem, ti dva se vždycky ožerou jak hovada. Divím se, že trefil domů."

Otevřel okno, aby dostal do pokoje čerstvý vzduch, protože se v něm celý den nevětralo a šlo to dost poznat. Chodil po pokoji a rovnal věci, které jeho nepořádný spolubydlící ve spěchu rozházel nebo jednoduše neuklidil.

„Ach, Seokjinův crush, říkám to správně?" ujistil se Yoongi. Trochu se ve všech nových jménech ztrácel, i když mluvili pořád o těch samých lidech. „Jdi se vysprchovat, ať to všechno stihneš, za hodinu a půl máš být před budovou," popohnal ho s pohledem upřeným na nástěnné hodiny.

„Ty běž první, hyung," řekl Joon slušně a mile se na Yoongiho usmál, „ať to stihneš, než se vrátí Jungkook. Já jsem rychle. Nepotřebuju se chystat na rande dlouho."

Ano, po delší době si vyjde na rande. Dnes za ním totiž přišla jeho hezká stydlivá spolužačka a naznačila mu, že se jí líbí. Namjoonovi se zdála jako nadějná partie, a proto ji obratem pozval na schůzku, aby se trochu sblížili a zjistili, jestli mají něco společného (kromě hodin algebry a diskrétní matematiky).

„Na rande by ses ale měl chystat dlouho," mrkl na něj Yoongi, přesto si však vzal ručník, který mu Namjoon přidělil, a rychle se vydal do koupelny. Byl přitom opatrný, aby ho neviděl někdo z vedlejšího dalších studentů. Koupelna byla totiž sdílená pro dva pokoje. Celkem ji tedy používali čtyři chlapci - s Yoongim jich bylo pět.