103. Kapitola - Vánoce v Daegu (5. Část - NAROZENINY)

351 36 1
                                    


Jung-Kook

Pomalu jsem rozbaloval a pak jsem zůstal zaraženě zírat, když na mě z krabičky vykoukl foťák. 

 

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


„Ale...", překvapeně jsem vzhlédl. „Tak drahý dárek... to přece..." „Nelíbí se ti?", usmál se Tae. „Vždyť jsi říkal, že by jsi chtěl dělat fotky pořádným foťákem, ne?" „To ano, ale..." „Snad je pořádný...", usmál se nejistě miláček. „Je to Canon -eos-70d-lato, ne že bych se v tom až tak vyznal, ale... má vyměnitelný objektiv a..." „Zadrž!", zvedl jsem ruku. „Věřím, že je skvělý! Ale, jak bych mohl přijmout tak drahý dárek?" „Je to od nás všech!", řekl pan Kim s úsměvem. Ani nevím kdy přišel ke stromku. „Tak to tak drahé není!" „Aha...", pousmál jsem se a podíval se na malou Eon. „I od tebe?" „Hlavně ode mě!", vypískla a omotala své ručky kolem mého krku. Soonshim zablafkal a taky se chtěl přidat. „Tak nedělej caviky, Jung-Kookie!", usmál se Tae a oba ode mě odehnal. Klekl si ke mně a usmíval se, zatím co se Eon-Jin mračila. Soonshim to vzal víc v klidu. „Bude to třeba náš společný dárek... bude to tak lepší?", zeptal se. „Tak dobře...", souhlasil jsem nakonec. „Děkuji moc!", usmál jsem se vřele na pana Kim, na Eon-Jin, na miláčka a taky na mámu, která se přišla taky podívat. „Je to moc krásný dárek! Vážně moc děkuji!" 

Byl jsem nadšený ze svého nového foťáku. Rozhodl jsem se, že hned jak vyrazíme do města, budu všechno fotit! „Tak už neděkuj a pojď jíst!", poručila máma. „A ty Tae taky!" „Dobře." Ale ještě jsem si foťák vzal a pořádně si ho prohlédnul. Zkusil jsem zaměřit stromek a udělat první fotku. Skvělé!!! :)

 Skvělé!!! :)

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


„Tak už pojď!", usmíval se Tae a za ruku mě odtáhl do kuchyně. Nenechal jsem se pobízet dvakrát, protože jsem umíral hlady.

Týden utekl jako voda. S Gyu už skoro žádný problém nebyl, ale téměř jsme spolu nemluvili. Vlastně jednou... Zapomněl jsem se zamknout v koupelně a Jeong-Gyu mě špehoval. Vyfotil mě na můj mobil. Překvapený Tae pak přiběhl za mnou do koupelny, protože si snad myslel, že je to nějaké pozvání, nebo co. Od toho prvního rána jsem s ním totiž už spát nechtěl... ne tam, v domě jeho rodičů. Nechápavě mi ukazoval tu fotku.    

Anděl a DémonKde žijí příběhy. Začni objevovat