Menaced Life

100. Opíjet se nemusel...

Za deset minut už jsme odcházeli. Derek na stole nechal peníze. Servírka po nás šla akorát posbírat nádobí. Derek mě chytl za ruku a prosvištěli jsme kolem ní. Chudinka malá, co si asi myslela.

Okamžitě jsme naskočili do auta a o té cestě k našemu bytu vám ani povídat nemusím, protože v autě nebylo slyšet nic jihého než The Script. Zamilovala jsem si je díky němu, ale pořád jsem v hlavě měla tu větu co řekl: „Hráli mi při mém prvním sexu.“ Vždy se nad tím oklepu.

Zaparkoval na stejném místě jako vždy.

Vystoupili jsme, Derek mi pobral věci a už jsme si to vykračovali do mrakodrapu.

Výtahem jsme vyjeli do našeho patra a vystoupili jsme.

Zapomněla jsem klíče od bytu, a tak jsem zaťukala. Otevřela mamka, oči celé od slz. „Mami, co se děje?“ Vyhrkla jsem a vtáhla ji do objetí. „Nic, jen koukam na film zlatíčko.“ Zachichotala se a já ji mohla pustit. Zamračila jsem se. „Ahoj Dereku.“ Zdravili se. „Ahoj El.“ Sundala jsem si boty a šla dál. V televizi běžel film. „Duch!?“ Zhrozil se Derek. „Ano. Regina mi ho doporučila. Udělala jsem pitomost, že jsem se na něj ještě nepodívala.“ Obešla nás a lehla si na gauč. „Bože, teď budu muset před televizí utíkat všude.“ Zazoufal a zamířil ke mně do pokoje. „Co se děje?“ Optala se mamka. „Na dlouhý povídání.“ Máchla jsem rukou. „Někdy ti to vysvětlím.“ Věnovala jsem jí uklidňující úsměv a zaběhla jsem do pokoje za Derekem. Balkonové dveře byly dokořán, tak jsem zabouchla a šla na balkon.

Derek stál opřený dlaněmi o zábradlí. „Víš, co jsem vždy chtěl?“ Stále hleděl před sebe. „Nevím.“ Přistoupila jsem k němu zezadu. Ruce jsem mu obmotala kolem pasu a hlavu si opřela o jeho záda. „Projet se na té pláži na koních.“

„Na koních?“ Fascinoval mě. „Ano.“ Snažil se na mě podívat. Uvolnila jsem mé sevření a nechala ho, aby se otočil celým svým tělem, pak už mi hleděl do očí. „Ty umíš jezdit na koních!?“ Nadzvedla jsem pravé obočí. „Takové tajemství, které ani Ricky neví.“ Ušklíbl se. „Ve třinácti jsem byl na týden u tátovo známých v Tennessee, naučil jsem se to tam. Něco si ještě pamatuju.“

„Ty nemáš asi bratrance či tak, že?“ Nadzvedl koutky úst. „Táta je jedináček a máma má prý mladšího bráchu. Když jí ale vykopli, byli mu tři.“ Jí sedmnáct, jemu tři, něco jako já s Beth, ale ta je ještě mladší. „Takže máš strýčka.“

„Ano.“ Přikývl. „Jak dlouho se budeš moc zdržet?“ Vyzvídala jsem. „Na večeři musim bejt doma, táta nám objednal jídlo, takže na pátou musím zmizet.“

„Dobře.“ Políbila jsem ho na rty. „Miluju tě.“ Broukl. „Já tebe.“ Přitiskla jsem si ho ještě víc a hlavu si položila na jeho hruď. Zavřela jsem oči a vychutnávala si ten moment. Všude bylo ticho, ale i na tu dálku jsem slyšela obrovské vlny narážející do skalisek a lidi klábosející na pláži.

„Mám na něco chuť.“  Přerušila jsem tu pohodu. „Já taky.“ Zavrněl mi do ucha. „A na co?“ Dělala jsem, že mi to nedošlo. „Na tebe.“ Stiskl mi ušní lalůček mezi zuby a jemně za něj zatahal. „Smůla.“ Odstrčila jsem ho od sebe. „Mě si měl včera.“ Vyplázla jsem jazyk a vydala se do pokoje. „Ne, ne. To tys měla mě.“ Zakroutila jsem očima. „Pojď.“ Vyšla jsem z pokoje a prošla obývákem do kuchyně. „Mami, jedla si!?“ Zavolala jsem po ní. „Ještě né zlato.“ Odpověděla. „Něco udělam.“ Ohlásila jsem a vydala se na průzkum kuchyní.

„Tak co to bude?“ Přimotal se Derek. „Podle toho co jsem našla…“ Vytáhla jsem ze skříňky špagety. „Tak špagety.“ Otočila jsem se na něj. Usmíval se na mě mezi futry. „Tak dobře.“ Pokrčil rameny a šel ke mně. Už se natahoval po špagetách. „Ne, ne. Teď vařím já.“ Políbila jsem ho na rty. „Fajn.“ Zabručel. „Jdu s tvojí mamkou koukat na,“ hlasitě polkl „ducha.“ Oklepal se, čemuž jsem se musela zasmát, a odešel.

Špagety byly po nějaké chvíli hotové a nandané na talíři. K nim jsem přidala pouze kečup, protože ingredience na omáčku jsme bohužel neměli. „Jídlo!“ Zavolala jsem a talíře jsem dala na jídelní stůl. „Děkuju zlatíčko.“ Mamka mě políbila na tvář a k  jednomu si sedla. „Budeš taky tygře?“

„Ne, budu jíst doma, ať táta nenadává.“ Usmál se a usadil se vedle mamky. Pokrčila jsem rameny a přidala se k nim.

„Co ta chůva?“ Ptala jsem se. „Jednu jsem sjednala. Teda, přijede sem na šestou hodinu, tak uvidíme.“ Usmála se a pokračovala v jídle dál. Představa, že mojí malou sestřičku bude hlídat cizí ženská mě děsila, ale co se dalo dělat.

S poklidného jezení nás vytrhl její pláč. „Zajdu tam, jezte.“ Derek me pohladil po rameni a zvedl se. Odešel z kuchyně pryč za malou Beth. „Je to zlato.“ Zaculila se mamka. „Ano, to je.“ Souhlasně jsem přikývla.

Jídlo už bylo bezpečně uložené v našem žaludku, a tak jsem mohla sklidit nádobí a následovně ho umýt. Práce byla hotová a já konečně mohla jít najít mého tygra. Seděl na gauči s Bethany, která měla položenou hlavičku na jeho hrudi a spokojeně oddychovala. Ten pohled je vážně to nejkrásnější, co jsem kdy viděla. „Kde je mamka?“ Zeptala jsem se a sedla si k nim. „Šla si lehnout, nebo co to říkala.“

„Je zajímavý, jak je u tebe v klidu.“ Políbila jsem Beth na hlavičku. „Kouzlo.“ Zazubil se. „Ty si jedno velký kouzlo, který miluju.“ Vtiskla jsem mu pusu na tvář a hlavu si opřela o jeho rameno. „Zítra, až přijedeš z L.A., tak se mi ozvy.“

„Neboj se.“ Uklidnila jsem ho.

Derek se zdržel ještě dvě hodinky, za které konečně uložil Bethany do postýlky a koukali jsme na seriály, které hrály v televizi.

V šest hodin nám zvonil zvonek. „Mami, už je asi tady!“ Oznámila jsem jí a vstala jsem z mé postele. „Běž jí otevřít, musim se obléct!“ Zakourtila jsem se smíchem hlavou a šla ke vchodovým dveřím. Otevřela jsem. „Dobrý den.“ Podávala jsem ruku o něco vyšší baculaté ženě s malým množstvím šminek na tváři a zářivýma modro šedýma očima. „Dobrý den. Vy jste paní Elizabeth?“ Za ruku mě chytla a přimhouřeně si mě prohlédla. „Ne, ne. To je má mamka. Já jsem Kirsty.“ Zasmála jsem se jejímu zmílení. „Bylo mi divné, že byste byla tak mladá matka.“ Pustila mě. „Na to mam ještě čas.“ Máchla jsem rukou a zachechtala se. „Pojďte dál.“ Uhnula jsem jí z cesty a ona vešla. „Zouvat se nemusíte.“ Zabouchla jsem dveře a dovedla jí do obýváku. Ze své ložnice vylezla mamka. „Dobrý den.“ Přivítaly se.

„Kirsty, běž do pokoje.“ Šlo o chůvu pro mou sestřičku a já ani nemohla bejt nápomocná. „Dobře.“ Dala jsem oči v slouo a nafučeně jsem odkráčela pryč.

Po celou dobu se z obýváku ozýval smích. Radši jsem do ruky vzala telefon a vytočila číslo na Dereka.

„Nazdár!“ Byl opilý!?

„Ty si pil!“ Vyhrkla jsem. „Ale ne lásko, vůbec né…“ Zachichotal se. „Kdo to je!?“ Ozval se za ním dívčí hlas. „Dereku, koho tam máš?“

„Diano, zmklni!“ Okřikl ji. „Dereku, proč je u tebe Diana? A proč si opilej!?“

„A proč ty se tak ptáš!?“ V hlasu mu zaznívalo pobavení. „Protože si pro jednou můj kluk…“ Usadila jsem se a nohy svěšela z postele. „Ano, to jsem.“

„Dereku, vrať se, jsem už celá nedočkavá!“ Vytřeštila jsem oči. „Dereku, co, co se děje?“

„Nic čeho by ses musela bát.“ Zasmál se. „No bude to!?“ Ozvývalo se dál a mě se do očíd ostávaly slzy. „Dereku…“ Skočil mi do řeči. „Musim jít, měj se.“ Zavěsil.

 Zamrzla jsem s telefonem u ucha a soustředila se jen na jeden jediný bod v pokoji. Co to sakra bylo!? Jak se stihl opít? Proč se opil? A dělal si tam ze mě někdo srandu nebo se mě opravdu snažil podvést v přímém přenosu? Ne, to je blbost. Vždyť mě miluje. Kde byl?