Dlouhý lesbický román- Kniha první..
"Už nejsem ta malá milovaná holčička. Už dávno nejsem tou dívenkou ze střední školy, co neposlouchala rodiče a tajně chodí s klukem vlastní ségry. Dospěla jsem. Stala jsem se zabijákem."
by Lucyalghul
Přijela jsem před klub. Všude se ozýval zběsilý křik celého davu lidí. Většinou vysoce postavení občané Starling City. Bylo mi naprosto jasné, co se nyní děje uvnitř.
Popadla jsem pistoli a vběhla tam zadním vchodem. Několika úzkými uličkami jsem se ocitla u skladu. Dole pod schody jsem viděla muže v červené mikině a u něj stojící Thea.
Marně se jej snažila dát dohromady, neslyšel ji. Nevnímal nic jiného, než vnitřní hlasy plné nenávisti a opovržení. V tom ji však chytil pod krkem a vyzvednul vysoko nad zem. To jsem nemohla dopustit a tak jsem rychle seskočila dolů za nimi.
,,Roi! Hned ji pusť!" křikla jsem k němu a nabila pistoli. Hlaveň mířila přímo na jeho hruď.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ne prosím! Není sám sebou!" prosila Thea. ,,A proto nemám na výběr" sáhla jsem po spoušti a vnímala jen jeho a svou nabitou zbraň, připravenou střílet.
,,Počkej!" křiknul najednou dívčí známý hlas a než jsem se nadála, ocitla se mezi námi Cin. Vůbec jsem to nečekala, měla jediné štěstí, že jsem to nezmáčkla.
,,Vypadni!" štěkla jsem po ní, když v tom Roy Theu pustil a vrhnul se po nás. Odstrčila jsem mladou dívku s ebenově černými vlasy daleko do strany a vystřelila. Trefila sem jen jeho stehno a tak se skácel k zemi.
Stála sem nad ním. Vraždil mne pohledem. ,,Zabij mě! No tak, zabij mě!" prosil mne o smrt. Zřejmě už sám netušil co chce.
Nějakou setinu sekundy jsem váhala. ,,Ne! Prosím!" ozvalo se za mými zády, ale ignorovala sem to. Už jsem sahala po spoušti.
V tom se za mými zády ozval známý zvuk natahující se tětivy a Roy dostal hned tři šípy s mne dosud neznámou tekutinou.
Nechápavě jsem se ohlédla, Oliver. ,,Dnes nikdo nezemře!" okřiknul mne a já si v tu chvíli uvědomila, co jsem vlastně téměř udělala...
---
,,Jed chřestýšovce mít v sobě asi moc neprospívá co?" ušklíbla se Felicity, mezitím, co jsme stáli u stolu na kterém ležel mnou téměř zabitý Roy.
,,Ale zklidní ho to" namítnul John. ,,Na jak dlouho?" zajímala se dál vyšší slušná blondýnka. ,,Jak dlouho bude třeba" namítnul Ollie za námi a já se ohlédla.
,,Můžeme mu pomoct, má naději. Zatím ho nechci odepisovat" pohlédnul na mne a já věděla kam tím míří. Já už však přemýšlela dost. Měla jsem rozhodnuto.
,,Zabila bych ho" začala jsem, když se oba dva společníci vzdálili. Hleděla jsem upřeně na mladého muže, ležícího přede mnou.
,,Udělala bych to" upozorňovala jsem na to stále a ohlédla se po samozvanci. Ten si mne nechápavě sjel svým pohledem od hlavy k patě.
,,Ale žije" obléknul si své sako, jako by se nic nestalo. Ale stalo se toho hodně, dost jsem si uvědomila. Musela jsem pomoci a ne tím, že zůstanu tady. ,,To je to nejdůležitější" dodal.
,,To není pravda. Chtěla jsem Roye zabít, protože to jsem já" zamyslela jsem se dál. ,,Šest let jsem žila v temnotě a ďáblovi upsala svou duši" přistoupila jsem k němu blíž.
,,Tak ji zase získáme zpátky" snažil se, ale muselo mu být jasné, že už není naděje. I když bych to nikdy nepřiznala, chybí mi ona temnota a způsoby ligy. Řád, nic jiného neznám a nic jiného neumím.
,,Ne. Nejsem ti tu nijak nápomocná" vyřkla jsem a on jen lapal po dechu. ,,Saro.." namítnul zoufale, ale já se vydala pro svou bundu.
,,Je mi líto" omluvila jsem se a oblékla. ,,Na to abych zůstala, tě mám moc ráda" pohlédla jsem mu do očí. Myslela jsem to upřímně.
Zde jsem neplatná, ale když udělám to, co mám a v plánu a vyjde mi to, můžeme vyhrát válku. Má větší šanci a naději na úspěch. Dělám to pro něj a hlavně pro město, mou rodinu. Zaplatím však nepopsatelnou cenu.
Vydala jsem se k zadnímu východu, kde na mne čekala má černá nablýskaná kráska. ,,Saro! Všechno v pohodě?!" křikla za mnou známá osoba. Nechtěla jsem ji potkat, nevěděla jsem, co jí tak říct.
Otočila jsem se směrem k ní. ,,Jo, jen mám blbý den" ušklíbla jsem se, zatímco ona mne doběhla.
,,A co Roy?" zajímala se zvědavě. ,,Je naživu, ne díky mým zasluhám. Bylo statečné postavit se mezi nás, máš odvahu" usmála jsem se upřímně.
,,Ani ne, neublížila bys mu. Nejsi přece zabiják a vrah" při vyřčení této věty jsem se div nerozbrečela. Byla snad téměř jediná, která ve mne ještě viděla nějaké světlo. Ona a ještě jedna další osoba, za kterou mám nyní v plánu zamířit.
Přitáhla jsem si Cindy prudce k sobě a pevně ji objala. Byla jako mladší sestra, někdo o koho se vždy musím postarat a na kom mi záleží.
,,Za copak to je?" nechápala, když jsem se odtáhla. ,,Loučím se" oddychla jsem si a nasedla na svou motorku. Měla jsem v plánu se vrátit ještě do svého bytu a vyzvednou si tam pár věcí.
,,Co? Ale.. ale kam jedeš?" zajíkla se zděšeně. ,,Za jednou starou známou" odpověděla jsem jí a věnovala ještě poslední upřímný a vřelý úsměv. Následně jsem nastartovala a prudce se rozjela vstříc místu, které budu brzy nazývat zase domovem...
Tak a zase na chvíli opouštíme dění v seriálu Arrow.. Však jen na chvíli.. Kam má Sara namířeno? Proč? Co má v plánu? Jak zachrání město? Vše a mnohem víc v příštích a posledních dílech této knihy- jedna z trilogie. Vaše Lucyalghul :*
