108.) "Šíp za šípem"

308 22 0
                                    

Sara

Roy Harper informoval Olivera o nekalém chování neznámých útočníků v nemocnici. Nebyl čas to řešit detailně, ihned jsme se vydali k místu činu. Způsob boje odpovídal Lize a tak jsem nepřemýšlela.

Oliver řídil motorku jako zběsilý a já se tiskla k jeho zádům. Sledovala jsem své okolí noční krajiny, dokud jsme nevjeli do podzemních garáží pod nemocnicí.

 Sledovala jsem své okolí noční krajiny, dokud jsme nevjeli do podzemních garáží pod nemocnicí

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Zahlédla jsem rychle jednoucí dodávku černé barvy a zatemnělými skly, jedoucí proti nám. Bylo mi nanejvýše jasné, že nezaváhají a tak Oliver prudce uhnul. Však v tu chvíli jsem použila svou hračku, o které Nyssa neměla ani potuchy.

Roztříštila se skla v autech okolo tak i v dodávce. Následně jsme se otočili a mířili zase zpět za nimi.

Viděla jsem Dceru démona, pozorující nás ze zadu dodávky. Než jsme se nadáli, střílela na nás šíp za šípem. Oliver byl naštěstí velmi zkušený a tak jsme z tohoto útoku vyšli bez úhony.

,,Blíž!" křikla jsem ke svému řidiči a postavila se na sedadlo motorky. Bylo docela těžké udržet rovnováhu v této rychlosti.

Jakmile jsme se dostatečně přiblížili, odrazila jsem se. Tak tak jsem dopadla na střechu, měla jsem v plánu vyřídit řidiče a následně i brunetku. Chtěla jsem se jí postavit, když v tom z ničeho nic kolem mne proletělo jedno ostří, než jsem se nadála tak i druhé.

,,Co to.." podivila jsem se a jen na těsno uhýbala. Neřekla bych do ní, že by po mne snad začala střílet. Uvědomovala jsem si, jakou bolest jsem jí způsobila a také její hrdost a tvrdohlavost. Musela být nanejvýš rozzuřená.

Najednou jsem se přetočila na záda a skončila skoro mezi koly dodávky. Letmým pohledem jsem spatřila blížícího se Arrowa. Zachytila jsem se o rozbité okno dodávky a pohlédla dovnitř. Zděsila jsem se.

Nyssa mi nedala nějaké prostory na pokec nebo k tomu, abych se dostala dovnitř. Uštědřila mi nemilosrdnou ránu do obličeje a já se neudržela na boku vozidla.

Nějakou chvíli jsem letěla vzduchem a poté utrpěla tvrdý pád na zem. Pod tou rychlostí jsem se ale vyšvihla zpět na nohy a kousek utíkala směrem k odjíždějícímu autu.

,,NE!" křičela jsem za ní, když se mi vybavil pohled na mou matku v bezvědomí, ležet kousek od mé bývalé milenky. Nemohla jsem uvěřit tomu, že to udělala.

Oliver se ke mne vrhnul s nechápavým pohledem. ,,Co se stalo?!" zajímal se. Vydýchávala jsem svůj pád na zem a na chvíli byla ráda, že mám stále její výstroj. Jinak už bych byla asi pěkně pošramocená a nestála tady.

,,Unesl ji.. mou matku" dostala jsem ze sebe zběsile a potlačila návaly vzteku ale i lítosti...

---

The CanaryKde žijí příběhy. Začni objevovat