Dlouhý lesbický román- Kniha první..
"Už nejsem ta malá milovaná holčička. Už dávno nejsem tou dívenkou ze střední školy, co neposlouchala rodiče a tajně chodí s klukem vlastní ségry. Dospěla jsem. Stala jsem se zabijákem."
by Lucyalghul
Muž zahalen do černého hábitu, nenápadně vyladěný s nocí se zkušeně vyhýbal našim úderům. Se Sarou jsme byly ze začátku vcelku sladěny jako při tréninku. Však nevím zdali to bylo napětím mezi námi, ale nedokázala jsem se soustředit. A ona také nevypadala, jako by ji zajímal pouze boj s neznámým mužem. Když v tom ji prudce udeřil pěstí do obličeje a poté výkopem do břicha. Ona bolestně vykřikla. Zalekla jsem se, když se skácela k zemi. ,,Saro!" křikla jsem a tak nedávala pozor. Nepřítel využil mé nepřítomnosti a podrazil mi nohy. Než jsem se nadála, také jsem skončila v prachu na podlaze. Dlouho jsem tak nesetrvala. Chtěla jsem se zvednout, ale můj pohyb byl zastaven prudkou fackou. Plesknutí se rozlehlo po místnosti. Na bolest jsem byla ode dávna zvyklá, ale tohle bylo potupné. Nestihla jsem se vzpamatovat a chytil mne kolem krku. Vyzvedl na nohy a přitisknul těsně k sobě. Cítila jsem jeho nepříjemné teplo na svých zádech. Snažila jsem se mu vysmeknout, ale jeho stisk kolem mého krku byl velice pevný. Jeho dech se odrážel od mé obnažené kůže na ramenou, až mne to děsilo. ,,Vzkaz tvému otci, pozdravuje Damien" řekl zcela zřetelně a já se zalekla. V tu ránu jsem na pár vteřin ztuhla, jako bych byla naprosto paralyzovaná. V tenhle okamžik mé slabosti jsem ucítila vpich na mém krku a následně mi vpustil něco přímo do těla. V tu ránu jsem se probrala a začala sebou házet. Vysmekla jsem se mu a on upadl. Popadl rychle stříkačku a rozběhnul se prudce proti oknu. To se roztříštilo na malé kousky a on vyskočil ven.
Sara
Svíjela jsem se v bolesti na zemi, když jsem uslyšela Nyssin hlas, jak volá mé jméno. Nedokázala jsem se pohnout. Po chvilce jsem uslyšela jen obrovskou ránu- muž vyskočil ven z okna a sklo se najednou rozletělo po celé místnosti. Snažila jsem se překousnout tu bolest a vyhledala jsem svou společnici pohledem. Okamžitě se ke mne vydala. ,,Jsi v pořádku? Ukaž" vychrlila tak rychle, že jsem ani nedokázala odpovědět a bez váhání mi vyhrnula triko. Sevřel se mi žaludek, ani nevím proč, kolikrát už jsem se převlékala v její přítomnosti. Nahmatala citlivá místa pod žebry a tak jsem sykla na znamení, že mi to není příjemné. ,,Pojď" pomohla mi na nohy a snažila se mě donést až do vedlejší místnosti ke stolku. Usadila jsem se na něj a paží přidržela bolestí zasažené břicho. Zabrousila do své tašky a nějakou chvíli se v ní horlivě přehrabovala. Jako by to bylo životně důležité, jako bych snad umírala. Přitom jsem se cítila vcelku fajn. Po pár minutách se otočila a vydala ke mne. Svlékla mne a následně sundala cvočky z obvazu, který tak hledala. Následně mi začala zkušeně obmotávat trup a pevně jej stahovala. Musela jsem uznat, že to docela pomohlo. Když skončila, jen konec obínací látky sepla. Pak mi podala triko. ,,Počkej, přinesu ti led" řekla a já neměla šanci protestovat. Když v tom se jí podlomila noha a ona upadla. Hrklo ve mne a okamžitě bez váhání jsem se vydala k ní. ,,Nysso, co je s tebou?" optala jsem se jí. Semkla oční víčka těsně k sobě, jako by ji snad bolela hlava. ,,N-ne to nic není. Dojdu tam, odpočívej" stále stejně tvrdohlavá. Po chvilce se znovu postavila na nohy a pokračovala v chůzi...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
