Anděl a Démon

46. Kapitola

Tae-Hyung

Pomalu jsem zklidnil svůj dech a přitulil se už ke spícímu Kookiemu. Věděl jsem, že se nám to oběma bude líbit a bylo to tak. Bylo to moc krásné mít ho tak blízko, ani v nejmenším jsem toho nelitoval! Jen jsem měl obavy, že toho bude litovat on. Uvidíme... Rozhodl jsem se, ale že si s ním na rovinu promluvím. Co to šeptal než usnul? Že mě miluje? Bylo by to krásné, ale mám tomu opravdu věřit? Nemyslí si to jen po tom silném zážitku co právě měl? Sex dělá divy! Aniž bych chtěl, vybavila se mi vzpomínka na jiného chlapce, který mi kdysi taky takhle usnul v náručí. Bylo to chvíli po rozchodu s Iren. Měl jsem tenkrát zlomené srdce a myslel jsem, že sex s někým jiným mi pomůže zapomenout. Nechtěl jsem se vázat a nechtěl jsem se už zamilovat!

Byl jsem na party s kamarády a když jsem ho tam viděl, myslel jsem si, že je to dívka. Byl sladký jako med, s blond vlásky. Když jsem ale zjistil, že je to kluk, nebyl jsem zklamaný, spíš naopak, zatoužil jsem zkusit něco nového. Kluci se mi totiž líbili už dřív, ale on byl vlastně můj první kluk v posteli. Byl hrozně nesmělý a plachý tak jako Kookie... Nevím jak se mi podařilo ho přimět k sexu?! Možná za to mohl alkohol, možná byl tak podvolný a prostě se nechal strhnout. Možná obojí... Já jsem byl jeho úplně první. I když jsem nebyl zamilovaný, do sexu s ním jsem dal všechnu něhu co jsem v sobě měl, protože byl jako vyplašené kotě, tak křehký, sladký a nezkušený. Myslel si, že mě miluje a nedal si to vymluvit. Kdyby se to stalo jindy, asi bych se do něj zamiloval, byl opravdu milý a taky chytrý, dětsky rozverný... prostě kouzelný! Ale já jsem neměl pomyšlení na nový vztah a mé srdce se zatvrdilo! Ještě párkrát jsem s ním spal, ale pak jsem mu řekl, že už se nemůžeme vídat. Nesl to těžce, ale já jsem to bral tak, že prostě takový je život... Se mnou se taky nikdo nemazlil, zvlášť Irene ne! Myslel jsem si, že je jen poblázněný po svém prvním sexu, nebral jsem to vážně. Už jsem ho pak neviděl. Po něm ještě bylo pár krásných kluků, ale už nikdo z nich netvrdil, že mě miluje... naštěstí! Taky se našla nějaká ta slečna, vždycky sex na jednu noc. Pak byl Angel... Toho mi byl fakt čert dlužen! A Jung-Kookie... Snad mi ho seslalo samo nebe. Ale blonďatý andílek byl prostě můj první chlapec v posteli... Dnes nevím jak to doopravdy bylo. Nevím ani jak je to teď! Ale pokud mě opravdu Kookie miluje, budu ten nejšťastnější člověk na světě!

Kookie sladce spal. Umyje se zítra, co se stane tak hrozného? Pomalu jsem vstal a hledal čím bych mohl přikrýt jeho nahé tělo. Chvíli jsem si ho prohlížel. Bože, je tak sexy, tak krásný až to bere dech! Nechci už myslet na nikoho jiného, jen na něj! Mé city se po styku s ním snad zestonásobily... Opravdu, sex dělá divy! Toužil jsem si to zopakovat, znovu si ho vzít, nechat se laskat od něj... to přijde, až se nebude tak stydět, to přijde! Řeknu mu, že ho miluju! Nebo radši ne? Nechci ho zmanipulovat, jestli je jen poblázněný, jestli to tak necítí doopravdy... Uvidíme zítra...

Opatrně jsem z pod něj vytáhl peřinu. Měl bych ji převléct, ale nevím kde má Kookie náhradní povlečení. Možná ve skříni dole. Nakonec jsem našel co jsem hledal, převlekl jsem peřinu a přikryl chlapce aby mu nebyla zima. Ležel stočený do klubíčka a spal tvrdě. Byl neuvěřitelně sladký! Vzal jsem jeho levou ruku a znovu si prohlédl obvaz. Krev prosakovala jen maličko, ale i tak ve mně zatrnulo. Úplně jsem vytěsnil co se dělo před tím. Proč vlastně tak toužil po sexu se mnou? Co se mu zase stalo? Proč si ublížil? Budeme si muset vážně promluvit a to o všem! Nechci na něj tlačit, ale tohle je fakt hrozné!

Tohle nemůže dělat! Schoval jsem jeho ruku pod peřinu a přikryl ho až po bradu. Zlehka jsem ho políbil na čelo a na mírně pootevřená ústa. „Miluju tě!", zašeptal jsem mu do ucha. Pak jsem si dal rychlou sprchu, lehl si do postele a za chvíli jsem usínal s Kookiem v náručí. Mohl bych takhle spávat každý den! Mít vedle sebe voňavého a rozkošného Kookieho! Přimáčkl jsem se na něj jak nejvíc to šlo a zabořil si nos zezadu do jeho krku. Usnul jsem tak rychle jak nikdy předtím...