Inferno dell' Animo (série Bells 2. díl.)🔚

🍀NOVANTASEI🍀

Cítil jsem, jak se poddal sladkému polibku a uvolnil se, abych si jej mohl lépe přitáhnout k sobě. Po chvíli jsme polibek přerušili a on špitl: „Doneseš mi ještě?"

„Jistě," pousmál jsem se.

Brzy jsem se vrátil s plnou náručí červených sladkých plodů a začal jej krmit. Přivíral slastně oči: „Hmm, jahody jsem neměl už aspoň rok.

Když jsem viděl jeho spokojený výraz, tvář se mi roztáhla ještě větším úsměvem.

„Zítra ti natrhám celou misku," slíbil jsem a ochutnal jsem taky jednu. Opravdu lahodné a sladké.

„Ale poslední si dáme napůl," vzal jsem ji mezi zuby a spojil naše rty. On si onu půlku ukousl, ale neodpojil se. Sladká šťáva nám kapala od úst a my byli celí ulepení a začali se strašně smát.

„Jsme jako dva puboši, uvědomuješ si to, Levi?" smál se a utíral si špinavou bradu.

„S tebou budu puberťák až do důchodu, tím si buď jist," přitáhl jsem si jej na klín a vjel mu rukou pod tričko.

„Někdo se nám tu probudil, neříkal jsi náhodou, že jsi unavený?"

„Uhm, jsem strašně unavený, ale ještě víc jsem hladový," mumlal jsem mu do ucha a hned poté si přivlastnil jeho rty, které stále chutnaly po jahodách. Svalili jsme se na luxusní zahradní postel, kterou jsem ještě neměl příležitost vyzkoušet, na rozdíl od Erena, a která byla k mému překvapení neskutečně pohodlná. Chvíli mi blesklo hlavou, že bychom na ní mohli přes léto spávat.

Pohodlí ovšem bylo nic oproti tělu, které se na mě tisklo a dráždilo mě. Pomalu se ve mně vzbouzely zvířecí instinkty, zvlášť když jsem pocítil, jak je jeho nádobíčko v pozoru a tře se o mě. Mozek mi v tu chvíli vypověděl službu a nechal jsem se jen unášet jeho doteky. Dlouho jsem nevydržel a i já jsem zaměstnal dlaně, které bloudily po jeho zádech jako Karkulka v lese. Ve chvíli, kdy jsem narazil na jeho vlka, Eren zaúpěl.

Nečekal jsem na další vytí a rychle z něj i ze sebe strhal všechno oblečení. Poslední světlá myšlenka, která mě ještě osvítila, byla, abych se podíval, nakolik uděláme sousedům divadlo. Pohled mě upokojil, protože všude okolo byly krásně zastřižené túje, které nám dodávaly úplné soukromí.

V tom případě už mi nic nebránilo a vrhl jsem se hladově na jeho tělo.

„Miluju tě, Erene," huhlal jsem do jeho šíje, kterou jsem lehce okusoval, přičemž se mi podbřišek svíral touhou, když jsem poslouchal jeho tlumené sténání. Nikdy se mi neomrzí milování se s ním. Jeho touha tryskala směrem ke mně a já ji přijímal a zpět vysílal směrem k němu v podobě laskání jeho kouzelného těla.

Ach můj bože, byl nádherný! Posadil jsem se na chvíli vedle něj a pozoroval jeho rozpálené tělo, na které dopadal svit měsíce, který právě vstupoval do úplňku. V tuto vlahou noc jsem pochopil všechny malíře i sochaře, kteří chtějí zvěčnit krásu lidského těla, i skladatele, které inspiruje k napsání skladby.

Ve vzduchu bylo cosi kouzelného, co jsme vnímali oba.

„Levi, já cítím, že si mě prohlížíš, já si tě chci také prohlédnout..."

Než jsem stačil cokoliv odvětit, našel si mou ruku a opatrně položil na polštář.

„Teď se nehýbej, ano? Nemůžu tě sice vidět očima, ale mé ruce mi řeknou mnohé, možná víc než zrak," řekl a rukama jemně obkresloval mou tvář, pohladil mi nos a poté přejel přes rty, kolem brady zamířil směrem k uším a krku. Dával si na čas a vískal se v mých vlasech, z nichž pak šikovné prsty sjely na ramena a celou dlaní laskal můj hrudník a břicho. Lehkými doteky skenoval celé mé tělo, nohy i ruce až ke konečkům prstů. Byl to nádherný pocit, jako by sochař vytesával lidské tělo a bral si ze mě inspiraci, bylo to tak erotické a svůdné, a přitom jsem cítil, že se jenom dívá, stejně jako já před chvílí, jen on na to musel jít jinak. Laskal mě a hladil, zkoumal všechny záhyby mého těla. Jeho oči byly přitom zavřené a tvář soustředěná. I já jsem zavřel oči a nechal se unášet na bělostném obláčku plném lásky a touhy, která čišela z doteků Erenových rukou.

„Jsi tak nádherný, maloval bych tě na papír, kdybych mohl, takhle si musím vystačit s kresbou v mé mysli, která má ale tahy jako Da Vinci či Van Gogh, nikdo z nich by to nenakreslil krásněji!" vpil se do mých rtů se stále zavřenýma očima. I já svá víčka nechal sklopená, pochopil jsem, že teď není zrak nutný, bylo lepší zůstat jen se svými pocity a nevpouštět do nich okolní svět. Byli jsme tam jen my dva, oba slepí a spoutáni láskou se stále stoupající touhou, kterou jsme si již oba přáli ukojit.

Motýlími polibky jsem se probojoval podél bříška a pupíku až k jeho chloubě, kterou jsem lehce vsunul do úst a opět jsem zaslechl tu nejkrásnější symfonii lidské přirozenosti, když Eren lehounce zasténal touhou. Nechtěl jsem jej dále trápit pomalým mučením, i mě opět ovládaly pudy a začal jsem jej uspokojovat přesně tak, jak má rád. Po chvíli už jsem cítil jeho bohatou nadílku ve svých ústech a ihned jsem jej k sobě přitiskl, jako bych tímto mohl prožít orgasmus spolu s ním. Nedal jsem mu dlouhý čas na to, aby se vydýchal, a stejně jako on předtím bloumal po mém těle, nyní i já jsem jej takto se zavřenýma očima pozoroval. Věděl jsem, že nebude trvat dlouho, on opět bude vzrušen a jeho chtíč mě vyzve ke vstupu do jeho horkých útrob. Neotálel jsem, vsunul své dlouhé prsty jeden po druhém do jeho hořící komůrky a počal si jej připravovat.

Svíjel se touhou a já jsem cítil, že víc není potřeba. Jeho tělo reagovalo překvapivě rychle, a tak jsem je nahradil mou tepající chloubou, ze které už kapaly kapičky lásky, a jimi lubrikován, vklouzl jsem do něj jako nůž do másla. Mé laskavé a něžné přirážení se velmi rychle změnilo na ďábelské a rychlé. Neřešil jsem v tu chvíli otevřená okna sousedů ani lidi, kteří zcela jistě procházeli pár metrů od nás na veřejném chodníku.

Užíval jsem si jeho těla a po chvíli mu nechal pocítit i ohňostroj slasti, který jsem mu způsoboval tím, že jsem se každým přírazem otřel o jeho prostatu. Přitisknuti k sobě, nechali jsme orgasmus a naše třesoucí se těla dlouho užívat tuto slast, o kterou jsem se dnes chtěl ochudit tím, že jsem chtěl jít spát.