29.) "První cíl"

609 50 9
                                    

Sara

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Sara

Necelé tři dny po mé zkoušce a následném složení přísahy si mne R'as povolal k sobě. Bála jsem se, měla jsem neuvěřitelný strach. Však bylo mi jasné, o co se jedná. Chce si mne prozkoušet a zjistit, jak moc jsem zdatná, či nejsem. Já však chci ukázat, že na to všechno mám. Zde mne zavedl můj osud a tak jsem se stala zabijákem. Po celou dobu mé přítomnosti v jeho sále jsem se cítila poněkud zvláštně. Měla jsem k němu velký respekt. Byl přece jenom jedním z nejnebezpečnějších mužů na této planetě. Chvíli neříkal vůbec nic. Prohlížel si mne svým netečným a kamenným pohledem. Cítila jsem to, i když mé oči zkoumaly podlahu pode mnou. ,,Tvým cílem bude americký diplomat. Je součástí sekty, jež je naším velkým nepřítelem. Ukáže se, jak jsi loajální ke svému novému jménu a vedení. Ta-er al-Sahfer" oznámil mi a já přikývla. Předal mi informace a já vstala. Stále jsem měla pocit, že mne jaksi nenávidí. Jako by už předem věděl, že něco provedu a to se mi velice nelíbilo. Po mé přísaze jsem dostala nové jméno. Jsem člověk bez minulosti a budoucnosti. Naprosto anonymní a vše ovládá jen R'as al ghúl. Právě z tohoto důvodu zde chodí mnoho lidí, však většina z nich neprojde zkouškou či zemře už během výcviku. Ta-er al-Sahfer  vymyslela Nyssa. Jednou jsem se zmínila, že miluji kanárky. Jednou mi táta jednoho koupil. Laurel se rozčilovala, že stále jen štěbetá. Musela jsem se nad tím pousmát. Mé jméno tak znamená- kanárek. Líbí se mi a jsem s ním spokojená. Nyní jsem jiný člověk. Propustil mne a já se vydala do vlastních komnat. Pořádně jsem netušila, co si sbalit, vzít či cokoliv jiného. Hodlala jsem otevřít skříň, že sáhnu po svém černém obleku ligy, když v tom jsem v zrcadle spatřila mihnout se stín. Sáhla jsem prudce po meči a otočila se. Osoba v mém pokoji mi však meč vytrhla. Než jsem se však nadála, ležela jsem na zemi. ,,Nesnaž se" pousmála se tmavovláska a nabídla mi ruku. Vstala jsem a ona mi zbraň vrátila. ,,Vyděsila jsi mne" podotkla jsem s falešným uražením a vytáhla jsem určitý kus oblečení. ,,Kam jdeš?" ignorovala Nyssa mou poznámku a optala se sama. ,,Tvůj otec mne posílá pryč. Na Floridu, konkrétně" odpověděla jsem a otočila se zpět k ní. V očích se jí cosi blýsklo. Nastavila jsem nechápavý pohled. ,,Ten muž leží v hlavě otci už dlouho. Je silný, dávej si pozor" pokývla hlavou a to mne ještě více znejistilo. ,,Neboj se, zvládnu to" usmála jsem se a uschovala svůj meč s černou rukojetí, v níhž byly zasazené střípky broušeného skla do tašky. ,,Kdy odjíždíš?" zajímala se dál. V jejím hlase bylo slyšet něco, co jsem neznala. Něco mezi starostí a strachem. Možná nedůvěřivostí. Nedokázala jsem to moc rozeznat a nikam zařadit. ,,Dnes večer. Vrátím se brzy" mrkla jsem na ni. Ona se usadila na mé posteli a chvíli mne  pozorovala. Následně mi předala několik málo rad, které mi objasnily mé nejasnosti. Byla jsem ráda, alespoň si nyní více poradím. Těšila jsem se ale, že odejdu na nějaký čas z Nanda Parbatu. Alespoň částečná volnost... 

The CanaryKde žijí příběhy. Začni objevovat