Menaced Life

***Pohled Dereka***

Den strávení s ní, byl tak úžasný. Ale i přesto jsem se bál, protože lidi toho o mně říkají hodně a já nevím, čemu zrovna ona věří. Něco z nich je i pravdivé, ale psa bych rozhodně nikdy nezabil. Poté co jsem ji dovezl domů, jel jsem k sobě. Naposledy jsem nemohl vypustit holku z hlavy tak v 15-ti. A ten pocit jsem si zopakoval. Její hlas se mi stále omýval v hlavě dokola. Její oči, smích, bože Dereku prober se! Po 45 minutách cesty jsem byl doma. Zmínil bych konečně, ale to se jen tak nestane.
Zaparkoval sem auto do garáže. Vylezl jsem z ní ven a chtěl jsem jít v klidu domů, ale nemohl jsem. „Kde si zase byl?“ Můj otec stál před vchodem do domu. „Venku?“ Odpověděl jsem tónem, který naznačoval otázku. „Dneska ses nikde neměl courat!“ Zařval na mě. „Cvičím každý den, to si nemůžu jeden den dát pohov?“ Vzdychl jsem si. „Ne!“ Vrazil mi facku. „No tak Anthony, nech ho být.“ Zastala se mě má macecha Samantha. „Děkuju, aspoň někdo tu při mně stojí.“ Strčil jsem do táty ramenem a prošel jsem do domu. „Spratku drzá!“ Než jsem se nadál, ocitl jsem se na zemi. Otec mě na ni strčil. „Nech mě do háje!“ Zařval jsem po něm a zvednul se. „Si jen zkurvenej sráč!“ Ano, takhle mě otec nazývá často. „A po kom to asi mam?“ Už jsem ho měl dost. „Drž hubu!“ Vrazil mi pěstí. „Anthony, nech ho být!“ Zakřičela po něm Sam. „Běž odtud!“ Vyhodil ji z místnosti pryč. Z pěstí jsem se sotva vzpamatoval a přiletělo mi další, tentokrát přímo do oka. V tom už jsem to nevydržel a po tátovi se vrhnul. „Využí tu agresivitu!“ Řval mi do ucha. „Přestaň!“ Uhodil jsem ho do obličeje. „Na mě…“ Dupnul jsem mu na nohu. „..řvát!“ Vyzvedl jsem nohu do výše a kopnul ho do hrudi, což nevydržel a svalil se na zem. Utekl sem k sobě do pokoje a prolezl ním do své koupelny. Podíval jsem se do zrcadla nad umyvadlem. „Vážně super. S timhle monoklem mam jít ven s Kirsty.“ Zanadával jsem. „Dereku?“ Samantha klepala na dveře od koupelny. „Co?“ Syknul jsem po ní. „Otevři mi.“ Sam byla sice hlavou vždy jinde. Tím myslím ve světě módy a tak různě. Ale když šlo o tohle, vždy mi pomohla. Pustil jsem ji do koupelny. „Ukaž mi to.“ Chytla mě za tvář a podívala se mi na oko. „Na.“ Podala mi led zabalený v utěrce. Přijmul jsem ho od ní a přiložil jsem si ho na oko. „Kdy tohle mezi váma skončí…“ Povzdychla si. „Nikdy, však víš, kvůli čemu tohle vše dělá.“ Posadil jsem se na vanu. „Vím…“ Přisedla si vedle mě. „A i přes to tě to od něho neodradí?“ Sam se zamyslela. „Dereku, je to složitější. Ale tvého tátu miluju.“ Pohladila mě po paži. „A teď přiznej barvu. S kým si byl?“ Nadzvedla obočí. „S jednou holkou.“ Přiznal jsem se. „Nový objev?“ Usmála se na mě. „Je u nás nová. Je možný se zamilovat, když jsem s ní strávil jeden jediný den?“ No, někoho jsem se zeptat musel. I když jsem si tou otázkou nebyl zcela jistý. „Možné je vše, dokonce i tohle. Jen ji nevystav žádným potížím, znáš se.“ Sam se zvedla a chtěla odejít. „Sam?“ Zavolal jsem po ni. Otočila se na mě. „Děkuju.“ Sam jen přikývla a odešla…