Menaced Life

37. SMS

Tenhle díl, a protože je krátký, tak i následující pohled Dereka, chci věnovat TessLipk:) Jak jsem již zmiňovala, díly začínám přidávat s věnováním a vybírám vás náhodně:3 Ale musim polevit s přidáváním, protože nestíhám psát:/ No pokusim se to dnes dohnat:) Tak příjemné čtení^^-MB
____________________________

„Vstávej zlato…“ Mamka mě hladila po tváři. Otevřela jsem oči. „Nechci vzbudit Mattyho.“ Pošeptala. „Hned přijdu.“ Usmála jsem se a ona šla. Opatrně jsem se protáhla a vstala jsem z postele. Matty spokojeně pochrupoval. Pousmála jsem se nad ním a odešla jsem si do koupelny udělat ranní hygienu. Hned poté jsem se vrátila do pokoje a začala se štrachat ve skříni.
„Vždy hledáš něco na sebe tak dlouho?“ Zabručel. „Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit.“ Vzdychla jsem si. „To je v pohodě.“ Slyšela jsem, jak se zvedá z postele. Nakonec jsem si vytáhla džíny a bílé tílko s potiskem Empire State Building. „El je vzhůru?“ Optal se.
„Jop.“ Přikývla jsem. „Jdu si vyškemrat něco k jídlu.“ Během vteřiny jsem byla v pokoji sama. Zakroutila jsem nad ním hlavou a převlékla se do vybraných věcí. Před zrcadlem jsem se upravila a z vlasů si zapletla cop, který jsem si přehodila na pravou stranu. Obula jsem si vansky a do tašky přes rameno si připravila věci do školy. Navonila jsem se a šla jsem na snídani.
„Kirsty, s Mattym jsme se dohodli, že ho hodim před školu, kde na tebe počká. Do kolika máte?“ Posadila jsem se na volnou barovou stoličku vedle Mattyho. „Dnes máme do…“ Zamyslela jsem se a podrbala  se na zátylku. „...do půl třetí!“ Vzpomněla jsem si. „Super, tak se ještě stihnu vyspat.“ Matty si zívl a protáhl se. „Časový posun?“ Zeptala se mamka se starostlivým výrazem. „To bude v pohodě.“ Matty máchl rukou a omylem mi vrazil facku. „Promiň Kirsty!“ Vyhrkl. „V pohodě…“
Poplácala jsem ho po stehně. Máma mi konečně dala snídani. Byly to cereálie s mlékem. „Kirsty, vaše škola, jak to říct… Díky ní si prostě můžete udělat řidičák zadarmo, hradí to, protože hodně studentů dojíždí. Zkus se tam nějak poptat a řidičák si tam udělat.“ To jsem ani nevěděla. „Dobře.“ Přikývla jsem. Dojedla jsem a mamka si prázdnou misku se lžičkou vzala. „Tak se mějte.“ Slezla jsem ze stoličky. Mattyho jsem, i přes to, že seděl, objala a mamce jsem vtiskla polibek na tvář.
Šla jsem na autobus. Po chvíli přijel a já nastoupila. Hned jsem se vydala k Amber, jako vždy. Neustále jsem se usmívala. Přisedla jsem si k ní.
„Tak jo, buď je to mezi tebou a Derekem jako za stara a nebo… co se stalo?“ Nadzvedla obočí. „Přiletěl mi nejlepší kamarád.“ Skousla jsem si ret. „Musíš mi ho představit.“
„Neboj. Dnes na mě bude čekat před školou. Jinak ten aquapark by měl platit, ale on by musel s námi. No, bez něj bych už ani nejela.“
„Nakonec jede i Darren s Rosie, možná se ještě přidá někdo z bráchovo strany, takže bychom jeli autobusem.“ Juhů! Mohla bych poznat zase nové lidi. „Tak dobře.“ Jen jsem souhlasila. Slyšela jsem jak mi zapípal telefon. Vytáhla jsem ho z tašky a rozklikla jsem zprávu, aniž bych se podívala od koho je.

Chci být zase s tebou, jako to bylo dřív….-Derek

Nechtěl to jen on. Opět mi poklesl výraz ve tváři.

Mam to stejné. Ve středu po škole jdu s Darrenem a spol do nějaké skateparku, když ho najdeš, někam se zašijem.

„Derek?“ Zeptala se Am. „Jop.“ Přikývla jsem. Opět odepsal.

Najdu si tě:) –Derek

Na to jsem mu už neodepsala.
K tomu telefonu... Táta se mi ho rozhodl vráti, abych jim dala vědět, kdyby se mi něco přihodilo nebo tak. Ale zapomněl na fakt, že Derek má stále mé číslo.
Přijeli jsme ke škole a jak jinak, než, že jsme šly s Am do ní.
Celou školu jsem se těšila na Mattyho. Byla jsem jak malé dítě. No, konečně ale bylo půl třetí a já se ho dočkala. Vystřelila jsem ze školy rychlostí blesku, a když jsem ho viděla čekat uprostřed parku, běžela jsem za ním. „Čekáš dlouho?“ objala jsem ho. „Tak 10 minut.“