Sedla jsem si na postel a poté si stoupla. Theodor mě přidržel a sestra mi otevřela dveře. Prošli jsme dlouhou chodbou a zabočili vpravo. Tam byla RTG místnost.
„Slečno Timbalendová, tady, pojďte za mnou a vy prosím zůstaňte zde. Můžete si zajít na kafe dolů do bufetu." Pustila jsem Theovu ruku a šla za sestrou. Lehla jsem si na lůžko a počkala, až nade mě připraví přístroj. Na břicho mi dala nějakou podložku a odešla do vedlejší místnosti. Ještě něco zavolala přes okno. „Zůstaňte ležet a nehýbejte se. Jen vás to nafotí, bude to vteřinka." Udělala jsem, jak mi řekla a počkala jsem, než mě to naskenuje.
Došla jsem zpátky na pokoj a počkala, až přijde sestra. Ani jsem si nestihla sednout a už tu byla. „Tak máme zde výsledky a řeknu vám to popravdě, nejsou dobré." Sestra přišla k posteli a ukázala mi snímky. „Máte zlomeninu vřetení kosti. Zasádrujeme vám jí a poté uvidíme. Teď pojďte se mnou." Poslušně jsem šla za sestrou, došli jsme o dvě místnosti dál. Sestra je otevřela a my vstoupili. V místnosti byl doktor a další pacient.
„Dobrý den," pozdravila jsem slušně. „Dobrý den, tak co to tady máme?" Sestřička podala doktorovi snímky a další papíry. „Dobře, tak bolí vás to hodně? Celkem ano, ale když se dotknu té modřiny, tak to bolí ještě víc. Dobrá, tak nejdříve vám to namažeme, poté to zasádrujeme. Sedněte si tady." Ukázal na místo vedle toho dalšího pacienta. Sedla jsem si a sestra mi něco napatlala na ruku. Studilo to, ale potom to začalo pěkně hřát. Seděla jsem tam asi půl hodiny, za tu dobu tam dali sádru asi třem lidem. Já jsem přišla na řadu potom.
Na pokoj jsem se dostala až po obědě. Ruku jsem měla až po loket v sádře. Theo to ještě nevěděl, napsal mi zprávu, že mi dojede pro pár věcí na zítřek. A ještě musel na trénink. Nechtěla jsem mu to psát, lepší možná bude, až přijede sem. Tátovi už jsem volala, jo jede sem. Přemlouvala jsem ho, ať nejezdí, že to je v pohodě, stejně jede. Takže by tu měl být za hodinu a půl zhruba. Theodor už je prý dole, za chvíli je tu.
„Ahoj Elisabeth, tak co jak. Panebože, ty to máš v sádře? Máš to zlomený? No jo, vřetení kost. Měla bych jí mít čtyři týdny, potom mi jí sundají a zkontrolují tu kost, jestli srostla. No to je něco, doufejme, že budeš v pohodě a bolí tě to? No bolí, ale není to nic strašnýho." Sednul si vedle mě na postel a něco hledal v mobilu.
„Kam to chceš dát?" Zeptal se mě Theo. „To tričko a tepláky támhle do poličky a jinak hygienu do koupelny. Oukej, hned tu bude." V tu chvíli někdo zaťukal na dveře. „Dále." Do pokoje vstoupil strážník.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jsem strašný sadista :D, no každopádně má tedy ruku zlomenou a myslíte, že bude něco s miminem? ... nechte se překvapit :D
ČTEŠ
Theodor a Já
Любовные романыDnes už je to půl roku od mého prvního setkání s Theodorem Wolfem. Theodor je kamarád mého bratra Rodgera. Oni dva se znají už od střední, já ho poznala až na universitě v Bradfordu. Je o půl roku starší než já. Je to vysoký hnědovlasý kluk s oříško...