Menaced Life

***Pohled Dereka***

Hotel STAR. Vážně si lepší hotel vybrat nemohli? Tohle je doupě snad všech gangsterů. Hlavně toho největšího zmetka Barbera s jeho týmem. Potom co mi zavolala, jsem se tam hned vydal. Jel jsem nejrychleji, jak jsem mohl.

Konečně jsem byl na místě. Zastavil jsem na parkovišti a vylezl z auta. Zamknul jsem ho a utíkal jsem do hotelu.

Vrátný mi otevřel dveře a já ho málem srazil k zemi. Výtah měl akorát cestu nahoru a já ho nestihl. Musel jsem tedy ty čtyři patra běžet po schodech.

Zase taková rocvička po těch dvou dnech nic nedělání.

„Pusť mě!“ Uslyšel jsem křik Kirsty, když jsem se konečně ve čtvrtém patře ocitnul. „Koukejte, jak se vzteká.“ Ten hlas a ten smích. Jako bych netušil, že tam bude. Vydal jsem se za tím otravným zvukem, a uviděl jsem, jak Barber drží Kirsty za ruku. „Jsi rozkošná.“ To jí můžu říkat jen já! Jazykem ji přejel po krku. Zatnul jsem ruku v pěst. „Nech ji na pokoji Barbere!“ Zakřičel jsem a snažil se, aby to vyznělo co nejvíc výhružně. „Reston Junior.“ Odtažitě se na mě podíval. Kirsty odstrčil stranou. Hlavou jsem Kirsty naznačil, ať jde pryč. „Běž.“ Sykl jsem do toho. Jak jinak. Zase mě nechtěla poslechnout a kroutila hlavou. „Kirsty, běž.“ Zavrčel jsem na ni se zvýšeným hlasem. Konečně se rozhodla pro dobrou věc a odešla. Podíval jsem se zpět na Barbera. „Restone, si v našem rajonu.“ Usmál se na mě tím jeho nechutným protivným úsměvem. Nesnáším jeho stažené vlasy v culíku, jeho ksicht, jeho drahé obleky. Nesnáším ho celýho! „Mam tu holku, na kterou sis právě dovoloval.“ Přecedil jsem skrz zaťaté zuby. „Tak to se omlouvám.“ Zachichotal se. „Ale je to kus.“ Nakročil jsem si, abych mu dal pěstí. V tom mě ale jeden z jeho poskoků chytnul. „Jak se má tatík drsňáku?“ Zeptal se. „Celkem fajn.“ Vyškubl jsem se tomu chlápkovi. „Vzkaž mu pozdrav.“ Mrkl. „Ale měl bych tě varovat. Hlídej si ji, zaslechl jsem pár věcí. Hodně lidí ví, že ji máš a hodně lidí vás Restonovce chce zastavit. Tak si dávej pozor, aby se té krasotince něco nestalo.“ Aspoň nějakou důležitou informaci mi podal. „Děkuju. Ale už se od ní drž dál.“ Probodl jsem ho pohledem. „Budu se snažit.“ Odpověděl a odešel pospolu se všemi pryč…

_________________

Tak co? Tušíte, co by mohlo být Derekovo tajemství?:) Je ještě hodně času do doby, než se vše vyřeší, takže si můžete dál lámat hlavičky:3:) -MB