Menaced Life

38. Skatepark

Tuto část chci věnovat NikolHyklova) -MB
____________

„Vypadni od mé holky!“ Slyšela jsem Derekův výhružný tón. Odtáhla jsem se od Mattyho a podívala se na Dereka. „Klid, jsem jen její kamarád.“ Matty rozhodil rukama. „Dereku. Je to jen Matty. Ten nejlepší kamarád, které jsem musela opustit, pamatuješ?“ Musela jsem mu to připomenout. Šlo vidět, že si to pamatoval. Plácnul se po čele. „Sorry kámo.“ Přistoupil blíž k Mattymu a podal mu ruku. Oba dva se navzájem představili. Poté se pustili a Derek přistoupil ke mně. „Kirsty mi o tobě říkala, jen jsem měl výpadek.“ Chytnul mě kolem ramen. „Nápodobně, až na ten výpadek.“ Zasmál se Matty. „Matty, omluv nás.“ Odtáhla jsem Dereka stranou. „Co to děláš!?“ Vyštěkla jsem na něj. „Hale, víš, kde mi je tvůj táta…“ Odfrkl si. „Ale mě ne. Pokud chceš, abych kvůli tobě měla peklo doma, dál se můžem stýkat jakoby nic. Ale vzhledem k tomu, že mi na tobě záleží a já nechci, aby mě táta zase zmlátil….“
„Cože udělal!?“ Vykřikl. „No, ne zmlátil. Jen profackoval…“ Sevřel ruku v pěst. „Jen profackoval!?“ Zamračil se. „Dereku. Bylo to po té noci s tebou. Zalhala jsem ti, že se nic nestalo, protože bys přesně takhle vyváděl.“ Převrátila jsem očima. „Mlátí mi tebe, a já nemám vyvádět?“ Proč se musí vždy tak navztekat…
„Říkám, že to byly jen facky. Navíc jsem si je zasloužila.“ Založila jsem si ruce na prskou a sklopila jsme pohled k zemi. „Zasloužila!?“
„Byla jsem drzá. Rodičům jsem se neozvala, nebyla jsem ve škole. Teď jsem se ocitla na policajtech. Zasloužila jsem si to Dereku…“ Derek si odfrknul. „Mysli si to. Nic sis nezasloužila. Navíc tohle vše by se nestalo nebýt mě.“ Věděla jsem, že to vytáhne. „Kdybych na tebe za to byla naštvaná, dám ti to najevo, ale já nejsem.“ Zvedla jsem pohled na jeho rozzuřený obličej. Sakra, i když se hněvá je tak sexy. „Ale ty facky si dostala kvůli mně!“ Nedostala. Byla jen moje blbost, že jsem mu na ty věci přistoupila. „Dereku neřesme to, ano?“
„Fajn!“ Vyštěkl. Přišla jsem k němu blíž. „Přestaň být vzteklý.“ Zavrčela jsem mu na rtech. Naklonil hlavu k mému uchu. „Nebo?“ Zašeptal do něj a jemně po něm přejel rty. „To stačí.“ Odstrčila jsem ho od sebe. „Tohle nesmíme dělat. Musíme se udržet od sebe.“ Mrkla jsem. „Ale nejde to. Chci tě mít spíš u sebe než co nejdál od sebe.“ Zamračil se. „Já tebe taky tygře. Ale pochop to. Zítra do toho skateparku nechoď, bylo by to ještě těžší…“
„Jak si přeješ!“ Vyprskl, obešel mě a odešel. Super, tohle jsem vážně potřebovala. Rozhádat se s ním? Proč ne.
„Proč jsou kluci takovýho hovada!“ Zanadávala jsem a vrátila se k Mattymu. „Má hodně výbušnou povahu, co?“ Podíval se směrem, kterým Derek naštvaně kráčel pryč. „Jo a už mě s tim štve. Myslim to vše vůči němu dobře, ale pán má vlastní hlavu.“ Převrátila jsem očima.
S Mattym jsme počkali na autobus a jeli jsme domů. Vážně jsem neměla náladu se s nim plahočit někde po městě, protože jsem byla naštvaná na Dereka. Tak mě štval. Proč to prostě nemůže pochopit. Vyložený konec mu nechci dát. Co jedině zkusit něco jako pauzu, aby to pochopil? Ale to taky nechci. Proč to musí být tak sakra těžký!
Ve středu na mě Matty opět počkal před školou. S mamkou dokonce i taťkou jsem byla domluvená, že hned po škole půjdeme tedy ven a vrátíme se do sedmi večer.
Skončili jsme a pospolu s Darrenem a Amber jsme šli ze školy. Konečně jsem jim Mattyho mohla představit. Jako předešlý den stál v parku a rozhlížel se po studentech vycházejících ze školy. „Matty!“ Upozornila jsem na sebe, vlastně na nás všecky. Otočil se na nás a vykouzlil se mu úsměv.
Přišli jsme k němu. „Tak jo, budu hádat. Ty si Amber a ty Darren, že?“ Přimhouřil oči. Amber s Darrenem se na sebe podívali a pak věnovali pohled, který doplňoval přátelský úsměv, Mattymu. „Ano.“ Přkývli oba naráz. „Jsem dobrej! Já jsem Matty.“ Podal jim ruce a potřásl si s nima. „Ahoj lidi.“ Otočila jsem se za příjemným hlasem. Poznala jsem Rosie. Sakra, naposled jsem ji viděla snad, když mi ji Darren představoval. Byla pořád stejně nádherná a v ruce opět držela skate. „Kdopak to je za nováčka?“ Prohlídla si Mattyho. „Můj nejlepší kamarád Matty.“ Usmála jsem se. „Matty, to je Rosie, Darrenova přítelkyně. Rosie to je Matty.“ Oba si potřásli rukama. „Těší mě.“ Věnovala mu úsměv a poté se políbila s Darrenem. Chytli se za ruce. „Lásko, skate a spreje už máš ve skateparku, hlídají je tam.“ Upozornila ho. „Super, tak můžeme jít.“ Oznámil.
Darren s Rosie šli celou cestu před námi a my je následovali.  Amber šla mezi mnou a Mattym. Celou cestu si povídali. Rozuměli si a já  za to byla ráda.
Po 15 minutách jsme se ocitli u skateparku. Už zdáli jsem viděla kluky, kteří na U rampách a tak rúzně, předvádějí všelijaké triky na skatu. Všude se ozýval hluk a převážně rapová muzika. „Co tu vlastně děláme, když ani na skatu neumíme?“ Sykl po mě Matty. „Já nevim. Prostě se budeme bavit.“ Zasmála jsem se. „Tak lidi…“ Darren s Rosie se zastavili a otočili se na nás. „Zabavíte se tu na nějakou dobu? Půjdeme si zajezdit na skatu, pak se sejdem u zdi a půjdeme sprejovat.“ Mrkl na nás. „Jasně, běžte. My se postaráme támhle o stánek s Hot Dogama.“ Ukázala jsem na něj. „Dobře.“ Oba dva odešli. „No, mam nápad.“ S Mattym jsme se podívali na Am. „Koupíme si Hot Dog a pak vám to tu celý ukážu. Je to tu o dost větší, jak se zdá. Hlavně je to tu rozdělený na takové 4 menší areály plus je tu ještě ta obrovská stěna na to sprejování.“ Usmála se. „Jaké areály?“ Nedzvedla jsem obočí. „Takže, támhle je to jen pro skaty…“ Ukázala na místo, kam šel Darren s Rosie. „Támhle pro bikery.“ Ukázala kousek opodál. „Támhle zase pro kolečkové brusle a poslední místo je pro basketbalisty.“ Mrkla. „Páni, je to tu velký. Už si to chci prohlídnou, pojďte pro ten Hot Dog.“ Oba jsem je čapla za ruce a táhla je ke stánku.
„Mam vzít všecky s kečupem?“ U stánku jsem je pustila. „Mně s hořticí!“ Vyhrkla Am. „Dobře.“
Stoupla jsem si k vydávacímu okénku, ve kterém stál mladý kluk bez trička s vypracovaným tělem. „Neměl by ses tu tahle vystavovat, pokud holkám nechceš způsobit infarkt.“ Mrkla jsme na něho a zasmála se. „Je mi vedro, nediv se. Být tu celý den je makačka.“ Usmál se na mě. Byl v celku hezký. „Věřim ti. No, tak dvakrát Hot Dog s kečupem a jednou s hořticí.“ Vytáhla jsem si z tašky peněženku. „Hned to bude.“ Otočil se ke mně zády a Hot Dogy začal připravovat. Podívala jsem se na cenu a vyndala jsem 4 dollary. „Tak tady to je.“ Mattymu a Am jsem naznačila, ať jsi pro Hot Dogy jdou. Ihned přišli a každý si svůj vzal. „Tady máš.“ Podala jsem mu peníze a Hot Dog si vzala. „Ty máš tady.“ Vrátil mi zpět dva dollary. „Kráskám slevuju.“ Vyplázl jazyk. „Děkuju, ale i tak si je nech.“ Jazyk jsem vyplázla já. „Jak myslíš.“ Zasmál se a peníze si uklidil do pokladny. „Měj se.“ Mrkla jsem a vrátila se k Am a Mattymu. „Tak kam nás vezmeš jako první?“ nedzvedla jsem obočí. „Podíváme se na Rosie a Darrena.“ Vydali jsme se směrem k „areálu“ pro skateboardisty.
Kolem tří obrovským U ramp byla jedna velká tribuna. Vylezli jsme zruba do poloviny a posadili se na volná místa. Moc lidí tam nebylo, protože většina se zabavovala skejtováním. „Támhle jsou.“ Amber ukázala směrem na Darrena s Rosie s přilbami na hlavě. Chrániče měli snad všude. „Umí to?“ Ukousla jsem kousek párku. „Si piš. Sleduj…“ Oba dva vylezli na vrchol U rampy a „show“ začala. Byli skvělý! To co s tim skatem dovedli bylo neskutečné. „Ti se hladali, až se našli.“ Řekla jsem do prázdna.
Během chvilky jsme všichni dojedli. „Tak teď omrkneme bikery.“
To byla také podívaná. A když jsme se přesunuli k těm, co jezdili na kolečkových bruslích, nemohla jsem se přestat divit tomu, co se vše s kolečkovýma bruslema dá zmáknout.
„Tak můžeme přestat závidět a kouknem se jestli někdo nehraje basket.“ Zasmála se Am.
Skrz železnou branku jsme prošli k asfaltovanému hřišti s dvěmi basketbalovými koši. Bylo celkem velké.
„Hale, už jde někdo hrát.“ Oznámil Matty a ukázal směrem na nějaké kluky a dvě holky, kteří si cestou na hřiště přihrávali s míčem. Mezi nimi jsem zaregistrovala Rickyho. „Ricky…“ Zakroutila jsem očima. „To je jakej?“Matty si ješ začal prohlížet.
„Ten kudrnáč. Je to Derekovo nejlepší kamarád.“ Usmála jsem se. „Jo aha…“ Matty od nich odvrátil pohled. Přešli jsme přes hřiště a usadili se na dřevěnou lavičku. Ricky pospolu s dalšíma pěti klukama a dvěma holkama začali hrát.
Byla to zábavná podívaná, když si dal Ricky na tlamu. Musela jsem se tomu začít smát. „Kirsty, nesměj se!“ Všiml si mě a já rázem utichla. „Sorry.“ Vykřikla jsem na něj zpět. „Nechcete si zahrát s náma?“ Optal se. „Jdeme?“ Podívala jsem se na Am a Mattyho. „Běžte, já na to nejsem. Budu koukat.“ Am nás vystrčila z lavičky. Odložila jsem si tašku a šli jsme k nim.
„Ricky, to je Matty.“ Představila jsem je. Jen se na sebe podívali, pousmáli se a ani si nic neřekli. „Kirsty budeš se mnou, ty běž k nim.“ Ukázal na druhou stranu hřiště a Matty šel. „Představím ti zbytek.“ Chytl mě kolem ramen a dovedl mě k dalším dvou klukům a jedné dívce, kterou jsem si pamatovala z toho mejdanu. „To je Mia.“ Ukázal na ni. „Pamatuju si tě. Byla si na té párty u Weeda, že?“ Přimhouřila na mě oči. „Ano, taky si tě vybavuju.“ Usmála jsem se. „No. Tohle je Calum a Billy.“ Ukázal na dva černochy za ní s potetovaným holým tělem. „Jsem Kirsty.“ Odtáhla jsem se od Rickyho a potřásla si s nimi rukou. Ani mi nevadilo, že mě Ricky předtím držel kolem ramen, což bylo v celku překvapující. „Ricky, pojď na rozhoz!“ Zavolal po něm drsný klučičí hlas. Ricky přikývl a odeběhl. „Řeknu ti taktiku.“ Mia ke mně přistoupila blíž. „Vidíš toho s patkou?“ Ukázala na hrozně zvláštního kluka. „No!?“
„Toho si beru já. Pořád nademnou slintá.“ Zasmála se. „Ricky se postará o Hannu. A tady ty dva o zbytek. Ty si vem svýho kámoše.“ Poplácala mě po rameni. „Dobře.“ Souhlasila jsem. Na kolektivní hry jsem mamlas, ale basket patřil k těm, které mi celkem šly. „Hra!“ Oznámilo se a z nenadání mi v rukou přistál míč. Začala jsem driblovat a utíkat směrem ke koši protivníka. Nyní jsem se ocitla mezi Mattym a nějakým klukem. „Nahraj!“ Uslyšela jsem Rickyho chraplák. Nějak jsem přes ně přehodila míč a Ricky ho chytnul. Ihned dal koš. „Je to tam!“ Zaradoval se a přiběhl ke mně. „Placák!“ Nastavil ruku a já si s ním plácla.
Rozehrála se další hra, kterou jsme opět vyhráli. Pak zase další a tu jsme prohráli.
Dali jsme si pauzu. Já s Mattym jsme se posadili k Amber a snažili jsme se popadnout dech. Všichni ostatní si sedli na trávu za nás. „Hale, neříkal si, že Derek chodí s ní?“ Slyšela jsem, jak si za námi něco špitají. Otočila jsem se na ně. Mia někam ukázala a já se tím směrem podívala. O zíďku vedle vrátek, kterými jsme procházeli, stála opřená nějaká rudovláska, která tam byla uvězněná Derekem. Stál přímo naproti ní. Jednu ruku mě v úrovni jejího pravého ramene a druhou jí jezdil po stehně. 
„Dělá si ze mě prdel!?“ Vyskočila jsem na nohy. „Kirsty klid.“ Sykl po mě Matty. „Mam bejt klidná, když můj kluk támhle balí nějakou rajdu!?“ Byla jsem rudá vzteky. 
Rozeběhla jsem se k nim. „Vypal od něj!“ Zaječela jsem, když už jsem stála skoro vedle nich. „Proč bych měla?“ Vysmála se mi. „Jo, proč by měla?“ Zeptal se Derek. „Děláš si ze mě prdel!?“ Vyštěkla jsem. „Proč tak vyvádíš!?“ Udivila se. „Protože je to můj kluk.“ Dala jsem ruce v bok. „Tak to určitě.“ Máchla rukou. „Neposlouchej ji…“ Tak tohle na mě bylo moc. Přistoupila jsem k Derekovi. „Dereku…“ Zavrčela jsem. Podíval se na mě a já mu vlepila takovou facku, že mu rázem zrudla celá tvář. „Jsi kretén!“ Oči se mi zalily slzami. Tohle jsem od něho vážně nečekala. Za tvář se chytnul. „Chtěla si přece, ať to vypadá, že spolu nejsme, ne?“ Na tváři se mu vykouzlil bastardský úsměv. „To jsem ale něvěděla, že to budeš brát tak vážně. Běž doprdele…“ Otočila jsem se a mířila jsem pryč. „Kirsty…“ Doběhl mě Matty a chytl mě za ruku. „Nech mě prosím.“ Vyškubla jsem se mu. 

Proč tohle Derek udělala se dozvíte v dalším dílu:) -MB