81.) "Zpustlé Město"

356 37 7
                                    

Sara

Obloha se zahalila do nekonečné temnoty. Měsíc na tomto místě nesvítil a hvězdy se schovaly ze strachu pod husté neprostupné mraky.

Hned po příjezdu do mého města jsem poznala, že zde není něco v pořádku. Všude bylo ticho, občasný křik či jen zaštěkání psů v okolním prostředí Glades. Na zbořených zdech stálo jméno Blood a občasně nějaké znaky gangů.

Doslova mi vyrazilo dech, jak to zde lehlo popelem. Chudoba a prázdnota v okolí byla nepřehlédnutelná. Tam, kde kdysi stály domy a obchody nyní byly jen trosky nebo provizorní stany. Místo parků jen hráze a propasti.

Nepochybuji o tom, že druhá část města, bohatá a hojná byla netknutá. A nestarali se o tom, jak zde lidé trpí a žadoní o kus chleba pro své děti. Pro drogové gangy a zloděje hotový ráj.

Projížděla jsem městem vstříc tomu, najít si nějaký úkryt. Muselo to být nenápadné, ale lehce dosažitelné. Nesmí to mít nic společného s ligou, ale bezpečné. Vzhlédla jsem a za troskami domů spatřila radní věž- dokonalé místo.

 Ticho prolomilo nejen praskavý zvuk mé motorky, ale i křik dívky. Blížila jsem se, ač jsem chtěla či ne. Zahlédla jsem partičku jakýchsi chlápků sápajících se po dívce s černými krátkými vlasy.

Nemohla jsem se na to dívat, jet dál a nic neudělat. Doslova nenávidím, když se muži povyšují nad ženy, z háklivosti se stala téměř nenávist. Zastavila jsem a bez masky či nějakých zbraní se vydala na pomoc neznámé.

,,Nechte mě! Prosím! Nic jsem neudělala!" křičela z plných plic dívka, zatímco okolní se jí drali pod triko či do kalhot. ,,Ne! Nechte mě!" její hlas slábnul, jako by už to vzdávala.

,,Hej! Pitomci! Nemáte na práci nic jiného než obtěžovat nevinnou?!" křikla jsem zuřivě a všichni se v tu chvíli prudce otočili. Bylo jich sotva pět, všichni se tvářili jako největší borci z ulice, kterou zbořilo zemětřesení.

,,Ale, copak taková dáma jako ty dělá tady? Nespletla ses kurvičko?" ozval se jeden z nich a pustil dívku na zem. Ta celá ztuhlá pozorovala, jak ji opouštějí a blíží se sebevědomě k mé osobě.

,,Ne to teda nespletla" nehodlala jsem se s nima vykecávat, jen jsem chtěla zachránit tu dívku. Nedošlo mi však, že se na mne vrhnou. Nezbylo mi tedy nic jiného, než se jich zbavit.

Jejich křik se nesl ulicemi daleko odsud. Zasloužili si to. Bez problému jsem je zpacifikovala a poslala k zemi do bezvědomí. Jeden z nich, co mě nazval kurvičkou, se plazil směrem pryč odsud.

,,Tak hele, budeš mluvit jasný? Kdo je Blood?" přitáhla jsem mu svou dýku ke krku. Ležíc na zemi se mi snažil vymanit ze sevření, bohužel pro něj jsem byla mnohem silnější. ,,Tak kdo?!" křikla jsem naštvaně, neměla jsem čas.

,,Radní, chce kandidovat a zachránit to tady. Ale tady už to je to dávno ztracený" odřekl mi nevlídně a ne příliš mile.

,,Kdyby měli lidi jako ty sílu na to být lepší než jsou tak by už město zase dávno stálo" odtáhla jsem se a jednoduše kopla do jeho hlavy jako do míče. Ztratil vědomí.

Otočila jsem se směrem k dívce, tiskla k sobě kolena a vypadala dost vystrašeně. Vydala jsem se k ní, klepala se. Letmo jsem se usmála a klekla k ní.

,,Není ti nic? Udělali ti něco?" zajímala jsem se a sundala si svou koženou bundu. Přehodila ji přes ní a doufala, že jí bude alespoň trošku lépe.

Na odpověď zakroutila hlavou, neměla sílu ani promluvit, zřejmě se bála i mne. ,,Já ti nic neudělám" mrkla jsem na ni. V jejích očích se cosi blýsklo a já doufala, že už se cítí v bezpečí.

,,Kde bydlíš? Odvezu tě" nabídla jsem se, nehodlala jsem ji tady nechat znovu samotnou napospas další pouliční partičce grázlíků.

,,Nemám... nemám kde jít" vykoktala ze sebe po chvíli a uvnitř mne se velice rychle žaludek sevřel. Podívala se mi do očí a já jí viděla pořádně do tváře. Zatajil se mi dech, znala jsem ji. Sice jen z fotografie, ale znala.

,,Pojď se mnou" pobídla jsem jí a pomohla vstát. Posadila se na motorku a já k ní. Bez váhání jsem se rozjela vstříc radnici, kde byl můj prvotní plán k úkrytu. Nemohla jsem do svého bytu, o tom Nyssa ví. 

Zanedlouho se rozední a já už musím být co nejdál odsud, nikdo mne nesmí vidět. Kdokoliv by mne mohl poznat- Sára Lance se vrátila domů, vstala z mrtvých... 

The CanaryKde žijí příběhy. Začni objevovat