Dlouhý lesbický román- Kniha první..
"Už nejsem ta malá milovaná holčička. Už dávno nejsem tou dívenkou ze střední školy, co neposlouchala rodiče a tajně chodí s klukem vlastní ségry. Dospěla jsem. Stala jsem se zabijákem."
by Lucyalghul
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nyssa
První sluneční paprsky mne zašimraly na tváři. Ještě jsem se částečně vznášela v nekonečné říši snů, myslela jsem, že ne sama. Po chvilce tento pocit volnosti odezníval a já se probudila.
Zhluboka jsem se nadechla a vnímala čerstvý vzduch v plicích. Celým mým tělem projela vlna energie a nadšení. Poprvé za kdo ví jak dlouho jsem vítala následující den. Těšila se na to, co přijde.
Otevřela jsem oči a svou dlaní sjela po hedvábném polštáři. Však druhá půlka postele byla prázdná, zalekla jsem se nad tímto faktem. Zvedla jsem se na loktech a zkoumala pokoj jediným pohledem.
,,Saro?" optala jsem se do ticha místnosti. Nikde jsem ji neviděla, dostala jsem strach. V tom se kdosi mihl ve dveřích od koupelny a než jsem se nadála, stála v nich jistá blondýnka.
,,Dobré ráno" opírala se o rám dveří a šibalsky mne pozorovala. Na sobě měla pouze a jen své krajkované spodní prádlo. Byla tak nehorázně k sežrání, kdy tam tak postávala a osvicovalo ji jen slabé světlo. Andílek se špetkou rebelie.
,,Dobré ráno" oplatila jsem jí pozdrav a ona se jako malé dítě rozběhla proti mne. Doslova skočila za mnou do postele až to se mnou nadskočilo. Obě jsme se zasmály.
,,Lekla jsem se, že jsi utekla" přiznala jsem se se slabým zděšením však i velkou úlevou. Byla jsem plná radosti, že zde byla spolu se mnou. Nemohla jsem se jí přestat dívat do očí. V mých žilách proudilo štěstí na místo krve.
,,Od tebe utíkat?..." optala se svůdně a přiblížila se ke mne. Vztáhla svou dlaň k mé tváři a něžně mne pohladila. ,,...To snad ani nejde" dodala a usmála se. Následně si ukradla mé rty pro sebe a já jí nebránila. Nemohla jsem jí odolat.
Když se odtáhla, pohrávala jsem si s jejími pramínky vlasů. Překrásné, na slunci tak zářivé překypující životem a radostí. Úsměv plný štěstí a oči neskrývajíc nic, o čem bych nevěděla.
,,Co ten výraz?" zajímala se a zvědavě si mne projela pohledem. Má dlaň jí sjela něžně za krk a ona se zhluboka nadechla. Citlivé body, milovala jsem ji škádlit. Svými bříšky prstů jsem jí hladila po zátylku a občasně prohrábla vlasy.
,,Jaký?" znovu jsem se ušklíbla a přimhouřila oči. Naše tváře byly u sebe tak blízko a já cítila její dech na své tváři. Nechtěla jsem, aby tyhle chvilky někdy skončily. Nořila jsem se hlouběji do jejích nekonečných oceánů.
,,Tenhle" nechápala a vyčkávala netrpělivě na to, co ze mne vypadne. Nemusela jsem ani chvíli přemýšlet nad odpovědí, však trápila jsem ji několika minutami tichou pauzou. Dlouhé a chtivé pohledy, napětí by se mezi námi dalo snad i krájet.
,,Jsem šťastná" šeptla jsem nakonec, nemohla jsem dusit pravdu v sobě. S ní jsem byla jako v sedmém nebi, mimo realitu a čas. Prostor a okolí neexistovalo, žádné hranice ani zábrany. Jen jsme se společně ruku v ruce vrhaly za novým dobrodružstvím.
Slabě se usmála a než jsem se nadála, znovu se ocitala nade mnou. Líbala mne a já jí. Kousala jsem ji dravě do spodního rtu. Její dlaně zkoumaly mou hruď. Z každou následující vlnou vzrušení jsem jí zarývala nehty to zad či zadečku.
Dalším a dalším polibkem jsem se ztrácela ve vlastní identitě, ve vlastních citech. Vnímání okolního světa bylo rázem zcela jiné, už jsem si nedokázala představit to, že bych žila bez ní. To ona mi vlila světlo do života. Díky ní mám mnohem vyšší cíle, vidím zajímavějším pohledem. Díky ní jsem mnohem lepším člověkem...
Láska se umocňuje... Co se však stane, až se dívky vrátí do Nanda Parbatu a zjistí, že jejich tajemství je vyzrazeno? Budou rozděleny? Nebo snad někdo zemře? Jak dopadl Mirai? Vaše Lucy ;**
