Není v tom žádné nadpřirozeno... Je to TaeKook příběh, ale nejde v něm o to, jestli spolu Tae-Hyung a Jung-Kook skončí v posteli, i když sexu si snad užijete dost. :) Je to taky o hledání cesty k sobě navzájem, o nejistotě a pochybnostech. Kluci pro...
„Půjdu se umýt...", oznámil mi Kookie doma. „V pohodě!", usmál jsem se na něho. „Já zatím nachystám něco k jídlu, jo?" Chtěl jsem trochu odlehčit atmosféru, zvlášť když jsem to byl já, kdo udělal dusno. Jen pokrčil rameny a zmizel v koupelně. „Ach jo...", povzdechnul jsem si. Kookie se uklidní, už vím co na něj platí, ale s tou mou žárlivostí musím něco dělat! Ok... to se nechá na jindy! V lednici mě totiž zaujala dóza plná kimchi. Kimchi, mňam! Nevím o tom, že by Kookie dělal kimchi... Nebo z kama to má? Včera jsem si toho nevšiml, protože jídlo chystal miláček. To je fuk! Není třeba pátrat po původu téhle dobroty! :) Nachystal jsem do misky i pro něj a když Kookie konečně vyšel z koupelny, měl jsem už spořádané dvě porce.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Pojď jíst!", řekl jsem mu s plnou pusou. „Nemám hlad.", řekl Kookie unaveně. „Jdu do postele..." „Ale no tak, dej si aspoň trochu. Je to výborné!" Kookie nemá chuť na jídlo? To jsem ho musel teda dost rozhodit. Asi jsem to přehnal, když jsem mu naznačil, že mu nevěřím, ale on si o to dost koledoval! Maličko se usmál a až potom se podíval čím se to vlastně cpu. „Ty jsi našel to kimchi?", zeptal se a zněl trochu nervózně. „Bylo snad přede mnou schované?", podivil jsem se. „Neměl jsem ho najít?" „Nebylo!", vyhrkl Kookie prudce a já jsem se na něj podíval s otevřenou pusou. Co se zase děje? „Nebylo schované!", řekl už klidněji Kookie. „Můžeš to sníst všechno! Dělal to Min-Ki..." „Min-Ki?" Zakuckal jsem se kusem čínského zelí. Proč sakra to jméno musím pořád slyšet ze všech stran? Sakra!
Jak to, že ten Min-Ki dělá tak výborné kimchi? A proč ho dal Jung-Kookovi? „Dobrou chuť...", řekl Kookie a snažil se znít klidně. Zdálo se mi to a nebo se dokonce škodolibě ušklíbl? No počkej, to ti neprojde jen tak! Něco vymyslím! „Jestli Min-Ki líbá stejně tak jako dělá kimchi...", ušklíbl jsem se taky já. „tak ho zabiju!" „Co... cože?", nechápal Kookie. „Domysli si to...", řekl jsem už klidně a nacpal si do pusy další kus té dobroty. To se tomu klukovi vážně povedlo! Myslím, že tak dobré kimchi nedělá ani Hobiho máma! Byla by asi škoda zabít někoho, kdo umí připravit takovou dobrotu. Na druhou stranu...
Kdyby ten kluk uměl taky tak skvěle líbat, měl bych ho raději zabít aby to už nikdy nemohl na mého chlapce znovu zkoušet. Budu si s tím Ki muset opravdu promluvit a zjistit, co tím polibkem sledoval a hlavně ho varovat, že kdyby se to mělo někdy opakovat, nakopu mu s chutí zadek! Ale to kimchi... Za nic přece nemůže a byl by zločin ho nechat jen tak ležet! Kookie se chvíli díval jak se dál cpu a potom jen pokrčil rameny a šel nahoru do postele. Později za ním půjdu a zkusím si ho udobřit, ale zatím bude lepší, když si miláček odpočine.
Naložil jsem si další porci a zbytek kimchi jsem potom schoval do lednice. Byla by škoda, kdyby Kookie ani neochutnal. Přemýšlel jsem co budu dělat. Nebyl jsem unavený a kdybych teď šel za Kookiem do postele, asi by si chlapec moc neodpočinul... Možná bych mohl pustit televizi, nebo se podívat, jestli má Kookie nějaké knihy... Porozhlédl jsem se po bytě. Co bych tak mohl dělat? Pořád jsem se rozhlížel a přemýšlel, když se mi zdálo, že slyším hrát melodii z telefonu. Můj mobil to nebyl, protože jsem ho měl v kapse, navíc ta melodie byla Kookieho. „Kdo mu to asi volá?", řekl jsem si a bezděky se rozhlížel, kde Kookie nechal ležet svůj mobil. Zdálo se, že to vychází z koupelny. Kookie ho tam musel zapomenout když se šel umýt. Byl jsem moc zvědavý kdo mu volá. Jistě to bude ten Min-Ki. Sakra, vím, že je to jeho kamarád, ale po tom všem bych uvítal, kdyby se nějakou dobu neviděli. Když už to nejde dýl, alespoň do té party... A aby spolu ani nemluvili! Jestli to je opravdu on, řeknu mu ať jde do háje! Ale na displei bylo napsané „pan Lee".
