Anděl a Démon

49. Kapitola

Jung-Kook

Nakonec jsme si objednali Japchae z jonny Dumpling. Tae prohlásil, že je to jeho nejoblíbenější jídlo. Hmmm... zvládl bych to udělat? Nudle z bramborového těsta, to by nemuselo být tak těžké! Bylo to ale výborné! Co to tam dali za maso? To by mohlo být kuřecí... Hmmm... Někdy mu to uvařím!

Uvědomil jsem si ale, že o Tae-Hyungovi nic nevím! Kromě toho, že miluje sex a nudle... A kromě toho že miluje mě... Co mi kdy o sobě řekl? Že má narozeniny třicátého prosince. Ale kde se narodil? Co jeho rodina? Má nějaké sourozence? Je na čase aby dodržel slovo!

Seděli jsme v obývací části pěkně napapaní a Tae odpočíval s plným bříškem. Snědl toho tolik, že asi neměl pomyšlení na to, aby splnil své vyhrůžky. Taky dobře... Můj ubohý zadeček... Usmál jsem se. Poprvé v životě co se mi líbil sex a bylo to s ním, s mým miláčkem! „Můj miláček!", zašeptal jsem. „Můj Tae!" Znělo to neuvěřitelně. Vážně je můj? Vážně je můj kluk? Vážně spolu chodíme? Nějak jsem se nemohl vzpamatovat z toho zvratu, ale rozhodl jsem se alespoň na chvíli nemyslet na nic špatného a zahodit všechny pochybnosti. Nemyslet na to, že je se mnou něco hrozně moc špatně. Chci být šťastný aspoň chvíli! Půjde to? Věřím, že s ním ano. Tae seděl vedle mě a opíral se hlavou o mé rameno. Něžně jsem ho pohladil po vlasech. Měl zavřené oči a vrněl jako kocourek. 

 „Tae?!", řekl jsem. „Tae... spíš?" „Hmmm...", zavrněl. „Tae...", trochu jsem se od něj odtáhl, ale on mě chňapl, přitáhl si mě blíž a zase si položil hlavu na mé rameno. „Co se děje, Kookie?", zeptal se rozespale. „Chtěl bych si povídat!", řekl jsem. „Teď?" Zněl trochu nesouhlasně. „Teď!", řekl jsem rozhodně. Líně zvedl hlavu a zamžoural na mě. „Chceš si povídat?", zeptal se jakoby špatně rozuměl. „Nechtěl jsi říct, že bychom mohli jít nahoru do postele a..." „Ne!", skočil jsem mu do řeči. „Zůstaneme tady a budeme si povídat!" „Dobře..." Tae zívl a protáhl se. „Tak povídej!" „Ne!", zavrtěl jsem hlavou. „Ty povídej!" „A co mám povídat?", nechápal. „Já nerad moc mluvím!" Přitáhl si mě k sobě a něžně mě políbil na ústa. „Ale řeč těla... hmmm... to je jiná!" Už byl vzhůru. „Já se tě prostě nemůžu nabažit!", řekl omluvně, když viděl jak se mračím. „Hmmm...", usmál jsem se. Je hezké vědět, že po mě tak touží. Ale teď nic nebude! „Nic o tobě nevím!", řekl jsem vážně. „Chtěl bych abys mi konečně všechno o sobě řekl!" „Všechno o sobě?", podivil se. „Co všechno?" „Prostě všechno!", usmál jsem se. „Slíbil jsi mi to, pamatuješ?" „Hmmm... aha...", pokrčil rameny a taky se usmál. „Tak dobře..." Znovu mě políbil, ale tentokrát přidal i jazýček. Musel jsem žasnout sám nad sebou jak mi to jde. Bavila mě hra našich jazyků a jeho zkoumání mé ústní dutiny. Ještě jsem ho nechal mě líbat a užíval si to. Bylo to vzrušující, ale ať už povídá! „Tak řekni..." Snažil jsem se popadnout dech, když jsme se od sebe konečně odtrhli. „Z kama jsi přišel do Seoulu? Máš brášku nebo sestru?" „Vážně to musí být teď?", zkusil to znovu a položil ruku na můj zadek. „Ano, vážně to musí být teď!" Zase jsem mu ruku oddělal. „Ale..." Jeho ruka byla zpět na mém zadku. „Já tě chci!", zakňoural. „Až potom!", řekl jsem přísně a snažil se opět odtáhnout jeho ruku. Vzdal jsem to. „Vážně?", zajásal. „Slibuješ?" „Slibuju!" Až pak mi došlo co jsem mu slíbil a celý jsem zrudl. Ach jo... Chudáček můj zadeček!

Tae se uvelebil na pohovce a spokojeně se usmíval. „Vážně slibuješ?", zjišťoval. „Vážně!", řekl jsem s povzdechem. „A může to být jinde než v posteli?" Udiveně jsem se na něj podíval. „Jako kde myslíš?" „Třeba tady...", ukázal na konferenční stolek. „Že bych si tě přehnul tady přes to..." Poznal jsem, že mě škádlí. „No... já nevím..." Byl jsem celý rudý už jen z té představy. Jedna věc je s ním být nahý v posteli a druhá věc je na něj prostě vystrčit zadek... To teda fakt nevím! Usmíval se. „Vážně si to nedokážeš představit?" Počkat. Byl to jen žert, nebo ne? „Ty... ty bys to tak chtěl?", zeptal jsem se nervozně. „Já nevím...", pokrčil rameny, ale v očích mu to zajiskřilo. Jejda... Ach... Já se z něho zblázním! Kdybych tušil, že bude tak nadržený a tak perverzní... Asi bych do toho stejně šel! Vážně ho moc miluju! „Potom se uvidí...", snažil jsem to zahrát do autu, ale věděl jsem, že kdyby to opravdu moc chtěl, že mu asi vyhovím. A pak se propadnu hanbou!

„Tak už povídej!", pobídl jsem ho. Přitáhl si mě k sobě do dalšího polibku a pak si mě přitulil do náruče. Skoro jsem měl pocit, že to jsem já, kdo zase musí něco říkat, ale ne! Teď je vážně na řadě on! „Takže...", řekl a poškrabal se na zátylku. „Narodil jsem se v Daegu. Mám mladšího bratra, který se jmenuje Jeong-Gyu a malou sestřičku Eon-Jin! Je jí teprve šest a je nejkrásnější dítě na světě! Vycházíme s rodinou dobře... Co bych tak... Mám mamku i taťku. Pracovali na farmě, než se přestěhovali do města. Žili jsme v Seo District. Já jsem chodil do školy a oni do práce..." „Tae...", přerušil jsem ho. „Vyprávíš jako malé děcko!" „Takže už nemusím?", zeptal se s nadějí. „Když mi to vůbec nejde..." „Ty jsi opravdu hrozný!", zamračil jsem se a šťouchl do něj. „Vážně...", podíval se na mě psíma očima. „Já ti budu vyprávět až příště, jo?" Rozhodně jsem zavrtěl hlavou. „Já chci teď!" „Ale no tak...", udělal gesto jako „prosím, prosím". „Já ti můžu o sobě něco říct, ale za a) neumím to podat tak jako ty a za b) není nic tak zajímavého co bych ti mohl říct... Takže, už víš, že mám sourozence... Potom ti je ukážu na fotce. Jo? Víš, že jsem z Daegu. A příště se mě budeš třeba ptát a já ti odpovím, jo? Protože já to fakt neumím takhle odvykládat. A je to nuda!" „To neplatí!", zamračil jsem se. „Já jsem tak mluvit musel." „Ale ty to umíš!" „Hmmm..." Uraženě jsem se od něj otočil. Tae podvádí, to není fér!

„No tak, Kookie...", snažil se mě uchlácholit. „Opravdu... bude ještě dost času na mluvení! Teprve jsme spolu chvíli jako pár, tak... Nemohli bychom dělat jiné věci?" „Pche...", ušklíbl jsem se. „Ještě jsme ani nebyli na rande a ty už ze mě chceš to... víš co..." „Nevím... Co přesně myslíš tím to?", usmál se šibalsky a já jsem jako na povel zrudl. Nová éra začíná! Éra nekonečných rozpaků! „No tamto...", mračil jsem se. „Jó, aha...", zasmál se. „Ty myslíš tamto!" Znovu jsem do něj šťouchl a uraženě se zvedl z pohovky. „Udělám si kakao", řekl jsem škodolibě. „A ty nedostaneš!" „Ok...", usmál se. „Já teď chci něco jiného, než kakao!" Ještě mě stihl plácnout po zadku. Jen jsem trochu nadskočil a už jsem upaloval do kuchyňky. Kakao, má spása. A taky pro jistotu prášek...

Tae-Hyung

Já jsem chtěl dodržet slovo, jako vážně! Ale... teď prostě mám myšlenky na úplně jiné věci! Možná mi přeskočilo, ale já mám vážně chuť z něj to... Usmál jsem se. Mám chuť z něj vyšukat duši! Ne doslova, samozřejmě! Ale když on je tak krásný, tak sexy! Co mám dělat? Už dlouho po něm toužím a najednou je můj... Počkat, Kookie je vážně můj a už jsme spolu spali! Jenže se ho nemůžu nabažit! Jsem plný euforie a taky... Jo, taky jsem nadržený! Můžu to přiznat alespoň sám sobě, nejsem jako Kookie takový stydlín.

„Já jsem chtěl jít na rande!", zavolal jsem za ním. „Pamatuješ? To ty jsi chtěl zůstat doma!" „Ano...", zavolal zpět. „Ale ne proto aby sis mě ohýbal přes stůl!" „Můžu si tě ohnout přes něco jiného!", zavolal jsem duchaplně. „Nemusí to být zrovna tenhle stolek!" Usmíval jsem se. Tohle třeba vyhraju. Vážně jsem zvědavý, kam až by se nechal Kookie dostrkat. Nechci mu ublížit, ani ho ponížit, ale... dal bych si říct, kdybychom mohli dělat něco divočejšího než jen souložit v posteli. Ale jestli ne, tak ne. Sex v posteli je taky skvělý, zvlášť když je to s ním! Vrátil se i s hrnkem kakaa, ve tváři ruměnec a nad horním rtem knír. Jupííí. Bez varování jsem mu vzal hrnek z ruky, odložil ho na stolek a pak se hladově vrhl na jeho ústa. Konečně! Konečně ten knír můžu vážně slíbat! Překvapeně vydechl, ale pak můj polibek začal opětovat a chutnal při tom tak skvěle po kakau! A pak že já žádné kakao nedostanu...?!