Chapter 46 ✓

89 9 1
                                    

„Ahoj miláčku," políbil mě ve dveřích. „Ahoj, tak jak jste si to užili? Jo, bylo to fajn. A jak si se měla ty? Nenudila ses? Ani ne, zacvičila jsem si a šla se projít. Musím si udržet postavu. Ale prosím tě, vždyť vypadáš skvěle, to já bych měl zase začít chodit do posilky. No to určitě. Tak pojďte dovnitř, ať neumrznete, udělala jsem vám čaje. Děkujeme." Odpověděli souhlasně. Rodger se Soph se šli převléct a já šla s Theem taky nahoru. „Zejtra teda pojedeme někdy před obědem, kolem jedenáctý, abychom byli doma, co nejdřív. Musím si odpoledne dojít k doktorce. Theo, vážně nechceš jet zejtra rovnou do Skotska? Vždyť víš, že si tam nebyl už tak dlouho. Nechci, aby si letěla domů sama. Nepoletím, pojede se mnou Rodger. Já se prostě o tebe bojím. Zvládnu to, nejsem malá. Vím, že nejsi, ale i tak mám o tebe strach." Došla jsem k němu a objala ho. „Miláčku, neboj se o mě. Zvládnu, je to jen cesta. Tak dobře, pojedu, ale slib mi, že hned, jak přiletíte, mi zavoláš. Neboj se, zavolám."

Po tom, co jsem Thea přemluvila, jsme šli dolů. Rodger byli se Soph v obýváku a evidentně o nás nevěděli. Líbali se tam a nedošlo jim, že stojíme ve dveřích a pozorujeme je. „Vy dva, nechcete si to nechat na pokoj?" Ušklíbli se na nás a sedli si vedle sebe. „Donesu ty čaje. Jdu ti pomoct." Soph se zvedla a šla se mnou do kuchyně. „Soph, strašně se bojím to říct tátovi. To jak sem přijela záchranka, udělalo se mi špatně kvůli tomu. Byla jsem strašně vynervovaná. Nemáš se čeho bát. Taťka to určitě pochopí. Musím v to jen doufat. Fakt bude to v poho, jen tomu věř."

„Theo jdu si lehnout, zejtra bych si chtěla zalyžovat, tak abych byla vyspalá. Jasně El, jdi, hned budu u tebe. Jestli tu chceš ještě být, tak tu buď. Jsem taky unavenej, stejně bych šel. Dobře, tak budu nahoře." Zmizela jsem z obýváku a šla nahoru. Osprchovala jsem se a vlezla si do postele. Theo přišel za chvíli. „Hodím si sprchu a přijdu. Čekám na tebe." Zavřel dveře a já se uvelebila v posteli. Zítra půjdu lyžovat hned ráno. Kolem devátý, abych byla před chatou. Rodger říkal, že se to dolů dá sjet na lyžích, takže nemusím jet autem a zbytečně otravovat Thea, aby mě vezl dolů. Sice říkal, že půjde se mnou ráno, ale chci, aby se vyspal, musím být potichu, abych ho nevzbudila.

„Lásko, kde je šampon?" Volal na mě z koupelny. „Polička nad umyvadlem." Odpověděla jsem a posadila se. Odhrnula jsem si peřinu a podívala se na svoje bříško. Pohladila jsem si ho a nechala na něm ruce. „Budu tě milovat a nikdy nepřestanu," pošeptala jsem. Z koupelny vyšel Theo a otíral si vlasy. Kapky mu ještě tekly po těle a já se mohla začít rozplývat. Vylezla jsem z postele a stoupla si k němu. Dala jsem mu ruce kolem krku a políbila ho. Chytil mě za boky a jemně mě nadzvedl. Obmotala jsem kolem něj nohy a on můj krk začal zasypávat polibky. Pomalu si se mnou sednul na postel a já se usmála. „Teď mě ještě můžeš zvedat, za chvíli ze mě bude koule, to už mě neuzvedneš. Ale nech toho, vždyť si jako pírko. Tebe uzvednu vždycky." Rozesmála jsem se a Theo mě začal lechtat.

***

Děkuju za 300 hvězdiček. <3 

Theodor a JáKde žijí příběhy. Začni objevovat