28. Poprvé

4.7K 115 8
                                        

Už podle názvu kapitoly můžete tak trošku usoudit, že se tu stane mezi Derekem a Kirsty asi něco víc:O Ano, tenhle díl je 13+:) :D tak si ho užijte) -MB

____________________________________

Když jsem šla v úterý do školy, Dereka jsem tam nepotkala, ani mi nedal vědět, že nepřijde. Všichni lidi si ale konečně připomínky na nás dva už nechali pro sebe. Po škole jsem konečně měla ale poznat Ambeřina bratra. Zase se na něho těšila.

S Amber jsme ze školy vyšly samy, Darren šel o hodinu dřív kvůli doktorovi. 

„Měl tu být.“ Divila se Amber. „Není támhle?“ Ukázala jsem do parku na nějakého kluka. „Jsem slepá, jo je.“ Vydaly jsme se k němu. „Olivere!?“ Upozornila na sebe a on se po nás otočil. „Ahoj ségra.“ Měl pronikavě modré oči, mírně rozcuchané vlasy a na sobě sportovní oblečení. Působil sympaticky. „Tohle je Kirsty. Kirsty tohle je můj brácha Oliver.“ Představila nás a my si potřásly rukama. „Těší mě.“ Usmál se. „To mě taky.“

„Ségra, musíme honem domů. Má přijed Emily, tak šup.“ Zrychlil chůzi. „Kdo je Emily?“ Optala jsem se. „Jeho přítelkyně, už jsou spolu tři roky.“ Tak to jsem byla zvědavá, jak já dlouho budu s Derekem. „Olivere, hodíme Kirsty domů, je to po cestě.“ Neměl námitky a odvezli mě tedy domů.

Večer jsem zkoušela volat Derekovi, ale měl zřejmě vypnutý telefon. 

Ve středu ve škole taky nebyl a to už mi nedalo a šla jsem za Rickym. Stál na chodbě a povídal si s nějakým klukem. 

„Ricky, můžeš se mnou mluvit?“ Přikývl a já ho odtáhla stranou. „Nevíš co je s Derekem? Mam o něho docela strach.“ Vzdychla jsem si. „Pohádal se celkem dost s tátou. Ale nevím, kde teď je.“ To mi to nemohl říct? „Nic tě nenapadá?“ Zazoufala jsem. „Jo, jedno místo by tu bylo!“ Podrbal se na zátylku a já napínavě čekala, co řekne. „Jeho táta má v centru L.A. rozestavěný byt. Derek se tam schovává, když je zle. Jenže je to hodina odtud.“ Bylo mi to jedno, chtěla jsem být u něj a pomoc mu. „Jak se tam dostanu?“ 

„Zavezu tě tam, stejně nemam co dělat.“ No co, sice to byl Ricky a musela jsem s ním být zase v jednom autě, ale šlo o Dereka.

Po konci školy na mě Ricky čekal u východu. Společně jsme šli do nějakého auta, kam jsme nasedli. „Máš auto a vozí tě Derek?“ Udivila jsem se. „Ne, je táty. Mam ho jen vypučené.“ Nastartoval a zapnul rádio. „Tak jedem. Vyhodim tě u jeho bytu a pojedu zase zpět. On už se o tebe postará.“ Zasmál se. Vyjeli jsme. „Pořád si mu nedala?“ Zeptal se. „Ne.“ Protočila jsem očima. „Je do tebe opravdu cvok.“ Usmál se. „Říkal něco?“

„V sobotu, jak jste byli rozhádaní, jsme se opili. Derek když se opije, začně být až moc upřímný a všecko mi vyklopil. A věř, že si pro něho v jeho životě teď ta nejdůležitější osoba.“ Miluju chvíle, kdy se dá s Rickym mluvit jako s normálním klukem. „Je to moje první velká láska…“ Podívala jsem se ven z okýnka. „Ricky, když usnu, nebudeš mě tu ohmatávat, že ne?“ Bála jsem se usnout vedle něho, i když jsme jeli v autě. „Neboj, na holku mýho nejlepšího kámoše nesáhnu. Nějak to zmáknu.“ Zasmál se. To mě uklidnilo a já usnula.

„Kirsty, jsme tu.“ Probral mě Ricky svým hlasem. Otevřela jsem oči. Všude byl takový provoz a ruch. 

Po chvilce jsme ale zajeli do jedné takové čtvrti. 

„Je tady, támhle má auto.“ Poukázal na Derekovo Ranger Rover. Ricky zastavil. „Běž, je to v třicátém patře. Dostaneš se tam támhletím vchodem.“ Ukázal mi ho. „Děkuju. Máš to u mě.“ Objala jsem ho. „Pozdravuj ho a vyřiď mu, že je vůl.“ Začal se smát a já vystoupila. Podívala jsem se na ten obrovský mrakodrap. Byl to hodně zajímavý pohled, teda aspoň pro mě. Šla jsem ke vchodu, který mi ukazoval. Byl ovšem zamčený. Zazvonila jsem na nějaké zvonky, pár lidí se ozvalo zpět a já dveře mohla otevřít. Došla jsem k výtahu, který jsem si přivolala a vyjela ním až do třicátého patra. Vyšla jsem ven. Všude byly dveře s cedulkami, které obsahovaly různá přijmení, jen jedny dveře byly bez cedulky. Na ty jsem zaťukala. Otevřely se. „Kirsty, co tu děláš?“ Úplně jsem Dereka zarazila. „Neozveš se, zdrhneš si a já dostala strach. Ricky mi řekl, že bys tu mohl být a tak mě sem dovezl.“ Prošla jsem kolem něho dovnitř. Slyšela jsem bouchnutí dveří. „Je tu bordel. Je to rozestavěný.“

Menaced LifeKde žijí příběhy. Začni objevovat