Theodor a Já

Chapter 5 ✓

Začali jsme se učit. Theodor se ke mně po chvíli přiblížil a já jsem se začala červenat. Podívala jsem se na něj. Začali jsme se k sobě přibližovat čím dál víc. V tu chvíli mi zazvonil mobil a já se odtáhla. Byl to taťka, zvedla jsem mu to a odpověděla mu na všechny otázky, které na mě měl. Popravdě jsem byla naštvaná i šťastná. Jsem na tohle připravená? Ptala jsem se sama sebe. Vypla jsem telefon a pokračovala ve vysvětlování. Theodor se na mě po chvíli podíval a řekl: „Víš El, já jsem tě sem nepozval kvůli tomu, abys mě něco naučila." Odmlčel se na chvíli. „Líbíš se mi. Od té doby co jsem tě potkal na chodbě, z tebe nemůžu spustit oči." Podívala jsem se na něj a špitla. „Ty si mi taky líbíš Theodore, ale bála jsem se tě oslovit." Oba dva jsme na sebe koukali a nevěděli, co říct.

Najednou se otevřeli dveře a v nich nějaký kluk, evidentně Lucas. Rychle jsem se otočila na učení a dělala, že nad něčím přemýšlím. „Ahoj chlape, jé sorry, já myslel. Ne, ty si nemyslel." Řekl naštvaně Theodor. „Tak já půjdu ještě ven. Ne, to nemusíš, já půjdu." Řekla jsem a začala si balit věci. Theodor se mě snažil zastavit, ale já už stála u dveří a loučila se. „Tak někdy příště Theodore." Zavřela jsem dveře a už byla na cestě k domu. Ještě jsem je zaslechla, jak na sebe něco křičí. „Ty demente, proč si přišel, chtěl jsem tu s ní být sám. Jo tak Theodor se nám zaláskoval. Nech toho, to není pravda a vůbec čau, jdu spát."

„Zoe už jsem doma. Tak co, jaký to bylo? Dali jste si pusu, nebo ještě něco víc, chci vědět všechny podrobnosti," spustila na mě jako lavina. Všechno jsem jí řekla a udělala jsem smutný výraz. Nečekala jsem na její odpověď a šla si lehnout. Zoe na mě ještě zavolala. „Bude to v klidu, neboj."