Sherlock & I ✅ (PROBÍHÁ OPRAVA)

119. His Last Vow

Hra pokračuje. Vždycky je stejná. Člověk, který si myslí, že oplývá nekonečnou mocí, vyzve k souboji samotného Sherlocka Holmese. Vypadá to, že vyzyvatel už už zvítězí, ale Sherlock stále zůstává tím nejlepším hráčem a vždy najde způsob, jak vyhrát. I kdyby ho to mělo stát život.

Neexistuje nic, co by Sherlock neudělal pro svého nejlepšího přítele. Od doby, co se Sherlockova cesta životem protla s cestou Johna Watsona, se ze Sherlocka pomalu stává jiný člověk. Jak sám Sherlock řekl, John je tím mužem, který jej zachránil. Pro bezpečí svého nejlepšího přítele a jeho blízkých udělá prakticky cokoliv.

Mocí oplývající Charles Augustus Magnussen je businessman, Napoleon mezi vyděrači. Ve svých archivech v Appledooru shromažďuje veškeré informace, které může zjistit o jednotlivci. Velmi rád využívá proti svým cílům jejich citlivá místa. Jeho postup je prostý, zejména v případě ovládnutí Mycrofta Holmese. „Mycroftovo citlivé místo je jeho feťácký bratr a detektiv Sherlock. Sherlockovo citlivé místo je jeho nejlepší přítel John Watson. Citlivým místem Johna Watsona je jeho žena. Patří mi Watsonova žena a tím pádem i Mycroft."

Co zmůže Sherlock Holmes? I pro něj je to prosté. Zaprodá vlastního bratra s cílem získat dokumenty týkající se minulosti jeho kamarádky. Mary Watsonové. Přísahal, že bude chránit všechny tři. Johna, Mary i jejich zatím nenarozené dítě. Je kvůli tomu ochoten obětovat i svého vlastního bratra. Ale ne tak docela. Sherlock si je vědom, že Mycroft se okamžitě vydá za ním. Bude chtít získat svůj notebook, který Sherlock přinesl Magnussenovi. Sherlock počítá s tím, že notebook, který ukrývá pomalu celou zemi, bude nalezen v rukou C.A.Magnussena a to jej dovede až za mříže. Bohužel, Sherlock se přepočítal.

Archivy Appledooru nejsou skutečné. Nikdy nebyly. Není to žádná podzemní síť dokumentů, lejster, složek a papírů. Všechno jsou to jen myšlenky. Myšlenky, které jsou schovány v paláci mysli, jehož jediným majitelem bude vždy pouze Magnussen. Jak se mohou ubránit proti něčemu takovému? Není to nic hmatatelného. Nic, co by mohlo být předloženo jako důkazní materiál. Sherlockovi dochází, že tuhle válku pomalu, ale jistě, prohrává. Stále má ale dost času na to, aby si mohl promyslet, co bude dál. Všechno hraje proti němu. Brzy dorazí Mycroft a on bude spolu s Johnem obviněn z velezrady. Ohrozil Johna Watsona. Kvůli němu skončí za mřížemi, neochrání jeho rodinu a k tomu všemu mu ji také vezme. Jak se tohle dá napravit?

Nad Appeldoorem se objevuje vrtulník. Všechny tři aktéry začínají obklopovat ozbrojené policejní složky. Magnussen celé divadlo s potěšením sleduje. On je v bezpečí, jemu nic nehrozí. Přišli si pro Sherlocka s Johnem. „Sherlocku Holmesi a Johne Watsone, ustupte od toho muže!" vyzývá Mycroft. Jenže Sherlock už ví, co udělá. Za jeho chybu nebude platit John. To nedopustí. Existuje jediná cesta, jak z toho ven. „Abych měl jasno, archivy Appeldooru existují jen ve vaší mysli, nikde jinde, jen tam." Sherlock si naposledy ověřuje, zda může uskutečnit svůj plán. Chce dodržet svůj slib. Složil přísahu a hodlá dostát svému slovu, i kdyby tomu měl obětovat vlastní život. „Nejsou skutečné a nikdy nebyly." potvrzuje Magnussen. „Sherlocku Holmesi a Johne Watsone, odstupte!" vyzývá opět Mycroft. „To je dobré, jsou neškodní." Magnussen lehce mává rukama. Věří si. Možná až moc. Pro něj existuje jen jediná budoucnost: Sherlock s Johnem, které odvádí v poutech. „Sherlocku, co budeme dělat?" John začíná být zoufalý. Sám si uvědomuje, co to všechno znamená. „Vůbec nic. Nic dělat nemůžete." odpovídá samolibě Magnussen, „ó, já nejsem padouch. Nemám žádný ďábelský plán. Jsem jen podnikatel, shromažďuji aktiva. Náhodou mezi ně patříte." V té chvíli Sherlock upírá pohled na Johna. Co se mu honí hlavou? Možná přemýšlí nad tím, že nebýt Johna Watsona, Sherlock by už dávno nebyl. Možná přemýšlí, jak by vypadal jejich život, kdyby je svou hloupostí nedostal do tak svízelné situace. Nad čím přesně Sherlock přemýšlel, to ví jen on sám. On už ale věděl, že je to pro něj patrně poslední chvíle, kdy vidí svého nejlepšího přítele. „Je mi líto, jste bez šance stát se hrdinou, tentokrát pane Holmesi." dobírá si jej Magnussen.

Jenže i Magnussen se přepočítal. Neexistuje jen jediné možné východisko. Není v bezpečí. Spletl se. Spletl se v Sherlockovi. „Ó, něco si o mně zjistěte." Sherlock sáhl po Johnově zbrani, „já nejsem hrdina. Jsem vysoce funkční sociopat. Veselé Vánoce!"

Výstřel. Lidé o Sherlockovi často říkali, že se jednou objeví mrtvola, kterou bude mít na svědomí právě on. Nikdo takovým řečem nevěřil. Jenže to, čemu někteří věřit nechtěli, se stalo skutečností. Sherlock Holmes, detektivní konzultant, spáchal vraždu. Ovšem ne proto, že by byl zkaženým vrahem. Tohle byla jediná šance, jak očistit jméno Johna Watsona, zprostit jej obvinění a zároveň také zajistit bezpečí Mary. Jak se lze zbavit informací, které jsou uložené pouze v něčí hlavě? Jde to jen jediným způsobem: zabít.

Sherlock okamžitě pustil zbraň a zvedl ruce na znamení, že se vzdává. Výstřel mohl přinést smrt také Sherlockovi, kterého mohla policie také zastřelit. Mycroft se zoufale snažil něčemu takovému zabránit: „Nestřílet! Nestřílejte na Sherlocka Holmese! Nestřílet!" John nemohl uvěřit tomu, co právě Sherlock provedl. Možná mu to ani nedávalo smysl. Teprve se Sherlockovými slovy mu to patrně došlo: „Pozdrav ode mě Mary. Vyřiď jí, že je v bezpečí." Sherlockovo myšlení bylo prosté: když Magnussen zemře, všechny informace zmizí a Mary tak bude v bezpečí. Tím pádem bude v bezpečí také John. On se jich právě vzdal, ale tahle oběť jim přinesla to, o co mu šlo: bezpečí.

Sherlock padl na kolena. Možná uvažoval nad tím, co provedl. Možná se oddával pocitu prázdnoty, který jej začal zaplňovat v ten okamžik, kdy padl výstřel. S kulkou, která opustila zbraň, zároveň odešla také Sherlockova budoucnost. Už neuvidí Johna, ani Mary, ani jejich dítě. Všeho se vzdal. Pokud jim to ale zajistí bezpečí, rád to podstoupí. Raději bude trpět on, než aby za jeho chyby platili John s Mary.

„Sherlocku. Co jsi to udělal?" i Mycroft byl zničený. Tímhle právě přišel o bratra. Jakýkoliv scénář by přinesl to samé: Sherlock zmizí. Tolik let svého bratra opatroval a teď je vše pryč. Sherlock se pro Johna vzdal své svobody, možná i svého života.

Mycroft ale za každých okolností uvažuje jako britská vláda. Sherlockovo uvěznění by stále vyvolávalo další a další nepokoje. Pořád by přicházeli lidé, kteří by se s ním chtěli měřit. Jedinou možnou alternativou byla půl roční tajná mise ve východní Evropě. Její výsledek by byl jednoznačný: Sherlock zemře. Žádný nafingovaný pád, žádné dvou roční tajnůstkářství. Skutečná a nefalšovaná smrt. Hra skončila. Nebo ne?

Hra nikdy nekončí. Možná se objeví noví hráči a možná nahradí Sherlocka. Možná. Třeba taky ne. Sherlock je stálý hráč. Nikdy neodchází od pokerového stolu, nikdy neodchází od rozehrané hry. Možná se jen na okamžik vzdálí, ale nikdy skutečně neodejde. Ani tentokrát. Hra bez Sherlocka nemůže pokračovat. Také ani nebude. Jeho exil trval možná tak 4 minuty. Proč? Protože starý známý se vrací. Hlas ze záhrobí opět zve ke hře a volá Sherlocka zpátky. Na všech obrazovkách v zemi se objevila tvář toho, kdo hru započal a přizval do ní Sherlocka. „Chyběl jsem vám?" Moriarty se nikdy jen tak nevzdá. Jeho pomsta se blíží. Tuhle hru ale nemůže hrát sám. Právě proto se na scénu opět vrací Sherlock Holmes. A nejen on. Východní vítr se blíží. A je připraven smést všechno, co mu stojí v cestě. Hra, drazí přátele, stále pokračuje!