Menaced Life

80. Trénink (první část)

„Jsem tady.“ Konečně byl tu. Vyčaroval se mi úsměv, když jsem ho spatřila. V ruce nesl obří igelitku, na jejímž boku byl zelený obrys jakéhosi papouška, asi logo toho zverimexu, který navštívil.

„Sam, vezmu ti ho, ju?“ Sam legračně zaskuhrala. Obě jsme se ale zasmály. Lokiho jsem od ní vzala a s Derekem jsme šli pryč.

„Vedle tvého otce se cítím tak nesvá Dereku.“ Zašeptala jsem. „Neboj se ho. Má tě rád.“ Rád? Mě? Asi těžko. Vůbec se tak nechová.

S Derekem jsme vyšli do patra a šli jsme od jeho pokoje.

Za dveřmi jsem Lokiho položila na zem a zavřela jsem. Derek na postel položil igelitku a já čekala, co vytáhne.

„Koupil jsem mu pelech, tedy nic moc.“ Vytáhl z tašky plyšový černý pelech, který zdobily bíle vyšité kostičky. Nebyl zas tak velký.

„Dál jsem vzal misky.“ Vytáhl dvě obyčejné nerezové hluboké misky. „Něco na hraní a granule.“ Na postel položil pytel s granulemi pro štěňata a gumovou žvýkacá hračku ve tvaru hot dogu.

„Zaplatím ti to, jen co získám peníze.“

„Kirsty, nechci peníze. Navíc, bude muset bydlet u nás obou, takže k vám do bytu si to koupíš ty a já ti půjčím, než seženeš tu brigádu.“ Aspoň, že už říkal slovo „půjčím“ a ne „dám“.

„Jinak, má žrát čtyřikrát až pětkrát denně. Nasyp mu granule, já zajdu pro vodu.“ Vzal jednu z misek a šel nejspíše do koupelny.

Nasyp mu granule, jak jsem měla sakra ten nedobitný pytel otevřít. Prostě to nešlo! Neměla jsem sílu na to, roztrhnout ho.

„Máš to?“ Derek se vrátil. Slyšela jsem, jak miska cvrnkla o zem, někam ji položil. „Ne, je to nedobitný.“ Rudnula jsem tím, jak jsem do toho dávala veškerou sílu.

„Sweety,“ Derek mi pytel vzal. „tady ze strany.“ Jedním šikovným tahem pytel rozevřel. „Super, jsem tak nemožná.“ Zanadávala jsem. „Nejsi, stává se.“ Pousmál se. Do misky nasypal granule a postavil ji na zem. Loki zbystřil a začal čenichat. Čich ho dovedl až k misce. Byla na něho asi velká. Zapřel se o ni packou a všecky granule se vysypaly po podlaze. „Měl jsem koupit to koryto pro prasata, co tam bylo.“ Musela jsem se jeho poznámce zasmát. Zatímco Loki luxoval granuly za granulý, položila jsem mu pelech kousek od dveří, tak abychom na něj viděli z postele. K tomu jsem mu do něj vložila gumovou hračku.

Derek pytel s granulemi odložil do jeho „skříně“, aby se na něj Loki nedostal.

„Mohli bychom se podívat na internet, co z něho vyrostě.“ Namítla jsem. „To je dobrý nápad.“ Derek vzal ze stolku svůj notebook značky Apple a posadil se na postel, já vedle něho. Notebook se položil na klín a zapl ho.

Po chvíli už najížděl na internet. „Jak byla ta rasa? Bígl?“ Chtěl se ujistit. „Ano.“

Derek do googlu zadal heslo: Bígl (Beagle) a rozklikl první stránku, která se naskytla.

Byl tam jeho stručný popis.

„Vážně nebude moc vysoký.“ Řekl Derek poté, co si přečetl, že výška v kohoutku je 33-40 centimetrů. „A hele, je to Angličan, budete si rozumět.“ Zasmála jsem se. Původ plemene Bígl byla totiž Anglie.

„Ale vypadá to, že to bude hračka. Až na to, že dokáže být tvrdohlavý. A musíme s ním chodit často ven, protože má sklony k tloustnutí.“ Tentokrát jsem se to dočetla já. „To dáme, bude to v pohodě.“ Derek mě pohladil po zádech. „No jo, ale kde bude? Každý máme nabitý den. Škola, tvoje tréninky…“ Vzdychla jsem.