Anděl a Démon

148. Kapitola - Líbánky (4. část)

Jung-Kook

Byly to krásné chvíle v Taeho náruči a já jsem si jeho blízkost užíval jak nejvíc jsem mohl. Celou svou bytostí jsem cítil, jak moc toho človíčka miluju! Náš dech se už zklidnil, stejně tak srdce zklidnila svůj tlukot, ale my jsme zůstávali ve stejné poloze. Nechtěl jsem ho pustit, ale nešlo zůstat takhle navždy. Tae ze mě opatrně vyklouzl a zlehka mě ze sebe sundal. Lehl jsem si vedle něho a s úsměvem si prohlédl jeho dokonalé tělo. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsme celí nejen od písku, ale také od mého spermatu a zrudl jsem studem. Fuj! Na břichu nám to vytvořilo lepkavou kaši promíchanou s pískem. Tae se jen pobaveně usmíval, ale já jsem si začal připadat hrozně trapně a taky totálně nepohodlně. Maličko jsem se od miláčka odtáhl. „Ach...", vydechl jsem frustrovaně. „To ta pláž musí být vážně plná písku? Myslím, že ho mám opravdu i v zadku!" Když jsem si však uvědomil co jsem to řekl, zrudl jsem ještě víc a ta potvůrka se začala smát. Nemohl vidět červeň v mé tváři, ale můj výraz mu rozhodně neunikl. „Vážně, miláčku?", křenil se. „Mám se podívat? Mimochodem... já jsem chtěl jít zpátky na hotel, ale ty jsi chtěl zůstat, že prý kašleš na písek... No, tak písek nejspíš nekašle na tebe! Ale co si to dovoluje lézt někam, kam můžu jen já?" 

„Tae!", vyhrkl jsem pohoršeně. „Tak ty si ze mě budeš dělat legraci? Já jsem ti chtěl udělat radost, když jsi tak hrozně moc chtěl sex na pláži a to mám za to?" Zamračil jsem se na něho. Už jsem se ve tmě dost dobře rozkoukal a zdálo se že on taky. Nepřestával se pobaveně usmívat a to mě namíchlo. „Pojď, umyju ti to!", nabídl se, ale já jsem jen zavrtěl hlavou a sám si začal smývat zbytky mého orgasmu a taky písek z těla. Jen pokrčil rameny a začal dělat to samé, aniž by však spustil zrak ze mě. „Proč se tak díváš?", zeptal jsem se nabručeně. Pořád nesnáším posměch a písek v zadku není nic k smíchu! „Přemýšlím kam všude se ti ten písek vlastně dostal a jestli to nemám zkontrolovat, popřípadě to nějak dostat ven...", usmál se a já se zamračil. „A ty písek v zadku nemáš?", ušklíbl jsem se a když zavrtěl hlavou, že určitě ne, namíchlo mě to ještě víc. „Podívám se!", rozhodl jsem a než se Tae stačil vzpamatovat, povalil jsem ho na zem a nabral si na prst co nejvíc písku. „Jsi si jistý, že tam nic nemáš?", zeptal jsem se s potutelným úsměvem, zatím co jsem vlastním tělem bránil miláčkovi v pohybu. „To neuděláš!", zavrčel a snažil se mě sundat, ale já jsem byl rozhodnutý, že ho potrestám. „Sleduj!" Zvednul jsem významně ušpiněný prst, ale nenápadně jsem ho strčil do vody aby se písek smyl, než jsem ho zasunul do Taeho zadečku.

„Tys to udělal!", vyhrkl šokovaně, ale já jsem už vnímal jen jeho hebké nitro. Aniž bych o tom přemýšlel, začal jsem prstem pohybovat a Tae,který se mě právě chystal shodit, vzrušeně vydechl. „Kookie... ach... co to děláš?"„Líbí se ti to?", usmál jsem se a přidal další prst. „Kookie... a... ano... aaaaach..."Právě jsem přidal třetí prst a zintenzivnil jsem pohyb, když jsem si uvědomil,že jsem narazil na jeho citlivé místečko. „Kookie... ano... to je... aaach..." Tae se celý chvěl vzrušením a já zase štěstím, že ho umím takhle potěšit. Vzal jsem tedy do druhé ruky jeho vzrušené přirození a začal zlehka pumpovat, aniž bych přestal pohybovat prsty v jeho zadečku a dráždit jeho citlivou prostatu.Miláček byl z toho na pokraji šílenství a já jsem si užíval co s ním dokážu udělat. Nikdy jsem si to až tak naplno neuvědomoval. Když jsem však cítil, že se blíží jeho vrchol, přestal jsem a Tae, který ležel bezvládně v písku zvedl udiveně hlavu. „Proč jsi přestal?", zeptal se rozmrzele a já se jen ušklíbl. „To máš za to, že ses mi posmíval!", řekl jsem pomstychtivě a vysunul prsty z jeho nitra. „Jung-Kooku!", zamračil se, ale já už jsem se od něho odtáhl a dělal, že tam není. Nebylo mi to však nic platné. „Jung-Kooku,já tě roztrhnu jako hada!", zavrčel a než jsem se stačil vzpamatovat, překulil mě na břicho a svým tělem mě přitiskl k zemi, takže se mi písek dostal málem i do úst. Chytl mě za vlasy, zvedl mou hlavu do záklonu a v tom okamžiku do mě na jeden příraz pronikl, zatím co se druhou rukou zapřel o má záda. Nestačil jsem se ani nedechnout a on už divoce přirážel. Nebylo to moc pohodlné, ale to tempo co nasadil mě dokonale odrovnalo. Nedokázal jsem ani vzdychat, natož tak protestovat. Tae jako by se urval ze řetězu. Tahal mě za vlasy a já se snažil udržet na chvějících se rukách, aby to tak moc nebolelo. Na jednu stranu jsem měl vztek, ale na stranu druhou jsem si to užíval. Ďáblík na chvíli zpomalil,ale jen proto aby mohl počastovat můj zadek pořádným pleskancem, načež se znovu zapřel o má záda, víc zaklonil mou hlavu a začal znovu divoce přirážet.Současně přisál své rty na můj krk a začal mi tam dělat cucflek. „Tae....",zasténal jsem jeho jméno, když se mi podařilo dostat pod kontrolu můj hlas.