The Canary

79.) "Pomoz mi, prosím"

Sara

,,Pomoz mi! Prosím!" ozval se za mými zády velice známý hlas. Prudce jsem se otočila. Mé tělo bylo zahaleno v černé výzbroji ligy a v ruce jsem třímala ostrý meč.

,,Kde jsi?!" křikla jsem zpět na znamení, že její prosbu vyslyším. Nevěděla jsem však, odkud hlas vychází a kudy se vydat. Všude kolem mne byla jen prázdnota.

,,Sáro!" jiný hlas, pro změnu mužský. I tak jsem jej znala, nevěděla jde kde jsou. Má sestra, můj otec a matka.

,,Laurel! Jsem tady!" vhrkly mi slzy do očí ani jsem se nebránila. Z ničeho nic hlasy přestaly, bylo úplné ticho. Upustila jsem svou zbraň k zemi a tak se vypařila.

,,Jak jsi jen mohla" šeptnul někdo a já se ohlédla. Vše uvnitř mne se stáhlo a zorničky zůžily do nepatrných teček. Téměř jako kdybych spatřila ducha.

,,Nysso, já... musela jsem. Odpusť mi, prosím" natáhla jsem po ní svou paži, ale ona se rozplynula v prach. Zjevila se znovu za mými zády.

,,Zradila jsi mne, já tě milovala. Zachránila jsem tě před smrtí" trvala na svém. V očích jí hrály plameny zuřivosti a vztek jí byl nepoznatelně čitelný ve tváři.

,,Víš přeci, že pro svou rodinu udělám cokoliv. Mohli zemřít!" snažila jsem se obhajovat. Slané perly se valily po mých tvářích.

,,A já nejsem tvá rodina?! Ra's mne nechá zabít! A jen kvůli tobě! A tvá rodina zahyne se mnou! Jsi spokojená?!Zůstaneš jen abys nás pohřbila pod zem!" křičela z plných plic, až jsem se jí zalekla.

,,Ale... ale..." koktala jsem a v krku se mi vytvořil obrovský uzel. Nebyla jsem schopná ničeho, jen jsem tam tak stála, hleděla jí do rozzuřených očí, které jsem tak milovala a plakala.

,,Není žádné ale, jsme po smrti a jen kvůli tobě!" chytla mě pod krkem a vyzvedla vysoko jako by nic. Kmitala jsem nohama do stran a snažila se jí vyvléknout, neměla jsem sílu. Docházel mi vzduch v plicích... 

,,NE!" zaječela jsem do místnosti. Chlupatý společník se zaleknul a vystřelil z mého klína na kuchyňskou linku. Zaujatě mne pozoroval.

Zadýchaně jsem létala pohledem po pokoji. Byla jsem zde sama, usnula jsem, jsem v Paříži. Jsem živá a Nyssa by mne nikdy nedokázala zabít- opakovala jsem si stále dokola.

Zvedla jsem se a došla k umyvadlu. Prskla jsem si několik málo dávek vody do obličeje, abych se probrala a vzpamatovala. Po chvilce mi bylo lépe. I tak se mi stále vracel pohled oné brunetky.

Pohlédla jsem ven z okna. Vycházalo slunce, schylovalo se k ránu. Nyní budou ulice ještě prázdné. Rozhodla jsem se zaměstnat, rozptýlit.

Popadla jsem svou koženou bundu a přehodila ji přes sebe. Poté, jen na lehko, jsem vykročila sebevědomě do ulic. Čerstvý vánek si pohrával s konečky mých vlasů.

Všude okolo byl téměř klid. V některých obchůdcích již otvírali. Nesla se okolo vůně čersvého pečiva a pomerančového džusu. Usmála jsem se, bylo to uklidňující.

V tom jsem zahlédla, jak v jednom z krámků je dost velký počet lidí. Zaujalo mne to a tak jsem zastavila svůj krok. Neváhala jsem a vešla dovnitř. Ani jeden z nich se neohlédnul. Byli moc zakoukaní do televize před sebou.

Vzhlédla jsem, abych lépe viděla na obrazovku. ,,To je hrozné!" držela jedna z žen svá ústa skryta pod svou dlaní. Viděla jsem pustinu, hotovou katastrofu.

Chvíli jsem nechápala oč jde, po chvilce se vše uvnitř mne sevřelo ještě více než v dnešním snu. Doufala jsem v jediné, to však bylo více než marné.

,,Starling city zastihlo ohromné zemětřesení. Zatím zemřelo více než 300 lidí a dalších 150 se pohřešuje. Minulá noc byla pro občany tohoto města fatální a jistě si ji navždy zapamatují. Zatím se okolnosti nedají nijak vysvětlit, ale policie a FBI pracují na vyluštění této záhady" povídal muž v kravatě soucitně.

V ten moment jsem se otočila na patě a vyběhla prudce z krámu, shodila jsem po cestě několik nesmyslů z pultu u dveří, bylo mi to ukradené. Nevnímala jsem ostrá slova lidí, viděla jsem před sebou jen můj v prachu.

Běžela jsem jako s větrem o závod zpět k domu, nemohla jsem ani popadnout dech. V nohách mne trhalo a břicho bodalo jako tisíce nabroušených nožů. Nevnímala jsem nic než fotografii půlky města zničeného do základů...

Co se bude dít dál?
Přežili sestra s otcem Sáry?
Vyzradí Ta-er al Sahfer svou identitu nebo zůstane navždy skryta světlu?
Dodrží Ra's svůj slib?
Najde Nyssa al ghul svou milou?
Mnoho z vás již odpovědi zná, ač přesto já nejsem pravdou DC :)
Vaše Lucy ;*