Inferno dell' Animo (série Bells 2. díl.)🔚

🍀SEI🍀

EREN

Vzal jsem jeho ruku a prsty jsem mu potřel ejakulátem, který stále ulpíval na našich tělech, a nasměroval jeden prst k mé rozetce, která se už tetelila touhou cítit plnost, ať už Leviho prstů nebo lépe jeho sladkého kamaráda. Vzhledem k tomu, že už rok tam nikdo nezavítal, netroufl jsem si vpustit něco tak velkého do sebe, aniž by mě připravil. A nechtěl jsem jej ani o tuto povinnost připravit. Pochopil a s neskutečnou opatrností začal vsouvat svůj prst do mého těla. Zasténal jsem nad tím mučením a narazil na jeho prst, abych už konečně v sobě cítil aspoň nějakou plnost. Opět porozuměl, co potřebuji, a už rychleji přidal další prst a po chvíli ještě jeden. Chvíli do mě přirážel a nejspíš si ani neuvědomil, že se mi nejdelším prstem otřel o můj uzlíček štěstí a já mu táhle zasténal do polibku, který mi věnoval.

„Líbí se ti to?" broukl mi do ucha, o které se nyní otřel, a skousl laškovně lalůček.

LEVI

Zamiloval jsem se do pohledu na něj, jak leží uvolněný a spokojený, ale ten pohled na něj ve mně ještě víc rozpálil touhu. Naklonil jsem hlavu a díval se na něj pohledem šelmy, která si vyhlídla svou kořist. Prahnul jsem po uvolnění...

Zadíval se mi do očí, kde přečetl mé touhy, a přitáhl si mě do procítěného polibku, ze kterého jeho rty zabloudily k mé šíji, kde se lačně přisály.

Zasténal jsem jeho jméno, a všechno bylo jako ve vše laskající mlze, a on dále dráždil můj hrudník a já cítil, že už to dlouho nevydržím, když náhle přestal. Zaúpěl jsem absencí jeho dotyků.

Vzal něžně mou ruku, začal s ní jezdit po svém břiše tak, že po chvíli byly mé prsty celé od jeho nadílky, která na něm stále ulpívala, a nasměroval je ke svému vstupu.

Ach můj bože, já sám? Sám si ho mám připravit? Popadla mě trocha nervozity, ale v duchu jsem se pousmál nad tím, že jsem zanedbal studium. Cítil jsem se v tu chvíli jako chlapec v první třídě, který poznává taje abecedy.

Měl jsem trochu obavy, co když něco zkazím, co když mu ublížím?

On mě ale laskal, líbal a mé obavy se pomalu vytrácely, stejně jako jsem pomalu vsouval svůj první prst do útrob Erenova těla. Bylo to zvláštně sexy, hecující, jeho úzký otvor, jak obepínal můj prostředníček a uvnitř jako bych cítil vibrace jeho vzrušeného těla. Ano, byl opět plně vzrušen a s radostí přijímal plnost, kterou jsem mu připravil už svými dvěma prsty. Celým svým tělem mi dával najevo, jak moc ho to hecuje, a mnou začal pomalu proplouvat stejný chtíč, jako cítil on. Můj penis byl tvrdý a vzrušený, a jakmile Eren začal na mé prsty přirážet, cítil jsem v sobě výbuch vášně a potřeboval jsem nutně svého kamaráda nějak uspokojit, nejlépe v té sladké dírce, která pulzovala do mých prstů.

EREN

„Levi, potřebuju víc, prosím, potřebuju tam tebe," vzdychl jsem a pocítil, jak jeho prsty opouštějí mé tělo. V tu chvíli jsem myslel, že se zblázním. Vycítil, že mě trápí, a ladně nasměroval svou chloubu k mému vstupu. Chvíli jej jen tak dráždil a poslouchal mé zoufalé sténání, kdy už jsem ani nedokázal prosit.

Už jsem ani nedoufal, že mě nechá nadechnout, když jsem ucítil lehký tlak a on opět zoufale a beznadějně pomalu zasouval žalud své jako kámen tvrdé erekce do tepajícího otvoru.

V půlce to již jeho ovládání nezvládlo a zarazil ji do mě až po kořen a slabě vzdychl. Já jsem vykřikl slastí nad plností svého otvůrku, který tak dlouho čekal na tuto chvíli. Žádná bolest, jen bezedná slast, kterou mi způsoboval ten, kterého tak moc miluju. Dýchal plytce a viděl jsem, jak hodně se musí ovládat, aby do mě okamžitě nezačal tvrdě přirážet. Přirazil jsem tedy proti němu já a v tu chvíli se z něj stalo zvíře, kterému byl celý jeho dosavadní život upírán tento slastný pocit.

Cítil jsem jej, jak se otírá o mé stěny a snaží se proniknout dál a hlouběji, já se rád přizpůsobil a nechal jej, ať intuitivně naráží do mého místa slasti. Do těch všech pocitů jsem nekontrolovatelně sténal, stejně jako on. Cítil jsem se, jako bych já byl ten panic a on můj učitel sexu.

Zažíval jsem intenzivní pocity slasti, lásky, jeho blízkosti, kterých jsem se nemohl nabažit, a to vše dohromady mě mílovými kroky hnalo k extatickému orgasmu tak silnému, jaký jsem ještě nikdy nezažil.

Vykřikl jsem jeho jméno a prudce se stáhl, přičemž v téže chvíli jsem zaslechl i své jméno z jeho úst a oba jsme se zachvěli. Moje bílá nadílka opět pokropila naše těla, ta jeho skončila v mých útrobách.

Jakmile jsme se oba vrátili zpět na pevnou zem, Levi si mě přitáhl k sobě, pevně přitiskl a políbil.

„Děkuji," zamumlal mi do polibku.

„Za co?" podivil jsem se.

„Ani nevíš, co to pro mě znamená, nikdy jsem nic tak intenzivního nezažil, strašně jsem se bál. Bál jsem se, že pokud se mě někdo, kdokoli, dotkne, vrátí se mi vzpomínky na Jeana a nebudu schopen ničeho," otřásl se nad tím pomyšlením.

„Levi," pohladil jsem jej po tváři a do očí se mi tlačily slzy. Vzpomínky na tu noc v nás obou byly pořád, dostatečně nevybledly, ale teď jsme byli spolu a neměli bychom na to myslet.

„Ani netušíš, jak moc jsem s tím pocitem beznaděje a hanby bojoval, ale vím, že jsi to taky neměl lehké. Teď na to nebudeme myslet, pojďme spát, je pozdě, jsme oba unavení a já se zítra dopoledne musím ještě stavit do práce," zašeptal a začal se hnízdit v mém náručí už skoro spící.