Menaced Life

47. Příprava na ples.

Díl věnuju cucmousek) -MB

__________________

Hodiny plynuly a my s Mattym zabíjeli čas koukáním na televizi. Na ples jsme se měli vydat v šest večer.

Podívala jsem se na hodiny, už byly čtyři. Vyskočila jsem z gauče. „Matty, zajdu se vykoupat.“ Usmála jsem se on na to přikývnul.

Vyběhla jsem schody a šla do koupelny, kde jsem se vykoupala a umyla si hlavu. Mimochodem, o tom, co se stalo, když jsem spadla z toho žebříku, jsem Mattymu neřekla, dělal by si starosti. 

Oblečená do  županu jsem vyšla z koupelny a akorát jsem spatřila mamku vycházet z Bethanina pokojíčku. „Mami?“ Otočila se po mě. „Mohla bys mi potom udělat vlasy?“ Uculila jsem se. Vím, že mamka umí dělat hezké účesy. „Budu ráda zlatíčko, pak pro mě přiď. Budu s Mattym dole u televize.“ Věnovala mi milý úsměv a odešla dolu.

Vstoupila jsem do mého pokoje a podívala se na ty nádherné šaty, které mi visely na ramínku na skříni. Už jsem se těšila, jak si je navléknu.

Vzala jsem si pinzetu a před zrcadlem jsem si začala vytrhávat nezbedné chloupky, které mi překážely v tom, abych měla bezchybné obočí. Po chvilce štiplavé bolesti už jsem konečně docílela svého. Obočí vypadalo krásně. 

Vyfénovala jsem si vlasy a zašla pro mamku, pak jsme opět skončily u mě v pokoji.

Mamka nahřála kulmu a já se posadila na židli. Část vlasů mi sepla do skřipce, zbylou pročesala a začala ji kulmovat. „Kirsty, jednou si se zmínila, že si ty a Derek…“ Věděla jsem, že na to dojde. „Vim na co narážíš mami.“

„Jde mi jen o to, že jestli chceš, vezmu tě ke gynekoložce, aby ti doporučila antikoncepci. Vím, že na to už máš věk a do tvého, no prostě do tvých věcí s Derekem mi nic není…“ Děkuju, že Elizabeth Lovell může být má máma! 

„Asi máš pravdu mami, teda spíš určitě. K té gynekoložce bych šla.“ Usmála jsem se na ni. „Dobře. Jinak, bude dnes na tom plese?“

„Bude.“ Podívala jsem se do zrcadla přede mnou a viděla jsem, jak se mamka v jeho odraze usmívá. „Ty ho máš ráda, že?“ Narážela jsem na Dereka. Naštěstí to pochopila. „Mam ho ráda Kirsty. Sice je to možná průserář, ale povahově je to hodný kluk, kterému na tobě záleží.“ Aspoň jeden z rodičů má rozum. „Mami, řekl mi, že mě miluje…“ Touhle větou se jí vytvořil ještě větší úsměv. „Do očí?“

„Do očí…“ Znovu se mi ten okamžik přehrál v hlavě. Budu na něj vzpomínat navždy. „Mami, řekl ti někdy táta, že tě miluje?“ Viděla jsem, jak mamku ta otázka ranila. „To není podstatné.“ Odsekla. „Mami, řekl ti to?“ Ptala jsem se dál. „Kirsty, nezatěžuj se tím…“

„Já jen, že by sis zasloužila chlapa, který by ti to říkal každý den. Promiň, vím, že je to můj táta, tvůj manžel, ale…“

„Kirsty já vím. Ale nemůžu zabránit v tom, aby váš vztah nepodporoval.“ vzdychla si.  „Řekla si, že uděláš cokoliv pro to, abych byla šťastná, pamatuješ?“ 

„Ale co Kirsty, co mam udělat!?“ Nadzvihla jsem ramena. „Já nevím mami. Promiň…“ 

„Už to nebudeme rozebírat.“ Uvolnila mi zbylé vlasy ze skřipce a začala kulmovat je.

Proč si mamka musela najít muže jako je můj otec? Nezasloužil si ji. Co když se cítí být nemilována? Ale bojí se ho. Musela vědět, že já tu jsem pro ni, jako ona pro mě. „Mami, miluju tě, víš to, že?“