Není v tom žádné nadpřirozeno... Je to TaeKook příběh, ale nejde v něm o to, jestli spolu Tae-Hyung a Jung-Kook skončí v posteli, i když sexu si snad užijete dost. :) Je to taky o hledání cesty k sobě navzájem, o nejistotě a pochybnostech. Kluci pro...
Sotva jsme za sebou zabouchli dveře od bytu, chtěl jsem na ně Kookieho přimáčknout, ale vysmekl se mi a se smíchem utekl. „To máš za ten včerejšek, Tae!", řekl a v očích mu to jiskřilo. „Co...cože?", vykulil jsem na něho oči. „Co tím myslíš?" „Jen to, Tae...", řekl klidně. „že si to budeš muset udělat sám!" „To nemyslíš vážně?" „Ale myslím!", zamračil se. „Šel jsi na „pánskou jízdu" a mě jsi tu nechal samotného. Pánskou jízdu...", pohrdavě si odfrkl. „To by nebylo tak nejhorší... kromě toho, že jsi mě fakt urazil... ale pak sis přišel opilý, smradlavý a ještě jsi mě budil! Takže... užij si pánskou jízdu... na záchodě!" „Kookie!", zamračil jsem se. „Tohle mi přece neuděláš, že ne?" Zatvářil jsem se zoufale. „Prosím... tohle mi nemůžeš udělat!? To neuděláš! Už zase..." Kookie se ale tvářil neústupně. „Myslím...", řekl potichu. „že asi udělám... užij si to!" Znovu se usmál, ale ve mně pomalu začala vařit krev. Nevěřícně jsem se na něj podíval. Opravdu to myslí vážně?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Kookie se se pořád usmíval. „Říkám, že neuděláš!" Pomalu jsem se vydal směrem k němu. Kookie chvíli nehnutě stál, ale když jsem byl až u něj, hbitě proklouzl mezi mnou a konferenčním stolkem. „Šetři síly, miláčku!", škádlil mě. „Budeš je potřebovat. Jdu malovat, tak mě neruš, ano?" Práskl za sebou dveřmi a já se snažil vydýchat vztek, který koloval celým mým tělem a tepal až na špičce mého bolestně ztopořeného penisu, který se snažil prorvat mými džínsami ven.
Byl jsem naštvaný a frustrovaný. Byl jsem ale taky smutný. Kookie mě už zase nechal ve štychu, i když slíbil, že to už neudělá. :( Zatracený, Kookie! Kdybych ho tak moc nemiloval, přísahám, že bych za ním vtrhl a ošukal bych mu tvrdě ten jeho rozkošný zadeček, aniž bych si ho připravil a aniž bych se ptal na svolení. Hodně tvrdě, jak to ještě nikdy nezažil. „Kurva...", ulevil jsem si, protože tyhle úchylné představy mému stavu nijak nepomáhaly. „Zabiju tě, miláčku!", brblal jsem, zatím co jsem šel směr záchod. „Počkej, jak moc se ti pomstím! Budeš prosit o milost!" „Co přesně mi uděláš?", zeptal se potichu. Přesto jsem sebou překvapeně škubl, když se vedle mě ozval. Stál u dveří od záchodu, ale já jsem si ho všiml až promluvil. „Já... já...", zakoktal jsem zmateně. Nechápal jsem co to má znamenat. To už si ho ani nemůžu v klidu vyhonit? Opravdu ďábelská pomsta, miláčku... Zamračil jsem se. „Bude tě to bolet!", procedil jsem skrz zuby. Přestával jsem se ovládat. Kookie mě nejdřív vzruší, pak mě pošle na záchod ať si pomůžu sám a nakonec mi stojí v cestě a brání mi udělat svou potřebu. Já se z něho vážně zblázním! „Hodně bolet!" „Tae?!", řekl rozechvěle. „Víš, že se bolesti bojím?! Vážně chceš, aby mě to moc bolelo?" „A ty vážně chceš, abych zešílel?", vyprskl jsem a chtěl ho odstrčit, ale on mě chytl a přitiskl na dveře od záchodu. „Co to sakra...", vydechl jsem zaskočeně, ale najednou jsem ucítil jeho šikovné prsty na zipu mých džínsů a po chvíli se tlak na mém rozkroku mírně uvolnil. „Co to děláš?", vydechl jsem znovu, ale to už mé rty uvěznily ty jeho v napůl něžném a napůl vášnivém polibku, zatím co jedna jeho ruka začala pracovat na mém přirození. „Ach...", zasténal jsem rozkoší a Kookie se trochu usmál. „Co to děláš?", zeptal jsem se znovu hloupě.
