Menaced Life

***Pohled Amber***

Díl věnuju SimonaSlegrova:) -MB

_________________

Celou dobu jsem jen přihlížela tomu, jak otec Kirsty mlátil Dereka.

Když mi Kirsty říkala o tom, jak ho její otec nesnáší, myslela jsem, že krapet přehání. Ale po tomhle se mi ta myšlenka vypustila z hlavy.

Když asi pobral rozum a zjistil, že má Derek dost, odtáhl Kirsty do auta a i s Mattym odjeli pryč. Derek jen nehybně ležel na zemi. Ihned jsem se rozeběhla k němu.

Tohle byl pro mě tak ošklivý pohled. Jeho obličej byl celý zakrvácený. Měl roztrhlý ret i obočí. Krev mu tím pádem netekla jen z nosu. Dřepla jsem si k němu. „Dereku!“ Zakřičela jsem, ale on nereagoval. Sáhla jsem mu na krk, kde jsem nahmatala puls. Díky bohu dýchal, byl jen v bezvědomí. Měla jsem dvě možnosti. Buď zavolám mému bratrovi, ať pro nás přijede, nebo bych našla klíčky od jeho auta a odvezla bych ho domů. Ale počkat, vždyť já nevim, kde bydlí. Vytáhla jsem tedy z kapsy mobil a vytočila Oliverovo číslo. „Ano ségra!?“ Ozval se z druhého konce.

„Olivere, potřebuju, aby si pro mě okamžitě přijel!“ Vystřelilo mi z úst. „Co se děje?“

„Prostě tu přede mnou leží zmlácený kluk, obličej má celý od krve a nejspíše je v bezvědomý…“

„Hned přijedu.“ Zavěsil. Chytla jsem Derekovo hlavu a položila si ji do klína. Pohled na něj mě tak bolel, i když ho nemam v lásce. Ale musím uznat, že od té doby co je s Kirsty, se změnil a dokáže se chovat normálně.

Brácha přijel do 10 minut. Zastavil vedle mě. Z jedné strany, tudíž z místa řidiče, vylezl on a z té druhé Emily. Oba k nám přiběhli. „Co se mu stalo!?“ Vyhrkla Emily. „Otec mé kamarády, tedy jeho přítelkyně, ho takhle zřídil…“

„Cože!? Pomož mi ho zvednout.“ Oliver ho podebral a já s ním. „Její otec ho nesnáší. Ten vztah nerespektuje. Já nevím co za tím pořádně je.“ Dereka jsme zvedli a stále ho podepírali. „To je jeho auto?“ Emily poukázala na jeho Range Rover. „Ano.“ Přikývla jsem. „A to sako na zemi taky.“ Dodala jsem k tomu. „Najdu u něho kliče.“ Začala Derekovi prohmatávat kapsy, až našla klíčky. „Pojedu za vámi.“ Zvedla sako a položila ho Oliverovi přes rameno. „Pojedem do nemocnice nebo k nám?“ zeptala jsem se. „Vezmeme ho k nám. Máma ho ošetří.“ Mamka je zdravotní sestra v jedné nemocnici.

„Dobře.“ Přitakala jsem a odvlekli jsme Dereka k autu. „Podržím ho, otevři dveře.“ Dereka jsem pustila a otevřela zadní dveře. Oliver ho dovnitř naložil a sakem mu přikryl tělo. Zabouchl dveře a nasedl na místo řidiče. Já oběhla auto a sedla si vedle něho. Zavřela jsem za sebou.

Oliver okamžitě nastartoval a jeli jsme domů. Emily jela hned za námi.Nemohla jsem uvěřit, že pomáhám Dereku Restonovi. Klukovi, kterého nemám v lásce. Možná kdyby nebyl s Kirsty, necham ho tam. Ale jelikož vím, že ho miluje, musela jsem pomoc.

Během 15 minut Oliver už zastavoval před našim domem. Trvalo to dýl, cesta je až moc do kopce.

Pomohla jsem mu Dereka vyndat z auta a společně jsme ho odvedli domů.

Došli jsme do obýváku a položili ho na gauč. Přiběhla k nám Emily. „Em, táta s mámou jsou v kostele, něco tam spolu uklízí, běž pro ně!“ Přikázal jí Oliver a ona bez slov utekla. „Amber, běž namočit ručník, setřeme mu tu krev.“ Poslechla jsem. Zaběhla jsem do koupelny, popadla jsem první ručník, který se naskytl a namočila jsem ho. Vyždímala jsme ho a vrátila se do obýváku. Mokrý ručník jsem podala Oliverovi a on Derekovi začal čistit obličej.

„Co se stalo!?“ Mamka, konečně. Přiběhla okamžitě k nám. „To je Derek Reston!?“ Zarazila se. „Jo mami. Pak ti to vysvětlím, teď mu prosím pomož.“

„Dobře. Tohle je na šití.“ Ukázala na jeho roztržené obočí. „Jak dlouho se neprobral?“

„Myslím, že tak 30-40 minut.“ Informovala jsem ji. Nahmatala mu puls a poté si přiložila ucho k jeho ústům. „Ale dýchá, po téhle stránce je naprosto v pořádku. To obočí mu zašiju.“ Odešla do lékárničky a po chvíli se vrátila s jehlou a nití.

„Olivere, dones misku s vodou.“ Oliver přikývl a odeběhl do kuchyně. Po chvilince se vrátil s miskou vody. Mamka si do ní namočila vatový tampónek, vyždímala ho a Derekovi opatrně obočí pořádně vyčistila. Následovně mu na něj nastříkala dezinfekci.

Obočí mu začala zašívat. Nemohla jsem se na to koukat, bylo mi z toho mdlo.

Po nějaké době bylo konečně hotovo. Derekovi ještě jednou utřela celý obličej a věci po sobě odnesla. „Olivere, doneseš prosím nějakou deku?“ Poprosila jsem ho. „Jasně.“ Odpochodoval pryč. Mamka se vrátila z kuchyně. „Necháme ho, aby se pořádně vyspal. Jen mu povolím kalhoty.“ Přistoupila ke gauči a rozepla mu kalhoty. Sundala mu umělý meč, který měl za opaskem a položila ho na stůl. Oliver se vrátil i s dekou. Podal mi ji a já Dereka přikryla. „A teď mi vysvětli, co se mu stalo.“ Posadila jsem se do proutěného křesla. „Ty víš, jak chodí s Kirsty?“ Mamka přikývla. „Její otec jim ten vztah nepřeje. Dereka nemá rád, nebo ho spíše vyloženě nesnáší. Kvůli němu se Kirsty a Derek museli rozejít, ale nevydrželi to bez sebe. Scházeli se potají, jenže on to zjistil. Teď když je viděl spolu, udělal mu tohle.“ Vzdychla jsem si. „Panebože.“ Mamka se neuvěřením chytla za pusu. „Nemohla jsem ho tam nechat, kvůli ní ne. Vím, jak ho miluje.“ Přidala jsem k tomu. „Co se stalo?“ A teď tu byl i taťka. Stoupnul si přede mě a upřeně koukal na Dereka, který spal.

Mého taťku můžete vždy vidět v černých společenských kalhotech, černé košili a kravetě, když je v kostele a káže má samozřejmě své roucho a zbytek potřebných věcí.

„Panebože, smiluj se nad tím to chlapcem…“ Podíval se směrem ke stropu a své ruce přiložil k sobě.

Víte, nebývá takový. Umí se bavit, vypráví vtipy. Ale když jde o tyhle věci, prostě se neudrží. „Co se mu stalo?“ Otočil se na mě. „Dostal se do styku s kým neměl.“ Opět odvrátil zrak na Dereka. „Bude v pořádku.“ Neviděla jsem mu do obličeje, ale i tak jsem věděla, že se právě usmál. „Amber, běž se převléc. Zatím ho tu ohlídám.“ Řekla mi mamka. „Mami, nevadí, když u něj radši zůstanu přes noc? Chci, aby viděl známou tvář, kdyby se probudil.“ Mamka se mnou jen souhlasila…