Oliver Queen/Arrow
,,Saro!" křiknul jsem hlasitě do místnosti, jelikož jsem nikde malou blondýnku nemohl zahlédnout. Felicity se vrhla ke stolu.
,,Ten hadí jed... je pryč" zděsila se a já taktéž. Digg se raději nevyjadřoval, což bylo docela zvykem. Zachoval si svůj kamenný výraz a vyčkával.
,,Našla Nyssu" napadlo mne najednou. Všechny mé vzpomínky i informace o Ra's al Ghulovi se vyjevily napovrch. Vše se ocitlo v ohrožení- město, nevinní i vinni.
,,Chce ji otrávit?" nechápala blondýnka v jasně modrých šatech. Stále jsem zpracovával novou rodinnou informaci a tohle nebyla nejlepší chvíle na ohrožení města největším zabijákem na světě.
,,Musíme ji zastavit, aktivuj její vysílač" poručil jsem jí naléhavě a ona přikývla. Odhodila svůj šedě zbarvený kabát na židli a usedla na své klasické místo u stolu s monitory.
,,Dal jsi jí štěnici?" podivil se Dig, jako by mi to snad vyčítal. V tuto chvíli to však bylo docela nemístné.
,,Má zlozvyk mi neustále utíkat" obhájil jsem sebe a své činy. Záleželo mi na Saře i po její změně. Naopak mne to přitáhlo víc. I když její vztah k Dceři Démona mne nemile zaskočil. Stále si vybavuji ten pohled na ně před dvěma dny na okraji města.
,,Olivere, nechci být necita, ale co je nám po tom, jestli Sara zabije nezastavitelnou vrahyni, která ji chce i s rodinou vidět mrtvou?" zajímal se nevinně John. Nejen že nevěřím, že chce Nyssa Saru mrtvou, ale myslím, že by nedokázala zabít ani její rodinu. Kdyby ano, už by to dávno udělala.
,,Protože, Diggle, pokud je půlka z toho co jsem o Ra's al Ghulovi slyšel pravdivá a Sara zabije jeho dceru, tak za to nakonec zaplatíme všichni" zamračil jsem se na něj a v jeho tváři se pod mými slovy objevil nepopsatelný strach.
Popadnul jsem svou výstroj včetně bylin z ostrova. Budou potřeba, ať už ten jed pozře kdokoliv..
Sara
Pozorovala jsem Nyssu skrz menší okno ve vyšším patře. Létala pohledem všude okolo a kousek od ní seděla i má matka. Žaludek se mi stáhnul.
V tom se ke mne přidal i Quentin. Nebyl zrovna nápadný, věděla jsem o něm. ,,Tak co máš v plánu?" zajímal se zvědavě.
,,Půjdeš dovnitř a vezmeš odsud mámu. Já tady zůstanu s ní" kývla jsem směrem k brunetce, netrpělivě vyčkávající kousek od nás.
,,Ale co pak? Nemůžu tě nechat s ní odejít" namítal a toho jsem se bála. Že můj plán nevezme. Bohužel jsem neměla nikoho jiného, kdo by odsud Dinah odvedl.
,,Vrátím se" zalhala jsem. Vyčítala jsem si to, ale aspoň může být klidný. Doufám však, že mne nebude matka hledat poté, co jí Quentin řekne má slova.
,,Fajn" zvedl se a vydal se chvíli napřed. Já si slabě oddychla. Cítila jsem, jak mi koluje v žilách bodavá bolest. Neměla jsem na výběr. Musela jsem jednat rychle, docházel mi čas.
Když jsem se zvedla, Nyssa zbystřila. Můj otec se neumí plížit a ona je dokonale vytrénovaná. Začala matce rozvazovat provaz a tak jsem byla klidnější.
,,Přichází si pro tebe" vyřkla ozbrojená žena. Starší blondýnka si bolestně a uraženě promnula poškozené místa na zápěstí.
,,Dinah! Jdi od ní pryč! Jdi pryč!" křičel Quentin zběsile a já vše nějakou chvíli jen pozorovala. Nyssa byla tak klidná, i když na ni mířil svou zbraní. Neměla strach.
Máma se po nějaké chvilce váhání rozeběhla a skončila přímo v jeho náručí. ,,V pořádku, vše je v pořádku" uklidňoval ji a přišla řada na mne.
Vyjít ze stínu nikdy nebylo těžší. Neubránila jsem se slabému úsměvu. ,,Saro.." šeptla nevěřícně a odlepila se od otce.
,,Jsem to já mami. Jsem to já" zrychlila jsem krok ač nechtě. Prudce si mne přitáhla do objetí a hlasitě se smála. Já bych nejraději u ní zůstala ještě dlouho, nemohla jsem.
Nyssa
Jakmile ji zahlédla její matka, úplně jako by zapomněla, co se v posledních hodinách událo a jaké jí hrozilo nebezpečí. Viděla po tolika letech své dítě a to ve mne vzbudilo tolik emocí.
,,Moje holčičko" šeptala a nehodlala ji pustit. Já nikdy takovou lásku nedostala a když jsem je tak společně viděla, na vteřinu jsem zaváhala. Přišla jsem si tak neuvěřitelně sobecká.
V tom se od ní al Sahfer odtáhla a já se vrátila zpět do reality. Její otec mne stále vražedně probodával pohledem a jeho zbraň v rukou mne zneklidňovala. Přesto jsem neměla strach ani zdaleka.
,,Tak moc tě mám ráda, mami" začala a snažila se jí vytrhnout ze sevření. Policista ji také táhnul opačným směrem, než byla jejich dcera. ,,Musím jít"
,,Co? Co to děláš?!" zděsila se Dinah. Byla jí tak moc podobná. Téměř jsem se na to srdcervoucí loučení nemohla dívat. Tak moc jsem ji chtěla pro sebe až jsem si neuvědomovala, co má tady.
,,Tati, dostaň odsud mámu!" poručila muži a odvrátila se k nim zády. Křičela ještě dlouho, ale bylo to nutné. Ra's ji očekává.
Sara se vydala pomalým krokem ke mne a svůj pohled upřela na mých očích. Jednoduše jsem přikývla k souhlasu ke správné věci. Slabě jsem se usmála.
Z ničeho nic se jí však změnil výraz ve tváři a celá zbledla. A pak, aniž bych to čekala, se jí podlomila kolena a padla k zemi...
ČTEŠ
The Canary
FanfictionDlouhý lesbický román- Kniha první.. "Už nejsem ta malá milovaná holčička. Už dávno nejsem tou dívenkou ze střední školy, co neposlouchala rodiče a tajně chodí s klukem vlastní ségry. Dospěla jsem. Stala jsem se zabijákem." by Lucyalghul