66.) "Ples"

519 46 9
                                    

Sara

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Sara

V domácím prostředí jsme se příliš neohřály. Nanda Parbat byl ale nyní nebezpečnější místo než výjezdy na mise v ohledu vůči našemu tajemství a Ra's al ghúla. Takže jsem byla jen ráda, že už se nebudu muset tak přetvařovat.

Láska je velice silná emoce a nikdy jsem k nikomu necítila nic tak silného jako k ní. A pochybovala jsem o tom, že bych snad ještě někdy mohla. A ještě více mne hřálo u srdce, že mé city opětuje.

Nyssin otec, hlava démona, nic netušil a to nám hrálo do karet. Trval na tom, že co nejvíce musíme splynout s davem. A tak bude dnešní večer elegantní. A dokonce máme anonymně rezervovaný pokoj v hotelu.

Má milá se velice divila nad tímto faktem, Ra's nebydlívá zrovna v luxusních hotelech. Preferuje radši skromné sklady, budovy zkrachovalých firem a další. Však ani jedna z nás se nebránila.

Problém byl v tom, že já žádné elegantní společenské šaty neměla, bohužel na ostrově plesy nepořádali. A tak mne Nyssa nechala, abych se prošla po městě, už dlouho jsem nebyla mezi lidmi.

Byl nezvyk procházet se ulicemi. Měla jsem pocit, že na mne může z každého rohu někdo skočit, přepadnout nebo i zabít. A to jsem kdysi chodila ven do společnosti často. Ale už jsou to více jak tři roky a co? Jediná společnost, kterou jsem kdy v té době měla byli ozbrojení muži a Nyssa.

Neměla jsem chuť něco poctivě kupovat. Má milá mne naučila mnoha podvodům a tak nebyl problém vyplížit se z obchodu i se zbožím. Nikdy bych to do sebe neřekla, ale přeci jen už nejsem ta malá holčička.

Dnešní večer bude výjimečný a já si to hodlám pořádně užít. Vím, je to velice riskantní a nemáme na sebe poutat pozornost, ale hodlala jsem i svádět. Chtěla jsem být sexy a k nakousnutí. Měla jsem chuť provokovat a to jedinou osobu, o kterou kdy budu stát...

---

Nyssa

Díky falešným otiskům, které nebylo těžké udělat ze silikonu a dalších přísad nyní již mrtvých pozvaných lidí, jsem se dostala dovnitř. V plánu bylo, že se máme sejít se Sárou zde. Máme splynout a dát si pozor na blonďatého chlapíka v kravatě.

Nenápadně jsem se pohybovala v davu po docela velkém domě a hlídala si záda. Však držela jsem se stále v dohledu u dveří, jak bylo v domluvě. Však Sara stále nepřicházela a já si říkala, co tak dlouho dělá.

Já sama byla nezvyklá na formálnost v podobě šatů a šperků. Však občas je nutnost vypadat dobře, i když je to jen přetvářka. Vnímala jsem hudbu okolo sebe a šum. Bylo zde mnoho lidí, měla jsem strach. V davu je největší anonymita.

V tom se ve dveřích objevila ta jediná, která mi zde chyběla. Najednou nebylo nic a nikdo, než ona. Mé oči spatřily tu jedinečnou a osobitou krásu. Naprosto jsem se rozplývala jako čokoláda na jazyku.

Její tělo obepínaly černé úzké šaty s dlouhým rukávem, těsně nad kolena. Blonďaté pramínky vlasů splývaly volně na ramena a připomínaly tekoucí zlato. Byla jsem zcela omámena touto dokonalostí. Zcela jsem zapomněla proč tu jsem a oč mi jde.

Ladným krokem se přikradla ke mě. Slabě jsem zamrkala a snažila se vzpamatovat. Nebylo to lehké, ona se šibalsky usmívala. Zřejmě dosáhla toho, čeho chtěla.

,,Takhle chceš splývat s davem?" ušklíbla jsem se. Ona se usmála a sáhla po dvou skleničkách s šampusem, který zde muži v kravatách a bílých sacích roznášeli.

,,Ano, když se rozhlédneš kolem, je zde spousta půvabných žen" pronesla naprosto sebejistě a vše uvnitř mne se sevřelo. Provokovala mne a ještě ke všemu schválně. Jak si to jen mohla dovolit?

,,Máš pravdu, spousta půvabných žen..." vyřkla jsem a ona se na mne vražedně podívala. Hodlala jsem jí to vrátit. Byla uražená. ,,... ale jen jedna překrásná" dokončila jsem svou větu a ona se zářivě usmála, milovala jsem to.

,,Krásné šaty" pochválila jsem jí kousek oblečení na jejím dokonalém těle. Troufale se usmála daleko do davu. Nečekala jsem co z ní následně vypadne. ,,Děkuji, jsou kradené" ušklíbla se a já myslela že obrátím oči v sloup.

,,Soustřeď se na cíl" upozornila jsem ji a následně už jsme jen očima pozorovaly, jak jistý muž, kterému se mimochodem máme výrazně vyhýbat, kráčí po vyvýšeném podiu a žádá pozornost návštěvníků...





The CanaryKde žijí příběhy. Začni objevovat