Sherlock & I ✅ (PROBÍHÁ OPRAVA)

21. Sherlock

Zajímavé. Dívka na útěku, která se už dva roky skrývá v Londýně a najednou ji všichni honí. Nebo minimálně chtějí to, co má. A dokonce to ani předtím neměla. Mycroftovi velmi záleží na tom, abych ji našel. Najednou. To má takovou cenu jako živá? Samozřejmě, že ji najdu. Ale ne kvůli Mycroftovi. Kvůli odpovědím. Tenhle případ sahá mnohem dál a já přijdu na to, kam.

„Bydlí tak blízko. Vlastně přímo naproti nám, jen o dvě ulice dál. Neuvěřitelné," John vrtí nevěřícně hlavou, zatímco pěšky míříme ke Cassandře domů.

Ano, Mycroft byl tak laskavý, že nám i přes veškerý svůj odpor nakonec řekl, kde Cassandra bydlí. Glentworth Street. Elegantní, ale to nikdy nepřiznám nahlas.

„Nepřipisuj Mycroftovi zbytečné zásluhy," přecházím jeho údiv.

„Tobě to nevadí?" snaží se mě dopálit. Ještě chvíli a vybouchnu.

„Pokud zrovna nejsem na čísle 221B Baker Street, jsem někde dál, v centru nebo jinde. V nejbližším okolí se prakticky nepohybuji, takže je to docela logické řešení," mluvím klidně a přitom něco hledám na mobilu, „ale nedělej z toho něco víc, než je."Okamžitě mu zakazuji nějaké žvásty o tom, že mě můj bratr přechytračil. To se totiž nestalo ani náhodou.

„Prostě tě převezl. A ona taky," John si to vychutnává.

„Přestaň s tím a soustřeď se na případ," odsekávám nevraživě.

Stejně jsme už na místě. Blok budov z červenošedých cihel a s bílým vchodem zdobeným napodobeninami sloupů. Nejsem architekt, tohle mě nezajímá.

„Bydlí úplně nahoře, že ano?" ptá se John s pohledem obráceným k nejvyššímu patru budovy, kterých je celkem pět.

„Tak jdeme," vybízím svého společníka a vcházíme dovnitř.

Cassandřin byt vypadá přesně tak, jak jsem čekal. Se stopami po zápase navíc.

„Páni. Tady to ale vypadá," shrnuje John celý stav bytu, „moc tu toho není. Kromě toho všeho."

Byt je velmi stroze zařízený. Má jen dva pokoje, k tomu kuchyňský kout a někde bude i sprcha. Nic velkého. Ostatně to ani nepotřebuje. Vcházíme rovnou do obýváku. Uprostřed stojí pohovka a před ní televize. Vzadu pak část linky do písmene L v uvozovkách odděluje kuchyň od obýváku. Zařízeno v tom nejskromnějším duchu. U zadní stěny pod oknem stojí obyčejný stůl. A celý pokoj vypadá jako po zápase. Procházím kolem a všechno obhlížím.

„Takže ji unesli přímo z jejího bytu," to je ta největší dedukce, na kterou se John zmůže, „a zjevně to bylo hodně ošklivé."

Nevnímám ho. V hlavě si rekonstruuji celou situaci. Mířím doleva ke dveřím do ložnice. I ta vypadá jako po výbuchu.

„Dva muži. Jeden profesionál, druhý si nebyl příliš jistý tím, co se děje a co dělá. Došlo k zápasu, Cassandra se bránila, ale těsně u dveří z bytu ji jeden z nich, patrně ten nejistý, praštil nějakou skleněnou flaškou do hlavy. Utrpěla krvavý šrám na hlavě a upadla do bezvědomí. Odtáhli ji z bytu, ale ještě předtím obrátili celý byt vzhůru nohama. Hledali ten prsten, ale neúspěšně," předávám Johnovi výsledky svého pozorování a vracím se do obýváku.

„Vážně?" udiveně se na mě dívá, což nechápu. Tohle už přeci zná.

„Ano. K první konfrontaci došlo v ložnici, kde Cassandra byla, když únosci přišli. Ten silnější šel do ložnice, ten slabý do koupelny," ukazuji na dveře do koupelny, které nejsou tak daleko od těch vstupních, „v ložnici došlo k zápasu. Sprška krvavých skvrn na podlaze ukazuje na to, že ji útočník praštil a ona vyplivla krev. Rána od takového muže musela být silná, ale Cassandra není člověk, který by se snadno vzdával. Podařilo se jí vyběhnout z ložnice, chtěla utéct z bytu, ale útočník ji stíhal. Dostal se k ní a shodil ji, ona strhla vázu ze stolu, ale rychle se vyškrábala a běžela dál. To potvrzují jemné krvavé šmouhy na zemi od toho, jak se pořezala o střepy a rukama se zapřela, aby vstala. Chtěla ke dveřím, ale druhý muž ji překvapil, když vylezl z koupelny a praštil ji něčím skleněným. Tipoval bych to na další vázu podle tloušťky a velikosti střepů. Některé z nich jsou zakrvácené, tudíž jí způsobily krvavé zranění. Omdlela a muži ji odvedli." Shrnuji stručně průběh celé konfrontace.