Menaced Life

44. Tělocvik

Díl věnuju RebekaRoninov:) -MB
________________________________

Otevřela jsem dveře a učitelka akorát rozdávala opravené testy. Posadila jsem se na své místo k Darrenovi.
Z testu jsem dostala B+, za což jsem mu ihned poděkovala.
Po matematice a dějepisu nastal dvouhodinový tělocvik. Zašla jsem si do skříňky pro věci a pak jsme se s Amber vydaly skrz celou školu do šaten.
Dívčí smích se ozýval ze všech stran. Amber otevřela dřevěné dveře a vešli jsme do dámské šatny.
Obě jsme se zašily kamsi do rohu a zabraly si své skříňky. „Holky, co myslíte. Mam si koupit spíše řasenku od Astor nebo Max Factor?“ Vyvalila jsem oči údivem nad dnešní generací. „Její problémy bych chtěla mít.“ Zachichotala jsem se.
S Amber jsme se převlékly do věci na tělocvik a vyrazily jsme na hřiště, kde už se scházely holky z naší třídy. „Dneska tu s námi mají být i čtvrťáci…“ Oznámila třídní primadona Melissa. Rovné blonďaté vlasy, tmavě modré oči, zmalovaný obličej a úzké oblečení. Přesně tohle Melissu vystihuje. Já si nad jejím oznámením ale povzdychla. „Co se děje?“ Optala se mně Amber. „Nic, jen…něco s Derekem.“ Máchla jsem rukou.
„Vítám vás dámy!“ Na hřistě nastoupila paní Quinn v její teplákové soupravě. „Dobrý den.“ Pozdravily jsme a automaticky se seřadily od největší po nejmenší. Samotnou mě udivuje, že stojím až třetí od konce. Dvě holčiny jsou ještě o něco menší jak já. Všecky nás spočítala. „Chybí někdo?“ Zeptala se, aby se ujistila. „Ne.“ Oznámila Melissa, jak jinak.
Dala si ruce za záda. „Dáme si menší rozcvičku, kterou povede Karin. Hned po té si dáte dvě kolečka a využijeme toho, že tu s námi budou čtvrťáci. Zahrajete si proti nim fotbal.“ Super, jestli to byla Derekova třída, tak to je vážně super. Ne jen, že jsem ho momentálně nechtěla vidět kvůli mému naštvání, ale taky jsem se před ním nepotřebovala ztrapnit.
Karin nastoupila na rozcvičku a my si stouply kolem ní. Vlasy jsem si stáhla do gumičky. „Tak začneme hlavou.“ Jemně otáčela hlavou na pravou stranu a všichni jsme to opakovaly, ostatně jako všechny cviky. Když došlo na to, že jsme se museli předklonit, abychom si sáhly na špičky nohou, čtvrťáci nastoupili na scénu. „Luxusní zadečky.“ Zahulákali po nás a polovina holek zrdula. Já to radši neřešila a dál se rozcvičovala.
„Hotovo.“ Oznámila Karin po chvilce. „Tak dvě kolečka!“ Přkázala paní Quinn a my se rozeběhly po dráze kolem hřiště. Během běhu jsem se rozhlížela po čtvrťácích. Zahlédla jsem Rickyho, a tak mi bylo jasné, že Derek tam bude taky. O pár vteřin dýl jsem ho spatřila, jak dělal kliky.
Dvě kolečka jsme s Amber společně doběhly a lapaly jsme po dechu. „Tak vydržte děvčata.“ Quinn odešla za trenérem Roperem.
„Vezmu si Blacka.“ Holky se začaly dohadovat o tom, kdo se o koho při hraní postará. A bylo mi jasné, že si berou kluky, kteří se jim líbí. „Já Creelmana…“ Házely tam další jména, až mě jedno zarazilo. „Já Restona.“ Byla to Melissa. „To asi těžko.“ Zasmála jsem se. „Co si řekla?“ Promluvila na mě. Otočila jsem se po ní. „Toho si nevezmeš.“ Usmála jsem se. „Jé, já zapomněla, že tady slečna nám s ním vlastně chodí.“ Chytla se za tvář a udivením otevřela pusu. „Tak sis to připomněla.“ Mrkla jsem. „Holka, škoda, že mě to nezajímá.“ Vztek mě začal převládat. „Mělo by.“ Ale snažila jsem se ho ještě nedávat najevo. „Pročpak? Každý tu ví, že tě má jen na jedno.“
„Tak to evidentně každý ví velké hovno.“ Arogatně jsem se usmála do toho přidala pouhé mrknutí pravým okem. „Chceš nás snad přesvědčit o tom, že známý děvkař by si začal něco s holkou, jako si ty?“ Prohlédla si mě. „Jako jsem já?“ Poukázala jsem na sebe prstem. „Vždyť se na sebe podívej.“ Odrfkla si. „Aspoň si nemusim dokazovat, že jsem hezká tím, že na sebe naplácám tunu make-upu. Kolik už tě tyhle sračky stály, co?“
„Víc, jak tebe ty kraťasy.“ Začala se smát a ostatní s ní. „Takže já mam Restona.“ S tím mě vytočila tak, že jsem k ní přistoupila a strčila jsem do ní. Ona spadla na zem. „Tos neměla dělat.“ Zvedla se a skočila po mně. Svalila mě k zemi. Sedla si na mě a snažila se mě udeřit do tváře. „Slečno Sanders! Nechte Kirsty na pokoji!“ Tělocvikářka ji ode mě odtáhla. „Svině malá.“ Odplivla si těsně vedle mě. „Zvaž svá slova, než něco vypustíš z tý nevymáchaný pusy!“ Myslíte, že tohle vyšlo z mých pst? Ani zdaleka, vyšlo to z Derekovo úst. Všichni náhle oněmněli. „Jsi v pohodě?“ Podal mi ruku a pomohl mi na nohy. „Už jo.“ Usmála jsem se na něj. To, co se stalo na těch záchodcích, jsem mu odpustila, protože ani nevěděl, jak mi pomohlo, že se mě takhle zastal. „Dereku, vrať se zpátky ke klukům.“ Derek přikývl, věnoval mi polibek na tvář a ke klukům odešel. „Tak co Melisso, ještě nějaké poznámky?“ Zasmála se Amber a Melissa zrudla žárlivostí. Učitelka určila brankářku a pozice. Dala mě do obrany. Stoupla jsem si tedy na své místo.
„Hra!“ Oznámil a na píšťalku pískl trenér kluků. Sledovala jsem, jak si nějaký kluk spokojeně proráží cestu až k bráně. Nikdy nic nedělal, báli se ho snad? Najednou vystřelil na bránu a dal nám gól. „Ale no tak, nechcete to rovnou zabalit? Takhle si ani nezahrajem.“ Vysmál se nám.
Rozehrála se nová hra. Kluci nám střelili další gól. Nebavilo mě koukat se na to, jak se posmívají a tak jsem byla rozhodlá, že do toho zkusim dát vše. Musela jsem jim dokázat, že jsme lepší.
Opět tu byla nová hra. Když Ricky mířil s míčem k bráně, obehrála jsem ho. „Nahraj!“ Ozývalo se zlevé strany a já tam míč přihrála. Proti Lise nyní mířil Derek. Pokud jsme chtěli dát aspoň jeden gól, musela jsem použít i jinou taktiku. „Tygře!?“ Zavolala jsem po něm a on se na mě podíval. Lise tím ulehčil cestu k bráně. Podíval se na ni a pak na mě. „Kirsty, to bylo hnusný!“ Zanadával. „Máš dávat pozor.“ Vyplázla jsem na něj jazyk a vrátila se na svou pozici. Lisa nahrála Amber, která okamžitě do míče kopla, když ji přijel k noze, jen aby ho už u sebe nemusela mít. Jenže z toho kopnuzí vzešel gól, který nám pomohl skórovat 1:2. Všecky jsme se zaradovaly.
Zase další hra. Už mě to pomalu unavuje. Míč mi přiletěl k noze a já ho odkopla směrem k Melisse. Překvapilo mě, když všecky kluky obehrála úplně s klidem. Jelikož žádná holka nebyla ochotná jí pomoc, i po tom incidentu jsem to musela udělat já. Míč mi přihrála. „Je tu nějaký horko, asi se svléknu…“ Derek bez trička? To jsem si nemochla nechat ujít. Otočila jsem se po něm, a když jsem viděla, že se začal smát, došlo mi, že mi vracel to, co jsem před tím udělala já jemu. Mezitím co jsem ho vraždila pohledem, někdo mi vzal míč. „Bastarde!“ Zařvala jsem po něm. „Ale no tak. Snad se nám nezlobíš.“ Vysmíval se mi a já rozvážným krokem mířila k němu. „Dereku a Kirsty! Nechte se na pokoji a vraťte se ke hře!“ Zavolala po nás paní Quinn. „Pak si to s tebou vyřídím.“ Sykla jsem po něm se zamračeným pohledem a odebrala jsem se zpět před bránu.

„Přestávka!!“ Jakmile to paní Quinn po první hodině tělocviku oznámila, všichni se složili na zem. Byl to tak vtipný pohled. Neváhala jsem se sedla si vedle Amber, která ležela a zhluboka dýchala.
„Kirsty?“ Šepot, který mi vstoupil do ucha, patřil Derekovi. „Co?“ Podívala jsem se na něj. Seděl vedle mě, nohy měl natažené a ruce položené na trávě, tak trochu se jimi opíral. „Zlobíš se?“ Narážel na incident na záchodech. Nemohla jsem mu to dávat za zlé. Věděla jsem, že kvůli mně se změnil celkem dost, v některých věcech, a taky jsem věděla, že toho co těm holkám dělal možná i lituje. „Ne.“ Řekla jsem po chvilce váhání a dlaň jsem si položila na jeho ruku. „A děkuju, že ses mě zastal.“ Políbila jsem ho na tvář. „To je maličkost, nemá tě co urážet.“ Hodil po Melisse podrážděný pohled, ale když se zaměřil na mě, byl to zase ten sladký Derek, kterého miluju nejvíc. „A to s tvým otcem…“ Podrbal se ve vlasech. „Teď to prosím neřeš.“ Derek sklopil pohled. Zřejmě ho další facka od mého otce zabolela víc než mě. „Roztáhni nohy.“ Možná to vyznělo divně. „Co?“ Zasmál se. „Prostě to udělej.“ Derek tedy roztáhl nohy od sebe, i když nechápal proč. Vstala jsem a mezi jeho roztažené nohy jsem si sedla. Opřela jsem se o jeho hruď. „Pořád si na Rickyho naštvaná?“ Začal mě hladit po vlasech. Podívala jsem se na Rickyho, který si dával práci s flirtováním s modrovlasou Alex. Její tvář zdobí piercingy v obočí a nosu. Je to jedna z těch holek, které rádi chodí na mejdany a zkouší nové věci. „Zmlátil mi nejlepšího kamaráda. Ano jsem.“ Řekla jsem pravdu. „Zkusím s ním o těch narážkách na Am promluvit, jestli chceš?“ Zaklonila jsem hlavu a setkala se pohledem s jeho hnědýma očima. „To bys udělal?“ Jen přikývnul. „Ani nevíš, jak bych byla ráda, kdyby jí dal pokoj.“
„Tak já to zkusím.“ Políbil mě na čelo.

„Přestávka skončila!“ Ne, proč zrovna teď!? „Fotbal už ne, prosím!“ Všichni žadonili o to, abychom se k fotbalu už nevraceli. „Tak co chcete dělat? Válet se tu nebudete.“ Paní Quinn a pan Roper předstoupili před nás všechny s rukama v bok.
„Proč ne?“ Zaskuhral Derek. „Takhle se mi líbí.“ Položil si bradu na mou hlavu. „Sice jste velice roztomilí, ale je to tělocvik. Alespoň jednou za čas se musíte hýbat.“ Musela jsem se zasmát, protože Derek sportuje každý den. „A jelikož holky prohrály 7:2, mají právo si vybrat, co chtějí dělat.“ Když učitelka řekla toto skóre, všichni kluci včetně trenéra se rozesmáli. Natáhla jsem ruku po Derekovo hlavě a dala mu malý pohlavek. On ihned zmlknul. „Tak dobře, vidím, že vás nic nenapadá. Tak si dáme štafetu, co říkáte Jamesi?“
„S tím jen souhlasím.“ Přikývnul. „Zajdu pro kolíky.“ Oznámil a odešel.
Všichni jsme se zvedli. „Takže, vyberte 6 nejrychlejší holek, proti Jakeovi, Edovi, Rickymu, Zackovi…“ Začala přemýšlet a rozhodovala se, koho k nim ještě přidá. „Noelovi a samozřejmě Derekovi.“ Tušila jsem, že ho řekne. „Tak to rovnou můžeme zabalit.“ Zakňourali holky. „Ale no tak. Jsou to jen kluci ne?“ Řekla jsem. „Jo, ale kdo je asi předhoní.“ Proč mají tak malé sebevědomí? „Prostě. Jsem tu nová, nevim kdo tu z vás jezdí na nějaké závody.“ Zakroutila jsem očima. Holky se začaly dohadovat, kdo půjde tedy závodit. Já jen přihlížela. „Ale Dereka tu nikdo nepředhoní…“ Vzdychla si Lisa. „Jednou jsem ho už předhonila.“ Oznámila jsem jí. „Vážně?“ Udivila se. „Ano.“ Přikývla jsem. „Tak dobře, je nás 6.“ Informovala učitelku.
Během chvíle jsme byli rozestavěný na dráze. Vzhledem k tomu, že já byla na té kratší, stála jsem pár kroků před Derekem. Oba jsme dobíhali. „Je ti jasný, že tě nenechám vyhrát!?“ Přimhouřil na mě oči. „Jě ti jasný, že prohraješ?“ Vyplázla jsem na něj jazyk a on zakroutil hlavou.
„Start!“ Zakřičel pan Roper a k tomu zapískal na jeho píšťalku. „Hodně štěstí.“ Usmála jsem se na Dereka a on se jen povrchně pousmál. Stále jsem sledovala hru. Holky dělaly, co mohly, aby kluky předhonily.

Mělo dojít na předání kolíku. Pomalu jsem se rozeběhla a natáhla ruku dozadu. Kolík jsem do ruky dostala a začala jsem sprintovat. Derek mě lehce dohnal. „Nějak zpomaluješ.“ Vysmál se mi. Nechtěla jsem prohrát. Chtěla jsem naopak vyhrát, abych ho krapet ponížila. Využila jsem veškeré mé zbylé síly a Derek mě nestačil. Do cíle přiběhl kousek za mnou. Vyhrály jsme.
Hned jsem se povalila na zem, nemohla jsem pořádně dýchat. Myslela jsem, že to nic není, ale vážně to nešlo. Srdce se mi rozbušilo a já se jen rychle nadechovala a vydechovala. „Kirsty, jste v pořádku?“ zeptala se mě učitelka. Vlezla jsem si na čtyři, abych se postavila, ale kvůli tomu dýchání to nešlo. „Kirsty, dýchejte pomalu.“ Klekla si ke mně a položila mi ruku na záda. Snažila jsem se své dýchání zpomalit. „Kirsty, co je!?“ Derek, díky bohu, že tam byl se mnou. „Nemůžu se nadechnout.“
„Při tom sprintování si pořádně nedýchala, že?“ Zavrtěla jsem hlavou. „Za chvilku ji to přejde, postarám se o ni.“ Pomohl mi na nohy a dovedl mě k tribuně. Už to bylo o dost lepší.
Vylezli jsme pár schodů a posadili se na lavičku. „Už dobrý?“ Optal se a já přikývla. „Sweety, dýchání je důležitý. Znám to z boxu. S každou ránou musim dýchat. Tohle musíš dělat i u normálního sportu.“ Snažil se mě poučovat nebo i spíše pomoc. Nemohla jsem mu to mít za zlé. „Už jsem v pořádku.“ Věnovala jsem mu úsměv, aby se uklidnil. „To je dobře. Bál jsem se o tebe.“ Bál se? Vždy si u mě šplhne ještě víc. „Miluju tě Dereku…“ Derek mě políbil na nos a já se zašklebila. Čelo si opřel o to mé. „Miluju tě Kirsty.“ Na tváři se mi vyrojil úsměv. „A všechno spolu zvládneme.“ Obmotal si ruce kolem mého těla. Jako všechno jsem brala mého otce. „Vidim, že už jste cela zotavená. Vraťte se zpět!“ Zakřičela po nás paní Quinn a Derek si pro sebe zamumlal něco v tom smyslu, že ji nesnáší. Musela jsem se tomu zasmát.  Vymanila jsem se z jeho sevření a vstala jsem. „Tak pojď.“ Chytla jsem ho za ruku a on se zvedl.
Vrátili jsme se na hřiště.