Dlouhý lesbický román- Kniha první..
"Už nejsem ta malá milovaná holčička. Už dávno nejsem tou dívenkou ze střední školy, co neposlouchala rodiče a tajně chodí s klukem vlastní ségry. Dospěla jsem. Stala jsem se zabijákem."
by Lucyalghul
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nyssa
Sara vypadala tak rozhodně, po celou dobu. Nebála se, neměla ani trošku strach. Zato já ano. Nechápala jsem to, však bála jsem se o její osobu. Ne že bych jí nevěřila, jelikož jsem se jí snažila předat nejvíc, co jsem mohla. Jedině učeň dokáže porazit mistra, jak říkával můj otec. Doufá, že jej nahradím. Pokud si tedy pro jistotu necvičí tajně Malcolma. Můj pohled zabloudil k muži na druhém konci místnosti. Nevěřila jsem, že by můj otec nabídl své místo cizímu, namísto své dcery. A já jsem schopná vést celou sektu, on to ví. Všichni ze mne mají respekt, jsem stejně nebezpečná jako R'as al ghúl sám osobně. Sara zaujmula postoj, stejně tak muž proti jí. Neznám všechny muže ligy. Jen a pouze od pohledu, jména ne. Bála jsem se, že otec nebude na Saru nijak brát ohled vůči času, který jí dal. Bála jsem se Miraiho, ale ten je naštěstí pryč. Plnění cíle je důležitější, než cokoliv. Každý z nás má jen jediné poslání- plnit rozkazy R'ase a dokončit svůj úkol za každou cenu. R'as dal znamení a muž v černé kápi se vydal prudce proti mé učenkyni. Byla jsem nucena je pozorovat. Byli takřka rovni. Ostří mečů se lesklo ve slabém světle pochodní, hořících v celém okolí místnosti. Házelo tak odlesky na všechny stěny. Ona schytala ránu do ramene. Snažila se mu to oplatit. Bylo vidět, jak se snaží potlačit bolest, která byla naprosto nevyhnutelná. Sara se zkušeně vyhýbala, však k útoku se moc nedostala. Jako by si snad vše schovávala, to jí však nebylo nijak platné. Z ničeho nic jí muž vtrhnul zbraň z ruky a ta se zařinčením dopadla na zem. Zalekla jsem se, avšak zatla zuby. Ještě malou chvíli se Sara bránila jeho zbrani. Dělal tolik chyb, které jsem viděla. Ona ale nemá ještě tolik zkušeností. Než jsem se já nebo snad ona nadála, Asasín jí podkopl nohy a ony ležela zády na zemi. Udělala jsem instinktivně krok vpřed s úmyslem jí pomoci. Zastavil mne však otcův pohled, plný nenávisti a kárání. Nemohla jsem si dovolit něco udělat. Musela jsem se dívat na to, jak se Sara brání o život z posledních zbytků sil. Otec se v tom vyžíval a to mne lámalo. Poprvé za můj život mi vadily jeho způsoby a touha zabíjet...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sara
Rozmáchl se a jen tak tak jsem dala své paže do jeho protipohybu. Zastavila jsem tak jeho možnost mne zabít. Nedokážu si ani představit, jak by jeho ostří meče projelo mým tělem jako nic. Snažil se více a více a mne už docházely síly. Nechtěla jsem to přece vzdát, nemohla jsem. Vzpomněla jsem si na Laurel. ,,Zvládneš to" slyšela jsem její hlas v hlavě. Jako by zde byla se mnou, po mém boku. Najednou jsem měla pocit, že jsem silnější, než kdokoli jiný. Odvrátila jsem jeho dlaně se zbraní pryč. Než se nadál, odvrátila jsem se. Jednoduchým pohybem jej přehodila sobě přes hlavu a tak se osvobodila. Než se vzpamatoval, třímala jsem v rukou jeho meč. Neváhala jsem a rozmáchla se. Vykřiknul bolestí. Díval se mi přímo do očí a já si uvědomila, co jsem právě udělala. V jeho tmavých očích pomalu ale jistě vyhaslo světlo a já věděla, že je po všem...
