Anděl a Démon

44. Kapitola

Tae-Hyung

Pobaveně jsem se usmál, když jsem viděl jak Kookie vyvádí po pohledu na mě. Je vážně jako přerostlé dítě, které by chtělo vyzkoušet co dělají dospělí, ale zároveň se toho bojí. Na jednu stranu mě to pobavilo, na stranu druhou mě to znovu uvrhlo do nejistoty. Mám opravdu přistoupit na jeho požadavek? Nevím, jestli mu tím opravdu jen neublížím... Měl bych to sním znovu probrat. Vyšel jsem z koupelny zabalený v ručníku a podíval se do obývací části jeho loftu, ale chlapec tam nebyl. Kam šel? Snad ne zase na balkón? „Kookie?!", zavolal jsem. Na balkóně nebyl. „Jsem tady!", zavolal trochu rozechvěle. Byl v patrové části kde je jeho postel. Takže v tom míní pokračovat? Opravdu? Nevěřícně jsem zakroutil hlavou a trochu jsem znervózněl. Mám to nechat na něm nebo mám být já ten rozumný a stopnout to? Měl bych být rozumný! Je jasné, že Jung-Kook neví co po mě chce... Musím být rozumný! Pomalu jsem vyšel po schůdcích nahoru a podíval se co tam Kookie provádí. „Tady jsem", zopakoval chlapec, když jsem na něm spočinul pohledem. Ležel na posteli a opíral se o lokty. Ručník byl pryč. Zalapal jsem po dechu a chlapec už tak dost rudý zrudl ještě víc. „Kookie...", vydechl jsem.

„Tae?!" Nejistě se zavrtěl. Viděl jsem jak bojuje s touhou se zakrýt, ale odolal pokušení a neudělal to. Zůstal odhalený a tak sexy! Cítil jsem jak tam dole tvrdnu. Sakra! Takže ten rozumný, jo? Cítil jsem jak rozum mizí v dáli a já mu udělal pápá! Pápá rozume, měj se dobře! Tak tohle už vážně nedokážu stopnout! Zatracený Jung-Kook! Dostane co chce, ale myslím, že ve skutečnosti to chci já mnohem mnohem víc! Být s ním je jako splněný sen! Tohle bude opravdu zajímavé! Stál jsem ale a nemohl se rozhýbat směrem k němu. Ještě pořád zbývala maličká, úplně nepatrná šance to zastavit... Lhal jsem sám sobě. Když se ale pohnu, když se k němu přiblížím... „Jsi tak nádherný!", řekl jsem rozechvěle a snažil se neznít jako úchyl. Cukl sebou. Jasně, že jsem zněl jako úchyl... Byl jsem hrozně moc vzrušený! Kookie je vážně nádherný! Ale musím přiznat, že mě vzrušovala i jeho panika a pocit, že já budu jeho první. Ano, budu, protože už to nešlo zastavit!

Pomalu jsem si sedl vedle něho na postel a dál si ho prohlížel. „Tae...", zakňoural Kookie nervózně. „Nedívej se tak na mě, ano?" „Proč ne?", zeptal jsem se vzrušeně. „Moc rád se na tebe dívám! Jsi neskutečně krásný!" „Ach...", zakroutil se chlapec ještě nervózněji a rychle se posadil. Zkazil mi tak výhled. „Vážně jsi moc krásný!", trval jsem na svém. Seděl teď vedle mě a pohledem propaloval koberec, který měl u postele. Nervózně si hrál se svými prsty. Natáhl jsem ruku a jemně jsem uchopil jeho bradu do svých dlaní. Opatrně jsem si pootočil jeho tvář k sobě a podíval se mu do očí. Viděl jsem slzy, které se draly ven a rozhodl se, že jim nedovolím stéct po jeho lících. „Tohle je bláznovství!", zašeptal jsem. „Ale já tě vážně moc chci!" Poté jsem přitiskl zlehka své rty na ty jeho. Konečně jsem udělal to po čem jsem tak dlouho toužil, snad ještě víc než po sexu s ním. Ochutnat jeho rty, ochutnat jeho ústa, prostě ho líbat!

Jeho rty byly hebké a jemné jako samet, přesně jak jsem čekal. Kookie ztuhl a vydechl mi do rtů. Pootevřel sice ústa, ale já se ještě nesnažil proniknout dovnitř. Půjdu na něj pomalu, zlehoučka abych ho ještě víc nevyděsil. Bude to pěkné a nebudeme toho litovat! Srdce mi tlouklo jako o život, ale v tu chvíli, kdy jsem měl své rty na těch jeho... v tu chvíli jsem měl pocit, že je to tak správně a že konečně dělám něco co dává smysl. Konečně! Měl jsem pocit, že jsem to měl udělat už dávno! Pomalu jsem se ale od něj odtáhl a podíval se mu do očí. Kookie na mě zíral a jeho pohled byl jakoby mírně zastřený. Snažil se zhluboka dýchat. „Tae...", vydechl a já jsem nebyl schopný rozeznat emoci, která zazněla v jeho hlase. Chtěl jsem ho znovu políbit, ale tentokrát jednal on rychleji. Natáhl ruku, zlehka ji položil na můj krk a se zavřenýma očima a lehkým výdechem přitiskl své už pootevřené rty na ty mé.