Není v tom žádné nadpřirozeno... Je to TaeKook příběh, ale nejde v něm o to, jestli spolu Tae-Hyung a Jung-Kook skončí v posteli, i když sexu si snad užijete dost. :) Je to taky o hledání cesty k sobě navzájem, o nejistotě a pochybnostech. Kluci pro...
Nechal jsem ho na zemi a šel se umýt. Ležel schoulený a lomcovaly jím vzlyky. Sakra, co já s tím??? Potřeboval jsem se od něj vzdálit, abych si mohl v hlavě všechno srovnat. Nechal jsem ho tam... Moc se mi to s ním líbilo, on se mi moc líbil! Přesto jsem ho považoval jen za objekt své touhy, rozhodně ne za někoho, na koho bych snad plýtval svými city! Jakými city??? Vlastně ani nevím, jestli umím někoho milovat... Ani sebe nemiluju! Někdy mám pocit, že jsem jenom nějaká věc bez duše a podle toho jak vnímám sebe, chovám se pak i k ostatním! Je to hrozně deprimující, ale okamžiky jako s ním... Zachvěl jsem se a pustil na sebe proud horké vody. Tohle mě drží na živu! Tyhle okamžiky jako s ním!
Byl jsem si však jistý, že až bude po všem, prostě zmizí a já zapomenu, že kdy existoval! Tak to je vždycky a nechci to měnit!!! Nebo, snad... Zamračil jsem se... Možná bych si to s ním mohl někdy zopakovat, ne? Byl tak rozkošný... Žádné city, jenom sex! Byl tak sladký... Stejně, jenom SEX!!! Šel jsem se obléct a pak jsem si uvědomil, že on tam pořád leží... Do prdele, jsem fakt debil???
Ležel na zemi stále schoulený do klubíčka, ale už neplakal. Podle dechu jsem poznal, že usnul. Hmmm, to se fakt povedlo. Rozhlédl jsem se po jeho věcech. Sakra, co jsem mu to provedl s tím tričkem? Musel jsem se ale pousmát, když jsem si vzpomněl, jak jsem to z něho serval. Jenomže tohle už si nemůže obléct, z trička zbyly cáry...
Opatrně jsem mu rozvázal ruce a sundal šátek z obličeje. Opravdu spal a dost tvrdě, protože se vůbec neprobudil, když jsem s ním manipuloval. Potichu zakňoural jako malé dítě a spal si dál. Dobře tedy... Na chvíli jsem ztuhl. Co kdybych si ho vzal znovu hned? Na co čekat na nějaké příště? Co když žádné příště nebude? Ležel tady nahý a vydaný mi na milost, mohl jsem s ním dělat, co jsem chtěl!
Mohl bych si ho znovu vzít, mohl bych ho klidně i zabít... Ta představa mě tak vzrušila, že jsem se musel zhluboka nadechnout a semknout rty abych nezasténal. Vzít si ho a zabít... Asi by si to zasloužil, proč tady se mnou šel? Ale něco ve mně křičelo, že to už vážně přeháním! Vážně bych byl schopen to udělat? Shlédl jsem na jeho klidnou tvář a zahryzl se do svého rtu. Cítil jsem, jak mi vytryskla krev, ale bylo mi to fuk. Vypadá opravdu tak nevinně... Do prdele! Setřel jsem si krev ze rtu a otočil se od něho. Nejsem přece žádný psychopat! Takže co teď?! Shodil jsem deku z válendy, zmuchlal ji a hodil do koše. Pak jsem se sklonil nad spícím Tae-Hyungem. Opatrně jsem zvedl jeho tělo a položil na válendu.
Nakonec se mi podařilo zaplašit všechny své temné myšlenky... Měl jsem tu nějaké své věci a tak jsem se rozhodl, že mu něco z toho obleču. Vzal jsem z kabely černý rolák. Ne ten, ve kterém jsem vystupoval, měl jsem jeden náhradní. Snažil jsem se co nejopatrněji, abych ho neprobudil, ale chlapce by snad nevzbudil ani výbuch granátu u jeho hlavy. Oblékl jsem mu zbytek jeho věcí. Vypadal jako malý andílek, když si tady tak klidně oddechoval. Na jeho tváři byly vidět stopy po slzách.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
