Nyssa
Naše cesta směřovala do Číny. Neměly jsme doprovod, pouze já a Sara za svým cílem. Otec mluvil o muži, který zkupuje vojenské moderní zbraně a prodává je našim nepřátelům. Chce jej zabít a tak oslabit síly protivníka natolik, abychom se jich poté mohli zbavit bez velkých ztrát z naší strany. Já se Sarou po cestě na místo významně nepromluvila, jen občasně vůči plánu. Usídlily jsme se v jedné budově staré firmy, která zkrachovala již před několika lety. Znám to tu, už jsem zde byla. Stejně tak na mnoha a mnoha dalších místech. Nyní jsme se však krčily na střeše jednoho ze skladů oddělené části města. Bylo pozdě večer, chlad a vlhkost prostupovala mou kůží jako nic a my pozorovaly náš cíl. Dnes však jeho smrt nebyla v plánu, jen pouze obhlédnout okolí. Jeho čas nastane až zítra touto dobou, na stejném místě, ve stejný čas a zbraní ligy Asasínů. Sbíraly jsme informace a vyčkávaly, zdali se neodehraje cosi výjimečného. Tak se však ani po čtyřech hodinách pozorování a trpělivého vyčkávání nestalo a já tak měla důvod k odchodu. ,,Pojď" šeptla jsem k blondýnce v černé kápi. Již před několika málo dny se v mé hlavě zrodil jistý nápad. Ona byla výjimečná, sice ještě nevím jakým způsobem, ale byla. A nechci, aby se ztrácela v davu. Vrátily jsme se zpět do budovy a já stáhla kápi. Zde jsme byly v bezpečí, nic nám nehrozilo. O naší návštěvě Pekingu nikdo netušil, pouze R'as. Ani Mirai se do nedozvěděl, jako poručník a jeho pravá ruka, vše bylo moc riskantní. ,,Co se děje?" optala se Sara nechápavě a stejně tak odložila svou jednoduchou masku ligy. ,,Něco pro tebe mám" pronesla jsem s troufalým úsměvem a ona mi věnovala pouze další ze svých nechápavých pohledů. Měla ráda kontrolu, nesnášela překvapení. I za toho půl roku se mi tohle několikrát povedlo. A nyní to zde bylo zase, nejraději by mne uškrtila, že ji napínám. Otočila jsem se a sáhla do své tašky. Následně jsem jí podala jistě kožené černé kalhoty a k tomu pasující bundičku. Ze stejného materiálu jako je výstroj ligy, kulkou neprůstřelný a kromě speciálně titanových hrotů šípů ligy, na přání otce v případě zrady kohokoliv z nás, celkově ochranný. Skryté, však lehce dostupné možnosti pro dýky a jiné zbraně. Bylo mi jasné, že z toho otec nebude nijak nadšený, stejně jako nebyl nadšený z mého obleku. Však jakmile zjistil, že je stejně tak účinný, avšak lepší pro pohyb, povolil. A o tomhle se vůbec nemusí dozvědět. Zalapala po dechu a natáhla své paže po tomto zázraku. ,,Doufám, že ti padne. Uprav si jej jak budeš chtít. Je jen tvůj" usmála jsem se vřele a pozorovala, jak žasne nad jedinečností obleku, který ji má vystihovat. ,,Co kápě?" nechápala, když zjistila, že zde chybí. Skrývala by tvou krásu, zaplnila odpověď mou mysl a sama jsem nechápala jak. Potlačila jsem tuto poznámku hluboko ve své mysli. ,,Maska postačí, Ta-er al-Sahfer" podotkla jsem jen a nechala ji, ať si jej vyzkouší. Mezitím jsem se i já převlékla a rozhodla si nabrousit ostří před bojem. Jistě bude těžké dostat se až k našemu cíli. Je vysoce chráněný a bude to jistě nebezpečný boj. Jsem cílevědomá a v tomto optimistická. Zanedlouho jsem uslyšela kroky, neměla jsem se čeho bát a tak jsem nijak nereagovala. Vyčkávala jsem, až za mnou nakráčí a předvede se v celé své kráse a výjimečnosti. A tak se také stalo. ,,Je to perfektní" vydechla úžasem, stejně tak já. Postavila jsem se a sjela si ji pohledem. Byla dokonalá, skvěle jí to sedlo. Blonďaté pramínky vlasů spadaly volně na ramena, úplné kožené kalhoty lemovaly její vypracované nohy a stejně tak vrh tělo a ženskost. Černá kůže jí dodávala jistou tajemnost, temnotu a přesto mi přišla jako světlem v celé této budově. ,,Ano" přikývla jsem na souhlas. Následně se mi vrhla kolem krku, což jsem v žádném případě nečekala. Přešlápla jsem z nohy na nohy, nervózně. Nepamatuji si, kdy mne snad někdo objal. Ona možná byla první. Byl to zvláštní pocit, však krásný. Přišla jsem si v bezpečí, přestože nebyla silnější než já. ,,Děkuji, přijdu si jedinečná, jako jsi ty" šeptla a to mne zahřálo u srdce. ,,Neděkuj"...
*Mou slabou stránkou je zeměpis a půl hodiny jsem se snažila najít, jestli je hlavním městem Číny Tokio nebo Peking :D Tak snad to mám správně, jinak děkuji za přečtení dnešní části a těšte se na další ;)
ČTEŠ
The Canary
FanfictionDlouhý lesbický román- Kniha první.. "Už nejsem ta malá milovaná holčička. Už dávno nejsem tou dívenkou ze střední školy, co neposlouchala rodiče a tajně chodí s klukem vlastní ségry. Dospěla jsem. Stala jsem se zabijákem." by Lucyalghul