The Canary

117.) "Oslava Znovuzrození"

Sara

Hodila jsem na sebe jen temné krátké šaty a pro doplnění  svého ostrého a drsného vzhledu jen koženou bundičku k tomu.

Měla jsem sraz s rodiči u domu mého otce a mohli jsme vyrazit na cestu. Moc se mi tam nechtělo, ale neměla jsem nějak moc na výběr. Měla jsem z této veselice smíšené pocity. Nerada jsem středem pozornosti, odvykla jsem si.

Než jsem se nadála, už se otevíraly dveře dosti známým mužem v šedém drahém obleku a kravatě. Zářivě se usmíval a já také. Jako by se nikdy nic nestalo, bylo to tak úmorné. Žádný vztah, žádný ostrov ani liga natož boj a Arrow.

Vedle něj stála vesele v zářivých třpytkovaných šatech jeho sestra. ,,Pojďte dál!" poručil zdvořile Oliver a my tak poslechli.

,,Vítej doma, Saro" objal mne přátelsky a mne to přišlo přehnané, stejně však nutné. Nikdo nesměl nic poznat, i když nás spolu už Thea viděla v klubu.

,,Hrozně ráda tě vidím! Pojď se mnou" Theina paže se obmotala kolem mých zad a už mne vedla dále chodbou do hlavního sálu.

V tom se z poza rohu vynořily známé tváře a vše uvnitř mne se najednou ocitlo na bodě mrazu. Cindy spolu s Royem si bezstarostně kráčeli k nám.

Aniž bych to čekala, vrhla se mi krátkovlasá dívka v černém kolem krku a já se zalekla. Naštěstí si nejspíše uvědomila svou chybu a tak se téměř okamžitě odtáhla.

,,Sáro, tohle je Cin" vyřkla zmateně Thea a i kluk v riflové košili si nás nechápavě prohlížel. ,,Vy se znáte?" optal se zmateně.

,,Ehm ne, neznáme" snažila jsem se přetvářku dál podporovat a naštěstí i má svěřenkyně pochopila. 

,,No já jen.. žeru když někdo vstane z mrtvých!" dodala a já měla chuť se plácnout do čela. Naštěstí to byla ona a tak její odpověď nezněla tak šíleně.

,,Pojď" vedla mne Thea dál. ,,Soráč" šeptla ke mne Cindy a já ji jen zpražila pohledem. Bylo mi jasný, že tohle bude ještě zajímavý večer.

---

Vítalo se semnou mnoho lidí, polovinu z nich jsem viděla zcela prvně. Ale připomněla jsem si, kolik zvláštních přátel jsem měla před mou změnou a také to, jaká jsem byla.

Zvláštní pocit, ale dneska jsem se cítila lepší. I když to tak na první pohled nevypadalo. Hlavně s pověstí zabijáka a ztroskotance. Podvodnice a lhářky.

I mí rodiče vypadali šťastně, chybělo mi to. Vidět úsměvy na tvářích těch, které miluji. Přišlo mi vše v naprostém normálu. Chyběla mi zde Laurel, i když jí Oliver už párkrát volal. A dokonce i ještě jeden druh radosti, který jsem raději hned potlačila.

Bavila jsem se převážně s Theou a jejími dalšími dvěma přáteli, byli mi tak nejbližší. V tom jsem postřehla, jak se samozvanec vytratil i spolu s jeho matkou.

,,Kampak to odchází?" optala jsem se zvědavě a kývla hlavou k davu. Všichni tři poté přesměrovali svůj zrak k nim. Brunetka po mém boku se ublíženě zatvářila.

,,Tak to opravdu netuším" pokrčila nad tím jen nevinně rameny. Už jsme tu byli dobrých pár hodin a vše probíhalo normálně. Nemohla jsem uvěřit, že se vracím do normálního a běžného života. 

Uvažovala jsem, co do takové budoucnosti patří. Radost s rodinou splňuji. Druhá polovička? Na vztahy si teď hrát nechci. Práce? Možná.

,,Hele Theo, mohla bych se tě na něco zeptat?" napadlo mne najednou a přišlo mi to jako fajn nápad. 

,,Ale ano, jistě" zaujatě si mne prohlížela a já nějak moc neváhala. Peníze jsou fajn a nové odreagování také. Ať to není jen boj a nebezpečí na ulicích.

,,Říkala jsi v klubu něco, že jsi přišla o barmanku?" načla jsem a ona se slabě usmála. ,,Ano, to je pravda" přikývla k souhlasu.

,,No a máš ještě volné místo? Kdysi jsem drinky míchala a nebylo to zase až tak špatné" zasmála jsem se slabě a ona se rozzářila.

,,Jasně že mám! A mohla bys nastoupit hned zítra?" optala se váhavě, doufajíc, že povím ano. Nemohla jsem odmítnout, i když nevím co bude za hodinu natož zítra večer.

,,Že se ptáš" mrkla jsem na ni a ona si spokojeně zatleskala. ,,Super! Smlouvu a další detaily dořešíme pak. Teď si ale užij zábavu" sáhla po skleničce s alkoholem a škádlivě mi ji podala. 

,,Na Sáru a její šťastný návrat domů!" prohlásila a následně jsme si všichni čtyři připili. Přišlo mi to jako na střední, poprvé za bůh ví jak dlouho jsem se cítila nevázaná..

---

Ráno jsem vzpomínala na to, jak jsem se včera docela fajn bavila. Po oslavě se mí rodiče vydali domů. Já ale nebyla unavená a zajímalo mne, copak měl Oliver tak důležitého, že se vypařil.

Když jsem došla do klubu, doufala jsem, že jej zde potkám. Slyšela jsem slabší tlumené rány za pancéřovanými dveřmi, už jsem doufala v jeho společnost.

Když jsem však spatřila hubenější telo, složitě se zapírat o nohy a zběsile a téměř nesmyslně mlátit do panáka, neubránila jsem se slabému úsměvu.

,,Zapři se" vyřkla jsem a ona se zastavila. Následně ke mne slabě ohlédla. Vypadala docela k sežrání v upnutém tílku a elastických legínách pod kolena. A počítačovou maniačku vůbec ne špatná postava, pomyslela jsem si.

,,Pevnější postoj..." chytila jsem ji sebevědomě za boky a následně posunula pravou nohu dozadu, dále od té druhé. Slabě se pod mými doteky zachvěla. Už je to dlouho.

,,...silnější úder" dodala jsem a slabě se od ní odtáhla. Pokynula jsem jí, aby to zkusila znovu a už to vypadalo lépe.

,,Pěkný" uznala jsem. Sice jsem netušila, k čemu jí to tak je, ale nevadí. Dneska je důležité se umět alespoň trochu bránit.

,,K boji doporučuji Uing Shung, využiješ jednoduše soupeřovu sílu" obešla jsem ji a sama si do dřevěného panáka troufale bouchla. ,,Je fajn pro nás malé a slabší" 

,,Nevypadáš, jako by jsi to potřebovala" ušklíbla se troufale a měla vlastně pravdu. Jsem sice malá, ale už dávno ne slabá. 

,,Hele jsi v pohodě?" zajímala jsem se naprosto upřímně. Na očích bylo poznat, že toho má nemálo a něco mi tajili. I Oliver, netušila jsem však co.

,,Jo jo" přikývla jen a tak jsem to jen přešla. Nehodlala jsem ji zpovídat, stejně se to dozvím. Svlékla jsem ze sebe svůj kabát a hodila jej na židli.

,,Nevíš kde je Oliver? Od toho večírku jsem ho neviděla" optala jsem se najednou a Felicity jen zakroutila hlavou, že ne.

,,Dobře no, tak já budu nahoře- kdyby něco" usmála jsem se přívětivě a blondýnka se vydala nejspíš do sprchy. Už ji to asi nebavilo, neměla na to buňky...