Nyssa
Vtrhla jsem do naší skrýše a to docela s hlukem. Vyrušila jsem tak meditujícího Delease, který ihned stál na nohou se zbraní v ruce.
,,Už jsi zpět.. a sama" podotknul a prohlédnul si mne od hlavy až k patě. Ignorovala jsem jeho poznámku, dovoloval si a nyní jsem neměla náladu. Opravdu ne.
,,Vrátí se?" zajímal se, jakmile jsem odložila svůj luk na stůl a hluboce se do něj opřela. Byla jsem plná zuřivosti, bublal ve mne vztek a každou chvílí jsem čekala, že vybuchu.
,,Co myslíš" odsekla jsem mu, jako by mu to snad nedošlo před pár hodinami. Stejně tak jako to věděl Mirai, Sarab včetně mého otce. Já si však hodlala stát za svým.
,,Tak splníme Ra'sovu vůli. Ta-er al Sahfer prosí o smrt" zasyčel a v tu chvíli si jeho slova zasloužila potrestání. Doslova jsem se k němu vrhla a usadila mu nepěknou ránu do obličeje. Jelikož to nečekal, svalil se k podlaze.
,,Zde platí jen má vůle!" zavrčela jsem nenávistně. Neovládala jsem se, všechny mé pocity jako štěstí a radost se změnily na zlost a touhu získat zpět, co mi patří. Ať už mě to stojí cokoliv.
Zanedlouho se znovu postavil, z nosu mu tekla rudá tekutina a zřejmě jsem mu vyrazila i zub. Nebrala jsem si to nijak k srdci, vytočil mne a ne jen jednou. Říkal si o to, stejně je zvyklý na bolest. Zdali má potřebu mi to vrátit, ať si to zkusí. Teď jsem silnější než obvykle, jelikož mne ovládají nekalé činy mé milované.
,,Fajn.." setřel si krev z rány a zamračil se. Probodnul mne pohledem, neměla jsem mu to za zlé. Nemohl si dovolit válku s dcerou svého pána a na to jsem spoléhala více než jednou.
,,Co máš v plánu?" zajímal se zvědavě a já zapřemýšlela. Ohlédla jsem se ke své výbavě, oba dva jsme měli nemálo zkušeností a znali spoustu způsobů, jak Saru přinutit spolupracovat.
,,To že nemůžeme ublížit jí neznamená, že nemá kolem sebe nikoho, komu se ublížit dá" šeptla jsem. Byl to zoufalý čin. Neplánovala jsem nikoho zabíjet, k tomu bych se neschýlila ani kdyby bylo nejhůř.
---
Deleas
Odporoval jsem Nyssiným způsobům. Měla zcela zastřené myšlení díky citům k ubohé dívce a netuší, co tím dává v sázku. Nejen své postavení, ale i budoucnost v lize.
Nemám zdání, copak se jí přihodilo za tu dobu, kdy byla pryč a žádala samotu. Kdyby bylo jen na mne, Ta-er al Sahfer by byla dávno po smrti a už bych podával hlášení o splněné misi Hlavě Démona. Bohužel se jednalo o jeho dceru, nemohl jsem neposlechnout. Ra's bude běsnit.
Byl jsem jí donucen vyrazit znovu do terénu v utajení, jako bych k tomu snad byl uzpůsoben. Měl jsem špatný pocit, jako by měl někdo osudem v blízké době přijít o život.
Pozoroval jsem vyšší a maličko silnější ženu, kráčející bezstarostně po chodbě. Ukradl jsem si zde nějaký sněhově bílý plášť, značící pozici doktora. Ne že bych snad měl v životopisu léta zdravotníka. Dělal jsem pravý opak.
Matka naší zaměřené byla velice snadný cíl. Díky chloroformu jsem ji uspal v nejlepší příležitosti a odtáhnul k nedalekým dveřím, které vedly do podzemí pod nemocnicí.
S ozbrojenou bojovnicí jsem měl v plánu se sejít až o pár chodeb dál. Byl jsem už v jasném vítězství a tak jsem odhodil svůj plášť pryč. Vezl jsem paní Lanceovou v bezvědomí na vozíku ve chvíli, kdy mi zkřížil cestu neznámý mladík v červené mikině.
,,Hej!" křiknul a tak jsem zastavil. ,,Nech ji být" zavrčel krutě. Jako by snad vypadal nebezpečně. ,,Nebo co?" pozvedl jsem obočí s posmeškem. V tu chvíli se z poza rohu vynořilo Vtělení Démona a nechápavě si nás oba sjela pohledem. Chlapec v mikině o ní však nevěděl a tak si udržovala moment překvapení.
Nyssa
,,Nebo tě k tomu donutím" odseknul Deleasovi zpětně. Hodila jsem po něm šipku s jedem. Byla přesně mířená, neměli jsme čas na zbytečnosti. On byl jen nečinná překážka. Každou chvilkou jsem čekala, že padne k zemi. Ale nestalo se tak.
,,Au" otočil se ke mne, když si vytáhnul mou uspávačku ze zátylku. Tohle mi rozum nebral, opravdu ne.
,,Dvacet miligramů nejostřejšího jedu, měl bys být mrtvý" vykročila jsem sebevědomě k němu o pár kroků. ,,Jsi silnější než vypadáš" ušklíbla jsem se, však neviděl mi do tváře.
,,Ukážu ti proč" ego mu zřejmě nechybělo, jelikož se na mne bezhlavě vrhnul. Jeho nadlidská síla mi byla dosud neznámá. Neměla jsem s ním ani tak nejmenší problém. Snažil se mi udeřit pár ran, marněráti. Vla jsem mu je v silnějších dávkách.
Odrazila jsem jej od sebe a on prudce narazil do rohu stěny. Normálního člověka by to zkolilo, taková rána do páteře. Byl čímsi výjimečný, netušila jsem v čem.
,,Ne tak silný, jak je pravidlem" povyšovala jsem se nad něj, poukazovala na svou velikost. Jsem neporazitelná, znám pouze jediného muže, jež předčí mé síly a ten je daleko. On mne jen zlověstně provrtával pohledem. Další chlap, který nebral fakt, že je žena silnější než on.
Zkusil druhý pokus, ale byl stejně marný, jako ten předchozí. Darovala jsem mu ještě pár ran, vychutnávala jsem si tento docela snadný boj. Jeho síla mu byla k ničemu bez zkušeností v boji. Pohybovala jsem se v ladných pohybech, zatím co on sebou škubal do všech stran.
Když jsem mu uštědřila výkop do obličeje, padl mezi železné vozíky, stojíc po celé délce chodeb. Byly na nich nejrůznější léčiva, jídlo a další. Už nás nezajímal a tak jsem kývla ke svému společníkovi, aby přidal do kroku. Nemáme čas zde otálet a rozhlížet se..
Kdo zná tuhle scénku? ;) Je vyřazená, i mne byla donedávna neznámá :D
Nyssa nechce vraždit, však Sara ji nutí k zoufalým činům. Ani Roy Harper s Mirakuru v krvi ji nezastavil..
Co bude následovat? Přijde Sařina matka o život? Dozvíte se v následujícím..
Vaše Lucyalghul...
ČTEŠ
The Canary
FanfictionDlouhý lesbický román- Kniha první.. "Už nejsem ta malá milovaná holčička. Už dávno nejsem tou dívenkou ze střední školy, co neposlouchala rodiče a tajně chodí s klukem vlastní ségry. Dospěla jsem. Stala jsem se zabijákem." by Lucyalghul